Jemně, nebo jemě? Jak se to píše správně
Správně je jemně se skupinou mně. Příslovce je odvozené od přídavného jména jemný, ve kterém je skupina mn. Podoba jemě je chybná.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 2 min čtení
Správně je jemně se skupinou mně, protože příslovce vzniklo od přídavného jména jemný, které skupinu mn obsahuje. Podoba „jemě“ je pravopisná chyba. Stejně se píše 2. stupeň příslovce jemněji a přídavné jméno jemnější.
Proč se píše jemně s mn?
Ve výslovnosti zní mě i mně stejně, jako [mňe]. O pravopisu rozhoduje základové slovo. Internetová jazyková příručka v kapitole Písmeno ě uvádí, že když je v základovém slově skupina mn, píše se v odvozených slovech mně. Mezi příklady uvádí právě jemně, jemnější od jemný.
Pomůže, když si slovo převedete na přídavné jméno. Řeknete jemný, slyšíte m a n zvlášť, a proto napíšete jemně. Slovník spisovného jazyka českého uvádí příslovce jemně přímo u hesla jemný.
Co slovo znamená?
Akademický slovník současné češtiny uvádí u příslovce jemně šest významů:
- hladce, bez drsnosti: jemně opracovaný kámen,
- na malé částečky, drobně: jemně nakrájená cibulka, jemně mleté oříšky,
- slabě, nepříliš výrazně: jemně perlivá voda, začalo jemně pršet,
- taktně, citlivě, vlídně: jemně pokáral své kolegy,
- s důrazem na detail, přesně: jemně rozlišuje nepatrné rozdíly,
- o pokrmech lahodně, vybraně: sýr chutná velmi jemně.
Slovník uvádí i ustálené spojení jemně řečeno: Vaše chování je, jemně řečeno, neslušné.
Tvary a příbuzná slova
Akademický slovník uvádí 2. stupeň jemněji, třetí stupeň je nejjemněji (sýr nastrouháme co nejjemněji). Ze stejného základu jsou utvořena slova jemný, jemnější, jemnost a příslovce najemno i na jemno. Všude zůstává skupina mn.
Příklady ve větách
- Těsto jemně promíchejte vařečkou.
- Na otázku odpověděla jemně, ale jasně.
- Nový krém je ještě jemnější než ten předchozí.
- Venku jemně mrholilo.
- Cibuli nakrájejte co nejjemněji.
- Kávu umeleme jemněji než minule.
- Jemně mu naznačil, že by měl odejít.
S čím si to lidé pletou?
Se slovy, ve kterých se naopak píše mě. Když v základovém slově mn není, píše se mě: zřejmě (od zřejmý), soukromě (od soukromý), strmě (od strmý). Srovnejte dvojice, které se snadno pletou:
- jemně (jemný), ale zřejmě (zřejmý),
- skromně (skromný), ale soukromě (soukromý),
- temně (temný), ale strmě (strmý).
Pozor také na zájmeno já. U jeho tvarů rozhoduje pád, ne základové slovo: dej to mně, ale vidíš mě.
Jak si to zapamatovat?
- Vytvořte od slova přídavné jméno v 1. pádě.
- Pokud končí na -mný, píšete mně (jemný, jemně).
- Pokud končí na -mý, píšete mě (zřejmý, zřejmě).
Vyzkoušejte si
- Pohladila kotě je…ě po hlavě.
- Bylo to zřej…ě nedorozumění.
- Mák umelte co nejje…ěji.
Správně: 1. jemně, 2. zřejmě, 3. nejjemněji.
Podobné případy
- Zřejmě, nebo zřejmně? Opačný případ, v základu není mn, a proto se píše mě.
- Soukromě, nebo soukromně? Také od přídavného jména na -mý.
- Upřímně, nebo upřímě? Stejné pravidlo jako u jemně, základem je upřímný.
- Mně, nebo mě? Tvary zájmena já, kde rozhoduje pád.
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.