Rubrika: Jak je to správně?

  • Ribstol x ripstole: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Za základní spisovnou variantu se v češtině považuje RIBSTOL (rod mužský) nebo RIBSTOLE (rod ženský). Píšeme vždy „b“ uprostřed. Tvary s „p“ (ripstole) jsou sice blíže původní švédské výslovnosti, ale v českém pravopise se ustálila podoba s „b“ pod vlivem německého Sprossenwand nebo lidové etymologie.

    Fonetická past [ripstole]

    Tvar „ripstole“ s písmenem „p“ je velmi častý, protože tak slovo vlivem spodoby znělosti skutečně vyslovujeme (znělé „b“ se před neznělým „s“ mění na [p]). V psaném projevu se však v českých slovnících (SSJČ, SSČ) uvádí varianta s B. Úplně nejlepší je ale používat český ekvivalent žebřiny.

    Proč je v tom takový zmatek?

    Zmatky v pravopise působí původ slova:

    • Pochází ze švédského ribbstol (ribba = laťka, stol = konstrukce/podstavec).

    • Do češtiny proniklo v 19. století s rozvojem tělovýchovy (Sokol).

    • Jelikož dvě „b“ vedle sebe v češtině nepíšeme, slovo se zjednodušilo na ribstol.

    Dilema ribstol nebo ripstole řešíme nejčastěji při vybavování domácí posilovny nebo v hodinách tělesné výchovy. Pokud chcete mít stoprocentní jistotu, použijte slovo žebřiny, které je ryze české a bezproblémové.

    Příklady použití ve větách

    • „Pověsil se na ribstol a začal procvičovat břišní svaly.“
    • „V naší školní tělocvičně byla jedna ribstole uvolněná ze zdi.“
    • „Cvičení na ribstolu je ideální pro protažení páteře.“
    • „Dřevěné žebřiny (ribstoly) patří k základnímu vybavení každé sokolovny.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být slovo ŽEBŘÍK. I když to etymologicky nesouvisí, obě slova označují věc s příčkami a v obou píšeme B. Pokud si řeknete, že ribstol je vlastně takový žeBřík u stěny, už tam „p“ nenapíšete.

    Tabulka skloňování (Varianta mužského rodu)

    Pád Jednotné číslo
    1. pád ten ribstol
    2. pád bez ribstolu
    3. pád k ribstolu
    6. pád na ribstolu
    7. pád s ribstolem

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova ribstol. Přejeme vám pevné zdraví a sportu zdar!

  • Pro tentokrát x protentokrát: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Za správné a základní se v češtině považuje psaní zvlášť: PRO TENTOKRÁT. Přestože se v mluvě obě slova pojí do jednoho celku, v oficiálním psaném projevu se stále dává přednost rozdělené variantě. Psaní dohromady (protentokrát) se v některých slovnících toleruje jako zlidovělá spřežka, ale psaní zvlášť je sázka na jistotu.

    Pozor na falešné spřežky

    Tvar „protentokrát“ dohromady lidé píší často proto, že si ho pletou s výrazy jako naposledy, provždy nebo tentokrát. Zatímco slovo tentokrát je samo o sobě spřežkou, spojení s předložkou pro se v kodifikaci spisovné češtiny stále drží jako dvě samostatná slova.

    Proč píšeme pro tentokrát zvlášť?

    Slovo se skládá ze tří částí: pro (předložka) + tento (zájmeno) + krát (podstatné jméno/přípona).

    V češtině platí, že předložkové vazby se zájmeny se píší zpravidla odděleně. Stejně jako nepíšeme protuto nebo proten, nepíšeme standardně ani protentokrát dohromady.

    Dilema pro tentokrát nebo protentokrát řešíme nejčastěji v e-mailech, při uzavírání dohod nebo v situacích, kdy děláme výjimku. Rozdělený zápis působí v textu kultivovaněji.

    Příklady použití ve větách

    • „Pro tentokrát ti tu chybu odpustím, ale příště už buď opatrnější.“
    • „Budeme se muset pro tentokrát spokojit s náhradním řešením.“
    • „Udělám pro tentokrát výjimku ze svých pravidel.“
    • „Situace se pro tentokrát vyvíjela v náš prospěch.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou je zkusit vložit mezi slova jiné slovo. Například: PRO tento jediný KRÁT. Protože tam jiný výraz vložit lze, je jasné, že původní spojení PRO TENTOKRÁT jsou dvě samostatné jednotky, které k sobě nepatří „natvrdo“.

    Srovnání s podobnými výrazy

    Slovo Pravopis
    Tentokrát Vždy dohromady
    Pro tentokrát Vždy zvlášť (preferováno)
    Pro příště Vždy zvlášť
    Projednou Lze dohromady i zvlášť

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní spojení pro tentokrát. Správný pravopis je nejlepší cestou, jak se vyhnout zbytečným nedorozuměním!

  • Za syrova x zasyrova: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V tomto případě jsou obě varianty správné. Můžete psát jak za syrova (předložková vazba), tak zasyrova (příslovečná spřežka). Význam slova zůstává v obou případech naprosto stejný – označuje stav, kdy potravina není tepelně upravená.

    Stylistický rozdíl

    Ačkoliv jsou obě podoby spisovné, v praxi se setkáváme s mírným rozdílem v jejich užití:

    • Za syrova: Působí o něco tradičněji a je v textech o něco častější.

    • Zasyrova: Je modernější podoba, která vyjadřuje, že spojení už vnímáme jako jedno příslovce.

    Nezapomeňte na vyjmenovaná slova

    Ať už se rozhodnete pro psaní dohromady nebo zvlášť, v kořeni slova musíte vždy napsat tvrdé Y. Slovo je odvozené od přídavného jména syrý (syrový), které patří mezi vyjmenovaná slova po S.

    Význam a užití

    Výraz používáme k popisu konzumace nebo zpracování potravin v jejich přirozeném, syrovém stavu:

    • Gastronomie: Zelenina konzumovaná za syrova si uchovává více vitamínů.

    • Stavebnictví: Opracování materiálu (např. hlíny) ještě před vyschnutím či vypálením.

    Dilema za syrova nebo zasyrova řešíme nejčastěji v kuchařkách, blozích o zdravé výživě (RAW stravě) nebo v technických návodech. Obě volby jsou projevem dobré znalosti češtiny.

    Příklady použití ve větách

    • „Mrkev je nejlepší jíst za syrova, aby se nezničily enzymy.“
    • „Některé druhy hub se zasyrova konzumovat nesmějí, protože jsou mírně jedovaté.“
    • „Tento salát se připravuje výhradně za syrova.“
    • „Hrnčíř zdobil nádobu ještě zasyrova, dokud byla hlína tvárná.“

    Podobné případy

    V češtině existuje více výrazů, u kterých je přípustný dvojí zápis:

    • Zamlada / za mlada

    • Zatěžka / za těžka

    • Zatepla / za tepla

    Shrnutí v tabulce

    Varianta Pravopisná správnost
    za syrova Správně (tradiční)
    zasyrova Správně (moderní)
    za sirova Chyba (i/y)

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní výrazu za syrova. Ať už vaříte, nebo píšete, přejeme vám hodně úspěchů!

  • Posměch x posmněch: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je POSMĚCH. Píšeme pouze písmena „m“ a „ě“. Jakékoliv vkládání písmene „n“ (posmněch) je v českém pravopise považováno za hrubou chybu.

    Fonetická past [posmňech]

    Tvar „posmněch“ s vloženým „n“ vzniká pouze na základě výslovnosti. Skupinu MĚ totiž v češtině vyslovujeme jako [mňe]. To mnohé pisatele svádí k tomu, aby „ň“ (respektive „n“) do slova skutečně napsali. Je to však stejná chyba jako u slov město nebo měsíc.

    Gramatické pravidlo (MĚ vs. MNĚ)

    Psaní skupiny mě/mně se řídí původem slova. Pomůžeme si jiným tvarem nebo příbuzným slovem:

    • Základem slova posměch je smích.

    • V příbuzných slovech jako smát se, smích nikde písmeno „n“ nenajdeme.

    Proto ani v odvozenině posměch (ani v slovese posmívat se) písmeno „n“ nepíšeme.

    Dilema posměch nebo posmněch řešíme nejčastěji v textech o psychologii, v literatuře nebo při popisu mezilidských vztahů. Správný pravopis „posměch“ je základem slušného písemného projevu.

    Příklady použití ve větách

    • „Ostatní děti mu dávaly najevo svůj posměch kvůli jeho starému oblečení.“
    • „Nezvládl ten veřejný posměch a raději ze sálu odešel.“
    • „Místo uznání se jeho vynález dočkal jen krutého posměchu.“
    • „V jejím hlase byl cítit mírný posměch, což mě velmi zamrzelo.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na slovo SMÍCH.

    Smích -> poS-mě-ch.

    Slova mají stejný kořen. Protože ve slově smích slyšíte jasné „m“ bez „n“, pište ho stejně i v posměchu. Pamatujte, že „mě“ je v češtině mnohem častější než „mně“ (které se vyskytuje hlavně u slov jako rozumně, uzemnění, domněnka).

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo
    1. pád ten posměch
    2. pád bez posměchu
    3. pád k posměchu
    6. pád o posměchu
    7. pád s posměchem

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova posměch. Správná čeština vám zajistí respekt, nikoliv posměch okolí!

  • Brzdění x brzdeni: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je BRZDĚNÍ s písmenem „ě“. Jde o podstatné jméno slovesné odvozené od slovesa brzdit. V češtině se v těchto případech koncová souhláska kořene (d) měkčí (na ď), což v písmu vyjadřujeme pomocí Ě.

    Pozor na psaní bez diakritiky

    Tvar „brzdeni“ (bez háčku nad e) je v češtině chybný. K této chybě dochází nejčastěji při rychlém psaní na klávesnici bez české diakritiky nebo vlivem jiných slovanských jazyků (např. slovenštiny), které měkčení v tomto tvaru nepoužívají. Spisovná čeština však vyžaduje důsledné psaní -dě-.

    Jak vzniká koncovka -ění?

    U sloves II. třídy (vzor *prosit*, tedy i *brzdit*) se podstatná jména tvoří následovně:

    • Brzd-i-t → odstraníme koncovku *-it*.

    • Přidáme příponu -ění.

    • Dojde k měkčení: d + ě = [ďe].

    Stejným způsobem tvoříme slova: chodit → chodění, sladit → sladění, budit → buzení (zde d->z).

    Dilema brzdění nebo brzdeni řešíme nejčastěji v technických popisech automobilů, v cyklistice nebo při popisu fyzikálních jevů. Správný pravopis „brzdění“ je klíčový pro srozumitelnost technických textů.

    Příklady použití ve větách

    • „Při prudkém brzdění na mokré vozovce může dojít ke smyku.“
    • „Moderní systémy ABS pomáhají udržet stabilitu vozu během brzdění.“
    • „Nadměrné brzdění v dlouhých sjezdech může vést k přehřátí brzdových kotoučů.“
    • „Rekuperační brzdění u elektromobilů vrací energii zpět do baterie.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou je výslovnost. Zkuste si slovo říct nahlas. Slyšíte jasné [ď] – [brzďeňí]. Protože v češtině píšeme Ě po písmenu D právě tehdy, když chceme vyjádřit měkkou výslovnost [ďe], musí tam háček nad „e“ vždy být. Bez něj by se slovo četlo tvrdě jako [brzdení], což v češtině nezní přirozeně.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo
    1. pád to brzdění
    2. pád bez brzdění
    3. pád k brzdění
    6. pád o brzdění
    7. pád s brzděním

    Poznámka: Slovo se skloňuje podle vzoru stavení.

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova brzdění. Přejeme vám bezpečnou jízdu a texty bez pravopisných karambolů!

  • Grog x grok: Jak je to správně?

    Grog vs. Grok: Rozhoduje význam

    V češtině musíme rozlišovat tyto dvě podoby podle kontextu:

    1. GROG (s „g“ na konci): Teplý alkoholický nápoj z rumu, cukru a horké vody.

    2. GROK (s „k“ na konci): Moderní výraz znamenající „pochopit“ nebo „vstřebat“ (často v IT nebo sci-fi komunitě).

    1. GROG (tradiční nápoj)

    Slovo grog píšeme vždy s G na konci. Název vznikl podle přezdívky britského admirála Vernona (Old Grog), který nechal námořníkům ředit příděl rumu vodou.

    • Příprava: „Dáme si jeden horký grog na zahřátí?“
    • Stav: „Cítím se po tom výletě úplně grogy.“ (zde se píše tvrdé y, znamená to vyčerpaný).
    • Skloňování: bez grogu, ke grogu, s grogem.

    2. GROK (pochopení / AI)

    Slovo grok s K na konci pochází z angličtiny (autor Robert A. Heinlein). Znamená hluboce něčemu porozumět. Dnes je známé také jako název umělé inteligence Elona Muska.

    • Význam: „Konečně jsem ten složitý kód progrokl (pochopil).“
    • AI: „Zkus se na tu analýzu zeptat Groka.“

    Pozor na spodobu znělosti

    K chybnému psaní „grok“ u nápoje dochází proto, že na konci slova vyslovujeme [k] – slyšíme tedy [grok]. V češtině však u slov cizího původu zachováváme původní pravopis. Jelikož v 2. pádě řekneme „bez grogu“, musí být i v 1. pádě písmeno G.

    Příklady použití ve větách

    • „V horské chatě nám připravili výborný grog s citronem.“
    • „Trvalo mi měsíce, než jsem dokázal groknout všechna pravidla té hry.“
    • „Po celodenním lyžování mi grog okamžitě rozproudil krev v žilách.“
    • „Můžeš ten koncept groknout i bez předchozích znalostí?“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou je skloňování:

    • Chci hodně GROGU (G) → piju GROG.

    • Chci mít KOKOS (K) na správném místě a chápat → GROK (vychází z anglického grok).

    Pamatujte: Grog s ‚g‘ vás zahřeje, grok s ‚k‘ vám rozsvítí v hlavě.

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Oblast Základ
    grog Gastronomie / Alkohol Groggy (admirál)
    grok Slang / IT / Sci-fi Grok (pochopit)

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit rozdíl mezi grogem a grokem. Ať už si vychutnáváte nápoj, nebo nové znalosti, přejeme vám čistou hlavu!

  • Zodpovědnost x zotpovědnost: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je ZODPOVĚDNOST s počátečním písmenem „z“. Slovo vzniklo spojením předpony z- (respektive zo-) a základu -odpověď-. Tvar se „s“ nebo „t“ na začátku je v češtině nepřípustný.

    Fonetická past [zotpovjeďnost]

    Tvar „zotpovědnost“ vzniká pouze na základě výslovnosti. Protože po znělém „z“ následuje neznělé „o“ a následně „d“, dochází ke spodobě znělosti, kdy se „z“ mění v [s] a „d“ v [t]. V pravopise se však musíme držet složení slova: ZO-ODPOVĚDNOST.

    Proč tam píšeme „Z“?

    Pravidlo je jednoduché: Pokud slovo vzniklo ze základu odpověď (odpovědět), přidáváme k němu předponu z- pro vyjádření výsledného stavu nebo vlastnosti.

    • z- + odpovědný = zodpovědný.

    • z- + odpovědět = zodpovědět (např. dotaz).

    Předpona s- se v tomto případě nepoužívá, protože nejde o směřování dohromady ani shora dolů.

    Dilema zodpovědnost nebo zotpovědnost řešíme denně v pracovních smlouvách, školních pracích i v běžné komunikaci. Správný pravopis tohoto slova je vizitkou vaší profesionality.

    Příklady použití ve větách

    • „Každý nese plnou zodpovědnost za své činy.“
    • „Hledáme do týmu někoho, kdo má smysl pro zodpovědnost a samostatnost.“
    • „Pocit zodpovědnosti vůči rodině ho motivoval k lepším výkonům.“
    • „Musíme zodpovědět všechny otázky, které nám klienti poslali.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou je slovo ODPOVĚĎ. V něm píšeme na konci „ď“ (vyslovujeme [ť]), ale na začátku je vždy „o“. Před něj jen přidáte Z.

    Zkuste si říct: „Za odpověď (Z-Odpověď) ručím.“ Písmena Z a O vám připomenou správný začátek slova.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo
    1. pád ta zodpovědnost
    2. pád bez zodpovědnosti
    3. pád k zodpovědnosti
    6. pád o zodpovědnosti
    7. pád se zodpovědností

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova zodpovědnost. Správná čeština je závazek, který se vyplatí dodržovat!

  • Fatalistický x fatální: Jak je to správně?

    Fatalistický vs. Fatální: Rozhoduje kontext

    Ačkoliv mají slova společný původ, v moderní češtině je používáme odlišně:

    1. FATÁLNÍ: Znamená osudový, tragický nebo mající ničivé následky (týká se události).

    2. FATALISTICKÝ: Znamená odevzdaný osudu, věřící v nezvratnost osudu (týká se postoje člověka).

    1. Fatální (ničivý následky)

    Toto přídavné jméno používáme, když chceme zdůraznit vážnost nebo konečnost nějaké situace:

    • Chyba: „Udělal fatální chybu, která ho stála vítězství v závodě.“
    • Následek: „Srážka měla pro oba vozy fatální následky.“
    • Nedostatek: „Firma trpí fatálním nedostatkem hotovosti.“
    • Osudovost: „Bylo to naše fatální setkání, které mi změnilo život.“

    2. Fatalistický (postoj k životu)

    Toto slovo popisuje myšlenkový směr (fatalismus) nebo chování člověka, který věří, že vše je předem určeno:

    • Postoj: „Zaujal k té nemoci fatalistický postoj – co se má stát, stane se.“
    • Pohled: „Jeho fatalistický pohled na svět mu brání se o cokoliv snažit.“
    • Klid: „S fatalistickým klidem čekal na výsledek hlasování.“

    Pozor na záměnu

    Nemůžete říct, že „nehoda byla fatalistická“. Nehoda sama o sobě nemá názor na osud. Nehoda může být pouze fatální (tragická). Naopak člověk není „fatální“, pokud je odevzdaný, ale je fatalistický.

    Příklady použití ve větách

    • „Lékaři potvrdili, že zranění nebyla fatální a pacient přežije.“
    • „Místo aby bojoval, jen fatalisticky pokrčil rameny.“
    • „Neznalost těchto pravidel může mít pro váš projekt fatální dopad.“
    • „Byl to fatalistický člověk, který věřil, že každá hvězda určuje náš směr.“

    Jak si to zapamatovat?

    Pomůcka je v délce a zaměření:

    • FATÁLNÍ: Krátké a úderné – jako rána osudu (událost).

    • FATALISTICKÝ: Dlouhé a popisné – jako filozofický směr (člověk a jeho myšlení).

    Rychlé srovnání

    Slovo K čemu se vztahuje Typický význam
    Fatální Děj, výsledek, chyba Smrtelný, rozhodující
    Fatalistický Člověk, názor, povaha Odevzdaný, pasivní

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit rozdíl mezi slovy fatální a fatalistický. Správná volba slov je klíčem k tomu, aby váš text nepůsobil fatálně zmateně!

  • Verbež: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je VERBEŽ s písmenem „ž“ na konci. Slovo je rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (nebo kost). Varianta s „š“ na konci (verbeš) je hrubá pravopisná chyba.

    Fonetická past [verbeš]

    K chybnému psaní „verbeš“ dochází kvůli tzv. neutralizaci znělosti na konci slova. Protože v češtině na konci slov vyslovujeme znělé souhlásky nezněle, slovo verbež zní úplně stejně jako verbeš. Pravopis však musíme ověřit jiným pádovým tvarem.

    Jak si ověřit znělost?

    Stačí si slovo dát do jiného pádu, kde za problematickou souhlásku přibude samohláska:

    • 2. pád: bez verbeže (nikoliv verbeše).

    • 7. pád: s tou verbeží (nikoliv verbeší).

    Jasně slyšitelné „ž“ v ostatních pádech potvrzuje, že i v 1. pádě musíme psát ž.

    Dilema verbež nebo verbeš řešíme nejčastěji v expresivních textech, beletrii nebo v diskuzích. Slovo má silně hanlivý nádech a označuje neřádné lidi, chátru nebo hmyz.

    Příklady použití ve větách

    • „Zase se k nám do ulice stahuje všelijaká verbež.“
    • „Hnal tu zlodějskou verbež svinským krokem až za město.“
    • „V té staré kůlně se namnožila všelijaká hmyzí verbež.“
    • „Nevšímej si jich, je to jen nevychovaná verbež.“

    Pozor na rod!

    Slovo verbež je rodu ženského (ta verbež).

    Častou chybou je zacházet s ním jako s rodem mužským.

    • Správně: „Všechna ta verbež byla vyhnána.“

    • Špatně: „Všechen ten verbež byl vyhnán.“

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo (rod ženský)
    1. pád ta verbež
    2. pád bez verbeže
    3. pád k verbeži
    6. pád o verbeži
    7. pád s verbeží

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova verbež. I v expresivním vyjadřování je dobré držet se pravidel pravopisu!

  • Sprovodit x zprovodit: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je SPROVODIT s počátečním písmenem „s“. Slovo se nejčastěji používá v ustáleném spojení sprovodit ze světa. Varianta se „z“ (zprovodit) je v současné češtině považována za chybu.

    Pravidlo o předponách

    Pravopis se řídí funkcí předpon:

    • Předpona s- se používá pro vyjádření „shora dolů“, „dohromady“ nebo v některých ustálených případech změny stavu (tradičně u slov jako skončit, sprovodit, spálit).

    • V tomto případě jde o historicky ustálený zápis, který se navzdory mnoha reformám pravopisu nezměnil.

    Fonetická past [zprovodit]

    K chybnému psaní „zprovodit“ dochází kvůli tzv. spodobě znělosti. Protože po počáteční souhlásce následuje znělé „p“ (které v tomto trsu zní tvrdě), lidé mají tendenci psát „z“, které slyší v mluvě. Spisovná čeština je však v tomto bodě konzervativní a vyžaduje S.

    Dilema sprovodit nebo zprovodit řešíme nejčastěji v detektivkách, historických románech nebo v publicistice. Správný pravopis dodává vašemu textu na dramatičnosti i odbornosti.

    Význam slova

    Slovo sprovodit (nejčastěji ve vazbě sprovodit ze světa) znamená:

    1. Usmrtit, zabít (člověka).

    2. Odstranit, zničit (věc, problém).

    Příklady použití ve větách

    • „Vrah se rozhodl svou oběť sprovodit ze světa dříve, než stačila promluvit.“
    • „Tento zákon by mohl sprovodit ze světa řadu zbytečných byrokratických bariér.“
    • „Chtěli ho sprovodit ze světa nenápadně, pomocí jedu.“
    • „Měli bychom tento problém sprovodit ze světa jednou provždy.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na slovo SMRT.

    Obě slova začínají na S. Pokud někoho Sprovodíte ze světa, čeká ho Smrt. Tato jednoduchá asociace vám pomůže okamžitě vyřadit variantu se „z“.

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Pravopis
    sprovodit Vždy správně (spisovně)
    zprovodit Vždy chybně

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova sprovodit. Ať už řešíte zápletku v knize nebo pracovní úkol, se správnou češtinou ho sprovodíte ze světa s lehkostí!