Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je POSMĚCH. Píšeme pouze písmena „m“ a „ě“. Jakékoliv vkládání písmene „n“ (posmněch) je v českém pravopise považováno za hrubou chybu.
Fonetická past [posmňech]
Tvar „posmněch“ s vloženým „n“ vzniká pouze na základě výslovnosti. Skupinu MĚ totiž v češtině vyslovujeme jako [mňe]. To mnohé pisatele svádí k tomu, aby „ň“ (respektive „n“) do slova skutečně napsali. Je to však stejná chyba jako u slov město nebo měsíc.
Gramatické pravidlo (MĚ vs. MNĚ)
Psaní skupiny mě/mně se řídí původem slova. Pomůžeme si jiným tvarem nebo příbuzným slovem:
• Základem slova posměch je smích.
• V příbuzných slovech jako smát se, smích nikde písmeno „n“ nenajdeme.
Proto ani v odvozenině posměch (ani v slovese posmívat se) písmeno „n“ nepíšeme.
Dilema posměch nebo posmněch řešíme nejčastěji v textech o psychologii, v literatuře nebo při popisu mezilidských vztahů. Správný pravopis „posměch“ je základem slušného písemného projevu.
Příklady použití ve větách
- „Ostatní děti mu dávaly najevo svůj posměch kvůli jeho starému oblečení.“
- „Nezvládl ten veřejný posměch a raději ze sálu odešel.“
- „Místo uznání se jeho vynález dočkal jen krutého posměchu.“
- „V jejím hlase byl cítit mírný posměch, což mě velmi zamrzelo.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo SMÍCH.
Smích -> poS-mě-ch.
Slova mají stejný kořen. Protože ve slově smích slyšíte jasné „m“ bez „n“, pište ho stejně i v posměchu. Pamatujte, že „mě“ je v češtině mnohem častější než „mně“ (které se vyskytuje hlavně u slov jako rozumně, uzemnění, domněnka).
Tabulka skloňování
| Pád | Jednotné číslo |
|---|---|
| 1. pád | ten posměch |
| 2. pád | bez posměchu |
| 3. pád | k posměchu |
| 6. pád | o posměchu |
| 7. pád | s posměchem |