Jak je to správně?
V češtině jsou přípustné obě varianty, ale každá má jinou funkci:
1. Bůh sám ví (zvlášť): Základní a nejčastější podoba. Používá se jako samostatná věta nebo povzdech. Píšeme s velkým „B“.
2. bůhsámví (dohromady): Jedná se o tzv. příslovečnou spřežku. Používá se ve funkci příslovce (např. bůhsámvíkam). V tomto případě se píše s malým „b“.
1. Tradiční zápis (Větná platnost)
Pokud výrazem vyjadřujete, že nikdo kromě Boha nezná odpověď, pište jej jako tři samostatná slova. Je to nejbezpečnější a nejčastější varianta:
• „Bůh sám ví, proč se to muselo stát.“
• „Kam ty peníze zmizely? To Bůh sám ví.“
2. Psaní dohromady (Spřežka)
Psaní dohromady je možné v případě, že výraz funguje jako celek, který uvozuje další okolnost (místo, čas, způsob). Často se pojí s dalšími výrazy:
• „Odešel bůhsámvíkam.“ (neznámo kam)
• „Měl u sebe bůhsámvíkolik peněz.“ (neurčité množství)
• „Trvalo to bůhsámvídloho.“
V těchto případech spřežka nahrazuje slova jako kdoví- nebo čertví-.
Velké vs. malé písmeno
Pravidlo je jednoduché:
• Pokud píšete slova zvlášť, vyjadřujete úctu k náboženskému konceptu nebo tradičnímu rčení → velké B (Bůh sám ví).
• Pokud píšete slovo dohromady, stává se z něj běžné příslovce, kde se náboženský význam vytrácí → malé b (bůhsámvíproč).
Příklady použití ve větách
- „Bůh sám ví, že jsem pro to udělal všechno.“ (Povzdech)
- „Ztratil se někde v bůhsámvíjakých uličkách.“ (Spřežka)
- „Co s ním bude dál, to Bůh sám ví.“ (Samostatné sdělení)
- „Koupil si bůhsámvídrahé auto.“ (Spřežka vyjadřující neurčitou míru)
Jak si vybrat?
Pokud můžete výraz nahradit slovem „NĚKAM“ nebo „NĚJAK“, pište jej klidně dohromady (bůhsámvíkam = někam).
Pokud výrazem končíte větu nebo jím začínáte citové zvolání, pište jej vždy zvlášť s velkým B.
Shrnutí v tabulce
| Varianta | Pravopis | Příklad |
|---|---|---|
| Větná fráze | Bůh sám ví | To Bůh sám ví. |
| Spřežka | bůhsámví- | Zmizel bůhsámvíkam. |