Modrá velryba: existovala hra, která nutila děti k sebevraždě?

Verdikt: Organizovaná „hra“ Modrá velryba, která by dovedla desítky dětí k sebevraždě, se neprokázala, ale jednotlivci, kteří pod tímto názvem manipulovali dospívajícími, skutečně existovali.

Proto je tvrzení zavádějící. Nejde ani o čistý výmysl, ani o celosvětovou smrtící hru. Skutečným nebezpečím byli konkrétní lidé na sociálních sítích, kteří vyhledávali zranitelné děti.

Co je Modrá velryba?

Podle popisu Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) z února 2017 šlo o online fenomén šířený přes ruskojazyčné hashtagy jako „modrá velryba“, „moře velryb“ nebo „vzbuď mě ve 4:20“. Údajný „kurátor“ měl hráčům zadávat úkoly včetně sebepoškozování a na konci je navádět k sebevraždě. Na sítích se objevovaly profily dospívajících, kteří chtěli hrát, i fotky sebepoškozování označené těmito hashtagy.

Odkud se příběh vzal?

Panika začala v květnu 2016 článkem ruských Novaja gazeta. Ten tvrdil, že „naprostá většina“ z přibližně 130 sebevražd mladých lidí v Rusku mezi listopadem 2015 a dubnem 2016 souvisela s online skupinami kolem „modré velryby“. RFE/RL o článku napsalo, že byl hodně kritizovaný a že toto tvrzení bylo zjevně nepodložené. Podle RFE/RL nebylo s Modrou velrybou jednoznačně spojeno jediné úmrtí v Rusku ani ve Střední Asii.

Co se skutečně prokázalo?

V Rusku byl v červenci 2017 odsouzen Filipp Budějkin, jeden ze správců takových skupin, ke třem letům a čtyřem měsícům vězení. Soud ho podle listu The Moscow Times uznal vinným z navádění dvou dívek ve věku 16 a 17 let k sebevraždě. V květnu 2017 se podle listu přiznal k navádění 15 dospívajících po celém Rusku, vyšetřovatelé ho ale spojili jen se dvěma případy.

Jak to bylo s Modrou velrybou v Česku?

Policie ČR v dubnu 2017 před Modrou velrybou veřejně varovala. V prohlášení z 20. dubna 2017 uvedla, že informace měla od zahraničních partnerů a eviduje několik případů, kdy se uživatelé Facebooku a Instagramu při plnění úkolů úmyslně pořezali. V jednom případě po dítěti „kurátor“ požadoval zaslání obnažených fotografií. Tvrzení, že šíří hoax, policie odmítla.

Kamil Kopecký z projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého a Martin Kožíšek ze Seznam.cz tehdy naopak uvedli, že šlo spíš o marketingový tah, který měl přitáhnout uživatele do konkrétních skupin, a že se spojení Modré velryby se skutečnými sebevraždami dětí neprokázalo. Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec chtěl od policie důkazy, že hra v Česku existuje.

Jak poznat podobné poplašné zprávy o dětech?

• Velká čísla bez zdroje. „Stovky mrtvých dětí“ bez odkazu na policii, soud nebo úřad.
• Výzva sdílet „všem rodičům“. Skutečné varování policie najdete na jejím webu, nemusí se šířit řetězově.
• Nový název, stejná kostra. Jiný název „hry“, stejný příběh o kurátorovi a úkolech.

Než zprávu přepošlete, ověřte ji u policie nebo v seriózním médiu. Můžete nám ji také poslat k ověření.

Co dělat jako rodič?

• Nemusíte věřit na „smrtící hru“, ale je dobré vědět, že se na sítích pohybují lidé, kteří se snaží získat důvěru dětí a manipulovat jimi.
• Mluvte s dítětem otevřeně o tom, s kým online komunikuje a co by udělalo, kdyby po něm někdo chtěl fotky nebo „úkoly“.
• Pokud po dítěti někdo požaduje intimní fotografie nebo ho navádí k sebepoškozování, obraťte se na Policii ČR (linka 158). Uschovejte zprávy a snímky obrazovky.
• Děti a studenti do 26 let mohou zdarma a nonstop volat Linku bezpečí na číslo 116 111. Rodiče mají k dispozici Rodičovskou linku 606 021 021.

Související: co o dětech nesdílet na sociálních sítích, žiletky v tobogánech a peníze za sdílení fotky nemocného dítěte.