Pomněnka, nebo pomenka? Jak se to píše správně

Správně je pomněnka se skupinou mně. Podoby „pomenka“ i „poměnka“ jsou chybné. Slovník spisovného jazyka českého uvádí jen pomněnka, ve 2. pádě množného čísla pomněnek, a zdrobnělinu pomněnečka.

Proč se píše pomněnka s mn?

Hlásky [mňe] zní stejně, ať se píše mě, nebo mně. Výslovnost tedy neporadí a je třeba hledat příbuzná slova. Pomněnka patří do rodiny slov, která souvisejí se vzpomínáním a pamatováním.

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí knižní a zastaralé sloveso pomníti (rozkazovací způsob pomni, minulý čas pomněl) ve významu pomyslit, vzpomenout, uvědomit si. Jako příklad cituje pomni matky své. U téhož hesla SSJČ uvádí předpony, se kterými se od tohoto základu tvoří další slovesa, mimo jiné vz- a za-. Odtud vzpomněl a zapomněl. Skupinu mn má i připomněl.

Že jde o „květinu, na kterou se nezapomíná“, ukazují i názvy v jiných jazycích: anglicky forget-me-not, německy Vergissmeinnicht. SSJČ navíc uvádí, že slovo pomněnka ve starší češtině znamenalo i vzpomínku, památku.

Co pomněnka znamená?

Podle SSJČ je to menší bylina s drobnými kvítky, zpravidla modrými. Botanicky jde o rod Myosotis, například pomněnka bahenní nebo pomněnka rolní. Slovník uvádí i přirovnání oči modré jako pomněnka.

Zastarale znamenalo slovo i vzpomínku, památku. SSJČ cituje doklad chudá pomněnka na štěstí.

Tvary a příbuzná slova

Pomněnka je podstatné jméno rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena. SSJČ upozorňuje na 2. pád množného čísla pomněnek (s vloženým e, bez pomněnek). Skupina mně zůstává ve všech tvarech:

• jednotné číslo: pomněnka, bez pomněnky, k pomněnce, vidím pomněnku, o pomněnce, s pomněnkou,
• množné číslo: pomněnky, bez pomněnek, k pomněnkám, o pomněnkách, s pomněnkami,
• zdrobnělina: pomněnečka.

Příklady ve větách

• Na břehu potoka rozkvetly modré pomněnky.
• Dostala kytičku pomněnek.
• Měl oči modré jako pomněnka.
• V herbáři měla vylisovanou pomněnku bahenní.
• Na hrobě babičky vysadili pomněnky.
• Záhon se na jaře zbarvil do modra pomněnkami.
• Na ubrousku byla vyšitá drobná pomněnečka.

S čím si to lidé pletou?

S podobami bez n. „Poměnka“ vzniká tak, že pisatel napíše mě podle výslovnosti, jako ve slovech měsíc nebo město. „Pomenka“ je zápis zcela bez měkčení. Obě podoby jsou chybné. Stejnou chybu lidé dělají u slov vzpomněl a zapomněl.

Jak si to zapamatovat?

Vybavte si sloveso vzpomněl nebo zastaralé pomni. Kde je v příbuzném slově mn, píše se mně. Pomněnka a vzpomněl patří do stejné rodiny slov.

Vyzkoušejte si

1. Na louce kvetly modré po___nky.
2. Natrhala si kytici po___nek.
3. Včera jsem si za___l deštník v tramvaji.

Správně: 1. pomněnky, 2. pomněnek, 3. zapomněl.

Podobné případy

• Vzpomněl, nebo vzpoměl: sloveso ze stejné rodiny se skupinou mně.
• Zapomněl, nebo zapoměl: další příbuzné sloveso s mn.
• Domněnka, nebo doměnka: podstatné jméno na -něnka, které se píše také s mně.
• Výměna, nebo vymněna: opačný případ, kde se píše jen mě.