Rubrika: Jak je to správně?

  • Mafie x mafije: Jak je to správně?

    Jedině správně je mafie. U přejatých slov končících na -ie se v češtině mezi „i“ a „e“ nevkládá písmeno „j“. Tvar mafije je pravopisná chyba. Podoba mafia odpovídá italskému originálu, ale v českém textu je standardem mafie.

  • Bungalov x bungalof: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je BUNGALOV s písmenem „v“ na konci. Slovo jsme přejali z anglického bungalow. Varianta bungalof je hrubou pravopisnou chybou, která vzniká pouze na základě fonetické výslovnosti.

    Proč slyšíme „F“?

    V češtině dochází na konci slov k tzv. neutralizaci znělosti. To znamená, že znělé souhlásky (jako v, d, z, g) vyslovujeme na konci slov jako jejich neznělé protějšky (f, t, s, k). Proto slovo bungalov vyslovujeme jako [bungalof], ale psát musíme vždy V.

    Pomůcka při skloňování

    Pokud si nejste jistí, jaké písmeno napsat na konci, stačí si slovo říct v jiném pádě. V ostatních pádech se totiž neznělá výslovnost ztratí a vy jasně uslyšíte V:

    • 1. pád: ten bungalov [bungalof]

    • 2. pád: bez bungalovu [bungalovu] – zde už jasně slyšíme „v“.

    • 7. pád: s bungalovem [bungalovem]

    Dilema bungalov nebo bungalof řešíme nejčastěji v realitních inzerátech, při výběru projektu rodinného domu nebo v cestovních katalozích. Správný zápis „bungalov“ působí profesionálně a důvěryhodně.

    Příklady použití ve větách

    • „Na okraji města vyrostl nový moderní bungalov s velkou terasou.“
    • „Mnoho seniorů dává přednost bungalovům kvůli absenci schodů.“
    • „V katalogu nás nejvíce zaujal nízkoenergetický bungalov typu 4+kk.“
    • „Dovolenou jsme strávili v útulném plážovém bungalovu.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na anglické slovo LOW (nízký).

    Bungalov je v podstatě „nízký“ dům (přízemní stavba). Anglické low končí na W, které v češtině při přejímání slov nejčastěji nahrazujeme písmenem V (podobně jako u slova show → šou / show). Pamatujte tedy: Bungalov je nízký (low), proto má na konci V.

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Pravopis Výslovnost
    bungalov Vždy správně [bungalof]
    bungalof Vždy chybně
  • Hemoroidy x hemeroidy: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Z hlediska odborného a přísně spisovného jsou správně HEMOROIDY (s „o“ uprostřed). Tento tvar vychází z řeckého základu haima (krev) a rhoos (téci). Varianta hemeroidy (s „e“) je v češtině velmi rozšířená a Slovník spisovné češtiny ji uvádí jako přípustnou v běžném hovoru, ale v odborných textech se jí vyhněte.

    Etymologie a původ

    Slovo je složeninou dvou řeckých slov:

    Haimo- (krev – stejně jako u slov hemoglobin nebo hemofilie).

    -rhoe (tok – stejně jako u slova průjem/diarrhoe).

    Písmeno „o“ uprostřed slova je tedy původní a logické. Varianta s „e“ vznikla pravděpodobně zkomolením při výslovnosti (asimilací hlásek).

    Častá chyba v názvech přípravků

    U přídavného jména je situace stejná. Správně je hemoroidální uzel či onemocnění. Tvar hemeroidální v lékařské literatuře nenajdete. Pokud chcete působit jako odborník, držte se vždy varianty s O.

    Dilema hemoroidy nebo hemeroidy řešíme nejčastěji v lékárnách, u lékaře nebo při psaní článků o zdraví. Zatímco v lékárně vám budou rozumět i s „e“, v odborném článku by to byla chyba.

    Příklady použití ve větách

    • „Prevencí proti hemoroidům je strava bohatá na vlákninu a dostatek pohybu.“
    • „Lékař mi doporučil mast na hemoroidy s obsahem dubové kůry.“
    • „Vnější hemoroidy bývají bolestivější než ty vnitřní.“
    • „Operace hemoroidů je dnes rutinní záležitostí.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na HEMOGLOBIN.

    Je to látka v krvi a začíná na HEMO-. Protože hemoroidy jsou onemocnění cév (krvavé), musí začínat úplně stejně. Pokud víte, že se nepíše hemeglobin, nezapomenete, že se píše hemoroidy.

    Shrnutí v tabulce

    Varianta Použití Správnost
    hemoroidy Odborné, spisovné VŽDY SPRÁVNĚ
    hemeroidy Hovorové, lidové PŘÍPUSTNÉ (v mluvě)
  • Lůj x luj: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je LŮJ s dlouhým „ů“ (s kroužkem). Varianta s krátkým „u“ (luj) v češtině neexistuje a je považována za chybu. Slovo je rodu mužského neživotného.

    Pravidlo o kroužkovaném Ů

    Písmeno ů píšeme v češtině uvnitř nebo na konci kořene slova tam, kde se délka samohlásky při skloňování mění na krátké „o“.

    • 1. pád: lůj

    • 2. pád: bez loje

    Tato střída ů/o je jasným důkazem, že do slova patří kroužek, nikoliv čárka nebo krátké u.

    Změna kořene při skloňování

    Mnoho lidí chybuje v ostatních pádech. Pamatujte, že písmeno „ů“ mizí a nahrazuje ho „o“:

    • Správně: jelení loje, hovězímu loji, s lojem.

    • Špatně: lůje, lůji, lůjem.

    Dilema lůj nebo luj řešíme nejčastěji v zimě při nákupu lojových koulí pro ptactvo nebo v drogerii u jeleních lojů na rty. Správný zápis „lůj“ je vizitkou dobré znalosti mateřštiny.

    Příklady použití ve větách

    • „Hovězí lůj se dříve běžně používal k výrobě svíček.“
    • „Nezapomeň koupit lojové koule pro sýkorky.“
    • „Na popraskané rty je nejlepší klasický jelení lůj.“
    • „V hrnci se škvařil čerstvý lůj a vůně se šířila po celé kuchyni.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na slovo STŮL.

    Funguje úplně stejně: stůj -> bez stolu, lůj -> bez loje. Obě slova mají v prvním pádě Ů a při skloňování se mění na O.

    Shrnutí v tabulce (vzor stroj)

    Pád Jednotné číslo Množné číslo
    1. pád lůj loje
    2. pád loje lojů
    7. pád lojem loji / loji
  • Konkurs x konkurz: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V současné češtině jsou obě varianty (konkurs i konkurz) naprosto správné. Můžete se svobodně rozhodnout pro psaní s „s“ i se „z“. Obě podoby jsou považovány za spisovné a mají zcela totožný význam.

    Trend a stylistika

    Ačkoliv jsou obě slova rovnocenná, v praxi se setkáváme s mírným rozlišením:

    Konkurz: Tato varianta (se „z“) odpovídá mluvené výslovnosti a v moderní češtině 21. století výrazně dominuje v běžných textech, médiích i v personalistice.

    Konkurs: Podoba s „s“ je tradiční a vychází z původního latinského základu concursus. Častěji se s ní setkáte v právní a ekonomické literatuře (např. konkursní řízení).

    Dva hlavní významy

    Slovo používáme ve dvou odlišných situacích:

    Výběrové řízení: Např. na obsazení pracovní pozice nebo role ve filmu.

    Insolvence (úpadek): Způsob řešení dlužníkova úpadku, kdy se zpeněží jeho majetek.

    Dilema konkurs nebo konkurz řešíme nejčastěji v práci nebo při sledování zpráv. Důležité je vybrat si jednu variantu a tu **používat v celém textu jednotně**. Kombinování obou tvarů (např. konkurz a o větu dál konkursní) nepůsobí profesionálně.

    Příklady použití ve větách

    • „Vyhrál jsem konkurz na místo obchodního ředitele.“
    • „Soud prohlásil na majetek společnosti konkurs.“
    • „Zítra se koná velký konkurz do nového muzikálu.“
    • „V konkursním řízení bude uspokojena jen část pohledávek věřitelů.“

    Jakou variantu vybrat?

    Pokud chcete působit moderně a srozumitelně, pište konkurz se „z“. Pokud píšete odborný právní text nebo se chcete držet konzervativnějšího stylu, zvolte konkurs s „s“.

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Pravopisná správnost Typické použití
    konkurz ANO Média, personalistika, běžná mluva
    konkurs ANO Právo, ekonomie, tradiční texty
  • Plebs x pleps: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je PLEBS s písmenem „b“ na konci. Slovo pochází z latiny a v češtině si tento původní zápis uchovává. Varianta pleps (s „p“) je považována za hrubou chybu, která vzniká pouze na základě fonetické výslovnosti.

    Proč slyšíme „P“?

    Stejně jako u mnoha jiných českých slov, i zde dochází k tzv. neutralizaci znělosti na konci slova. Protože po znělém „b“ následuje neznělé „s“, vyslovujeme celé zakončení jako [pleps]. Pravopis se však neřídí uchem, ale etymologií (původem slova).

    Historické okénko

    Slovo plebs označovalo v římské říši svobodné občany, kteří nepatřili k privilegované vrstvě patricijů (urozených).

    • Latinsky: plebs (lid, dav).

    • Odtud pochází i slovo plebejec nebo přídavné jméno plebejský.

    Dilema plebs nebo pleps řešíme nejčastěji v historii, politologii nebo v expresivně laděných textech. Správný zápis s „b“ ukazuje na vaši znalost historie a cizích slov.

    Příklady použití ve větách

    • „Starověký římský plebs si postupně vymohl zastoupení v senátu.“
    • „Někteří politici se na běžné občany dívají jako na nevzdělaný plebs.“
    • „Z jeho chování byla cítit pohrdavá nadřazenost nad místním plebsem.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou je odvozené slovo PLEBEJEC.

    V tomto slově je písmeno B uprostřed jasně slyšet a nikdo by ho nenahradil písmenem „p“. Pokud víte, že existuje pleBejec, zapamatujete si, že i pleBs končí na B.

    Tabulka skloňování (Rod mužský neživotný)

    Pád Správný tvar
    1. pád (kdo, co?) ten plebs
    2. pád (bez koho, čeho?) bez plebsu (i plebeje)
    3. pád (ke komu, čemu?) k plebsu
    7. pád (s kým, čím?) s plebsem
  • Bůh sám ví: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V češtině jsou přípustné obě varianty, ale každá má jinou funkci:

    1. Bůh sám ví (zvlášť): Základní a nejčastější podoba. Používá se jako samostatná věta nebo povzdech. Píšeme s velkým „B“.

    2. bůhsámví (dohromady): Jedná se o tzv. příslovečnou spřežku. Používá se ve funkci příslovce (např. bůhsámvíkam). V tomto případě se píše s malým „b“.

    1. Tradiční zápis (Větná platnost)

    Pokud výrazem vyjadřujete, že nikdo kromě Boha nezná odpověď, pište jej jako tři samostatná slova. Je to nejbezpečnější a nejčastější varianta:

    • „Bůh sám ví, proč se to muselo stát.“

    • „Kam ty peníze zmizely? To Bůh sám ví.“

    2. Psaní dohromady (Spřežka)

    Psaní dohromady je možné v případě, že výraz funguje jako celek, který uvozuje další okolnost (místo, čas, způsob). Často se pojí s dalšími výrazy:

    • „Odešel bůhsámvíkam.“ (neznámo kam)

    • „Měl u sebe bůhsámvíkolik peněz.“ (neurčité množství)

    • „Trvalo to bůhsámvídloho.“

    V těchto případech spřežka nahrazuje slova jako kdoví- nebo čertví-.

    Velké vs. malé písmeno

    Pravidlo je jednoduché:

    • Pokud píšete slova zvlášť, vyjadřujete úctu k náboženskému konceptu nebo tradičnímu rčení → velké B (Bůh sám ví).

    • Pokud píšete slovo dohromady, stává se z něj běžné příslovce, kde se náboženský význam vytrácí → malé b (bůhsámvíproč).

    Příklady použití ve větách

    • Bůh sám ví, že jsem pro to udělal všechno.“ (Povzdech)
    • „Ztratil se někde v bůhsámvíjakých uličkách.“ (Spřežka)
    • „Co s ním bude dál, to Bůh sám ví.“ (Samostatné sdělení)
    • „Koupil si bůhsámvídrahé auto.“ (Spřežka vyjadřující neurčitou míru)

    Jak si vybrat?

    Pokud můžete výraz nahradit slovem „NĚKAM“ nebo „NĚJAK“, pište jej klidně dohromady (bůhsámvíkam = někam).

    Pokud výrazem končíte větu nebo jím začínáte citové zvolání, pište jej vždy zvlášť s velkým B.

    Shrnutí v tabulce

    Varianta Pravopis Příklad
    Větná fráze Bůh sám ví To Bůh sám ví.
    Spřežka bůhsámví- Zmizel bůhsámvíkam.
  • Penzion x penzión: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je PENZION s krátkým „o“. Varianta s dlouhým ó (penzión) je v češtině považována za chybu, přestože se tak slovo často vyslovuje nebo se s ním můžete setkat ve slovenštině.

    Proč píšeme krátké „o“?

    U slov cizího původu zakončených na příponu -ion (např. kamion, stadion, lampion, milion) píšeme v češtině v 1. pádě jednotného čísla vždy krátké „o“. Tato slova se sice vlivem důrazu mohou vyslovovat dlouze, ale pravopis zůstává krátký.

    Pozor na sousedy

    Zmatek často působí slovenština, kde je naopak správný tvar penzión s dlouhým „ó“. Vzhledem k blízkosti obou jazyků a častému cestování se slovenský pravopis často nevědomky přenáší do českých textů.

    Dilema penzion nebo penzión řešíme nejčastěji při rezervaci dovolené, v marketingu ubytovacích služeb nebo na informačních tabulích. Správný zápis „penzion“ působí na hosty profesionálně a seriózně.

    Příklady použití ve větách

    • „Rezervovali jsme si pokoj v rodinném penzionu u Lipna.“
    • „Hledáme útulný penzion se snídaní v centru Prahy.“
    • „Majitelé penzionu byli velmi milí a vstřícní.“
    • „Tento penzion nabízí nádherný výhled na hory.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na slovo STADION nebo MILION.

    Nikdo by nenapsal milión nebo stadión (i když se to tak může vyslovovat). Pokud si uvědomíte, že penzion patří do stejné skupiny slov končících na -ion, už v něm čárku nikdy neuděláte.

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Pravopisná správnost
    penzion Vždy správně (česky)
    penzión Chyba (česky) / Správně (slovensky)
  • Bůro x bůra: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V tomto případě jsou obě varianty správné, ale každá představuje jiný pád téhož slova. Základní tvar (1. pád) je BŮRO (rod střední). Tvar BŮRA je pak 2. pád (bez bůra) nebo 4. pád (stojí to bůra). V obou případech píšeme vždy kroužkované „ů“.

    Kdy použít který tvar?

    Slovo se skloňuje podobně jako vzor město:

    • 1. pád: „To je ale pěkný bůro.“ (To je pětikoruna).

    • 2. pád: „Mám to bez bůra za stovku.“ (Chybí mi pět korun do stovky).

    • 4. pád: „Stojí to bůra.“ (Stojí to pět korun/stovek). Tato varianta je v mluvě nejčastější.

    Etymologie: Proč zrovna pětka?

    Slovo bůro pochází z romského výrazu panc (pět), respektive z argotického (zlodějského) prostředí, kde se číslice pět označovala jako baro (v romštině „velký“). Postupem času se v češtině ustálila podoba s ů.

    Dilema bůro nebo bůra řešíme v neformální komunikaci, v hospodě nebo při nákupu na tržišti. I když jde o slang, správný zápis s kroužkem ukazuje, že znáte český pravopisný systém.

    Stylistické upozornění

    Slovo bůro/bůra je výraz nespisovný (obecná čeština / slang). Nikdy by se nemělo objevit v úředních dokumentech, zprávách pro nadřízené nebo v oficiálních textech. Tam vždy používejte výraz pětikoruna nebo pět set korun.

    Příklady použití ve větách

    • „Půjčíš mi bůra? Chybí mi na kafe.“
    • „To staré rádio jsem střelil za bůro.“ (zde pravděpodobně pětistovku).
    • „V kapse mi cinkalo poslední bůro.“
    • „Hele, nemáš tam bůra do vozejku?“

    Proč píšeme kroužek (ů)?

    U nespisovných slov přejatých z jiných jazyků (pokud nezačínají na u) píšeme v češtině téměř vždy ů s kroužkem uvnitř slova, aby odpovídalo naší běžné výslovnosti a tradici psaní dlouhého u. Podobně jako u slova fůra.

    Rychlé shrnutí

    Tvar Pád / Funkce Příklad
    bůro 1. pád (podmět) To bůro je falešný.
    bůra 4. pád (předmět) Stojí to bůra.
  • Drogerie x drogerije: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je DROGERIE (psáno dohromady se skupinou „ie“). Tvar drogerije s vloženým písmenem „j“ je v češtině považován za chybu, přestože se v mluvené řeči [j] mezi samohláskami přirozeně vyslovuje.

    Proč tam nepatří „J“?

    V češtině platí pravidlo, že v přejatých slovech zakončených na -ie (např. historie, energie, strategie) se mezi „i“ a „e“ písmeno „j“ nikdy nepíše. Ačkoliv ho při výslovnosti slyšíme (vyslovujeme [drogerije]), psaná podoba musí zachovat čistou samohláskovou skupinu.

    Etymologie: Od koření k mýdlu

    Slovo pochází z německého Drogerie a francouzského droguerie. Původně označovalo obchod se sušeným zbožím (kořením a léčivkami – z holandského droog = suchý).

    Čeština si při přejímání ponechala mezinárodní koncovku -ie bez úprav.

    Dilema drogerie nebo drogerije řešíme nejčastěji při psaní nákupních seznamů, v reklamních textech nebo při navigaci k obchodu. Správný zápis „drogerie“ je známkou kultivovaného psaného projevu.

    Příklady použití ve větách

    • „Musím se cestou domů zastavit v drogerii pro prací prášek.“
    • „Tato drogerie nabízí široký sortiment biokosmetiky.“
    • „V místní drogerii mají právě velkou slevu na parfémy.“
    • „Nákup v online drogerii mi ušetřil spoustu času.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na slovo HISTORIE nebo TELEVIZE (ve smyslu vysílání – televize vs. televisní).

    Většina slov cizího původu končících na „-ie“ se píše bez „j“.

    Pomůže i asociace: „V drogerii koupím mýdlo, ne ‚jódlo‘ – tedy žádné J navíc!“

    Rychlé srovnání podobných slov

    Správně (bez J) Chybně (s J)
    drogerie drogerije
    historie historije
    energie energije
    poezie poezije