Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je VERBEŽ s písmenem „ž“ na konci. Slovo je rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (nebo kost). Varianta s „š“ na konci (verbeš) je hrubá pravopisná chyba.
Fonetická past [verbeš]
K chybnému psaní „verbeš“ dochází kvůli tzv. neutralizaci znělosti na konci slova. Protože v češtině na konci slov vyslovujeme znělé souhlásky nezněle, slovo verbež zní úplně stejně jako verbeš. Pravopis však musíme ověřit jiným pádovým tvarem.
Jak si ověřit znělost?
Stačí si slovo dát do jiného pádu, kde za problematickou souhlásku přibude samohláska:
• 2. pád: bez verbeže (nikoliv verbeše).
• 7. pád: s tou verbeží (nikoliv verbeší).
Jasně slyšitelné „ž“ v ostatních pádech potvrzuje, že i v 1. pádě musíme psát ž.
Dilema verbež nebo verbeš řešíme nejčastěji v expresivních textech, beletrii nebo v diskuzích. Slovo má silně hanlivý nádech a označuje neřádné lidi, chátru nebo hmyz.
Příklady použití ve větách
- „Zase se k nám do ulice stahuje všelijaká verbež.“
- „Hnal tu zlodějskou verbež svinským krokem až za město.“
- „V té staré kůlně se namnožila všelijaká hmyzí verbež.“
- „Nevšímej si jich, je to jen nevychovaná verbež.“
Pozor na rod!
Slovo verbež je rodu ženského (ta verbež).
Častou chybou je zacházet s ním jako s rodem mužským.
• Správně: „Všechna ta verbež byla vyhnána.“
• Špatně: „Všechen ten verbež byl vyhnán.“
Tabulka skloňování
| Pád | Jednotné číslo (rod ženský) |
|---|---|
| 1. pád | ta verbež |
| 2. pád | bez verbeže |
| 3. pád | k verbeži |
| 6. pád | o verbeži |
| 7. pád | s verbeží |