Rubrika: Jak je to správně?

  • Přes x přez: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je PŘES s písmenem „s“ na konci. Tato předložka se pojí se 4. pádem (akuzativem) a píše se se „s“ bez ohledu na to, jaké slovo za ní následuje.

    Fonetická past

    Tvar „přez“ s písmenem „z“ je hrubá pravopisná chyba. Tato záměna vzniká kvůli výslovnosti – před znělými souhláskami (např. přes dům) dochází k tzv. spodobě znělosti a my slyšíme [přez]. V pravopise se však musíme držet neměnného tvaru přes.

    Významy a užití

    Předložka přes má široké spektrum využití:

    • Místní určení: Pohyb z jedné strany na druhou (jít přes most).

    • Časové určení: Trvání nebo limit (přes noc, je mu přes padesát).

    • Přípustka: Navzdory něčemu (udělal to přes zákaz).

    • Míra: Více než (váží přes sto kilo).

    Dilema přes nebo přez se objevuje i u složených slov a příslovcí. Správný pravopis je zde klíčový pro srozumitelnost textu.

    Složená slova a příslovce

    Pamatujte, že písmeno „s“ zůstává i v případech, kdy se předložka stává součástí jiného slova:

    • Přesto: Příslovce (navzdory tomu). Nikdy nepíšeme přezto.
    • Přespříliš: Příliš mnoho.
    • Přesčas: Práce nad rámec pracovní doby.
    • Přespolní: Např. přespolní běh.

    Příklady použití ve větách

    • „Přešel přes cestu, aniž by se rozhlédl.“
    • „Přes všechnu snahu se nám projekt nepodařilo dokončit včas.“
    • „Pracoval přes noc, aby stihl ranní uzávěrku.“
    • „Je to už přes deset let, co jsme se viděli naposledy.“
    • „Byl unavený, ale přesto pokračoval v cestě.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být předložka skrz. Obě slova vyjadřují podobný směr pohybu. I když končí na jiné písmeno, pomůže vám to uvědomit si, že v těchto krátkých předložkách se často „chybuje“ podle sluchu. U slova přes si prostě pamatujte, že končí jako les nebo pes – tam také nikdo nepíše „z“.

    Kdy se píše „přez-“ s písmenem Z?

    Písmeno „z“ se objevuje pouze v případě, že jde o předponu pře- u sloves začínajících na „z“. Nejde tedy o předložku, ale o součást kořene slova:

    • Přezimovat: Přečkat zimu (předpona pře- + zimovat).
    • Přezkoušet: Znovu vyzkoušet.
    • Přezout: Vyměnit obuv.

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní předložky přes. Správná čeština je vizitkou vaší pečlivosti!

  • Silvestr x silvestr: Jak je to správně?

    Silvestr vs. silvestr: Rozhoduje význam

    V češtině jsou správné obě varianty, ale každá se používá v jiném kontextu:

    1. Silvestr (velké S): Používáme, pokud mluvíme o muži toho jména nebo o konkrétním dni v kalendáři (svátku).

    2. silvestr (malé s): Používáme, pokud mluvíme o oslavách konce roku jako o společenské události (mejdanu).

    1. Silvestr (vlastní jméno a kalendářní den)

    Velké počáteční písmeno píšeme ve dvou případech:

    • Křestní jméno: „Dnes má svátek Silvestr.“
    • Konkrétní den v kalendáři: Pokud označujeme 31. prosinec jako oficiální název dne v kalendáři. „Na Silvestra budeme doma.“

    2. silvestr (oslavy a zábava)

    Malé písmeno píšeme tehdy, pokud slovem označujeme oslavu, večírek nebo všeobecné veselí spojené s koncem roku. V tomto smyslu se jedná o obecné podstatné jméno.

    • Oslava: „Chystáme velký silvestr na horách.“
    • Zábava: „V televizi běžel včera skvělý silvestr.“
    • Přípitek: „Přejeme vám veselého silvestra!“

    Pleteme si to s Vánocemi?

    Mnoho lidí píše velké S pod vlivem Vánoc nebo Velikonoc. Zatímco Vánoce jsou název celého období a svátků, silvestr (ve smyslu oslav) se v češtině tradičně píše s malým, podobně jako píšeme narozeniny nebo svatba.

    Příklady použití ve větách

    • „Půjdeme letos na Silvestra na ohňostroj?“ (Míněn konkrétní den 31. 12.)
    • „Byl to ten nejlepší silvestr, jaký jsem kdy zažil.“ (Míněna oslava.)
    • „Můj soused se jmenuje Silvestr a má dnes svátek.“
    • „Televizní program na silvestra mě letos příliš nezaujal.“ (Míněna zábava/večer.)

    Jak si to zapamatovat?

    Pomůcka je jednoduchá:

    • Jde o člověka nebo den v kalendáři? Pište velké S.

    • Jde o chlebíčky, šampaňské a zábavu? Pište malé s.

    Tip: Pokud napíšete velké S v přání k novému roku, nikdo vám hlavu neutrhne, ale s malým „s“ budete za pravopisné znalce!

    Přejeme vám krásný zbytek roku 2025 a šťastný vstup do roku nového! Doufáme, že váš letošní silvestr bude stát za to!

  • Sv. Valentýn x sv. Valentýn: Jak je to správně?

    Rozhoduje kontext: Svátek vs. Osoba

    V češtině se psaní velkých písmen u zkratky „sv.“ řídí tím, zda stojí na začátku názvu svátku, nebo zda jde o pouhý titul osoby:

    1. Sv. Valentýn (velké S): Píšeme jako oficiální název svátku (14. února).

    2. sv. Valentýn (malé s): Píšeme, mluvíme-li o historické osobě světce.

    1. Sv. Valentýn (Svátek)

    Pokud zkratka „sv.“ stojí na úplném začátku vlastního jména svátku, píšeme ji s velkým písmenem. V tomto případě zkratka nahrazuje první slovo názvu dne v kalendáři.

    • Příklad: „Letošní Sv. Valentýn připadá na pátek.“
    • Příklad: „Chystáte se slavit Sv. Valentýna?“

    2. sv. Valentýn (Osoba/Titul)

    Zkratky akademických a církevních titulů (svatý, prof., dr.) se píší s malým počátečním písmenem, pokud mluvíme o konkrétní osobě nebo pokud zkratka nestojí na začátku názvu svátku.

    • Příklad: „Legenda o sv. Valentýnovi praví, že tajně oddával snoubence.“
    • Příklad: „Relikvie sv. Valentýna jsou uloženy v bazilice na Vyšehradě.“

    Častá chyba: Chybějící tečka

    Zkratka sv. (svatý) se tvoří začátkem slova, proto za ní musí být vždy tečka. Pokud tečku vynecháte, je to hrubá chyba. Také nezapomeňte, že po tečce v tomto případě následuje mezera.

    Valentýn nebo Valentýnka?

    Kromě názvu svátku se setkáváme i s dalšími výrazy:

    • Valentýn: Pokud nepoužijete zkratku „sv.“, píšete jméno svátku vždy s velkým (např. „Přeji hezkého Valentýna“).
    • valentýnka: Jako označení pro přáníčko se píše s malým počátečním písmenem (podobně jako vánočka nebo májka).

    Příklady použití ve větách

    • „Restaurace mají na Sv. Valentýna obvykle plno.“
    • „Modlil se ke sv. Valentýnovi, aby mu pomohl najít lásku.“
    • „Dostal jsem od ní krásnou valentýnku s vyznáním.“
    • „Svatý Valentýn (zkratkou Sv. Valentýn) je patronem zamilovaných.“

    Jak si to zapamatovat?

    Představte si to jako název ulice nebo náměstí. Pokud je to název místa v kalendáři (svátek), začněte velkým písmenem: Sv. Valentýn. Pokud mluvíte o pánovi, který žil ve starém Římě, je to jen jeho „povolání“ (svatý), proto pište malé: sv. Valentýn.

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní názvu tohoto oblíbeného svátku. Ať už ho slavíte jakkoliv, pište ho správně!

  • Výjimka x vyjímka: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou variantou je VÝJIMKA. Píšeme dlouhé Ý v předponě a krátké I v kořeni slova. Jakákoliv jiná varianta (zejména vyjímka) je hrubou pravopisnou chybou.

    Past slovesa „vyjímat“

    Chybný tvar „vyjímka“ vzniká analogií se slovesem vyjímat (např. vyjímám zboží z krabice), kde je „í“ dlouhé. U podstatných jmen odvozených předponou vý- však v češtině dochází k tzv. krácení kmenové samohlásky. Pamatujte: **Dlouhá předpona = krátký kořen.**

    Pravidlo „houpačky“

    V češtině u těchto slov délka samohlásek často „přeskakuje“ z kořene na předponu. Pomoci vám mohou i jiná slova se stejným principem:

    • VÝ-hýbka (nikoliv vy-hýbka)

    • VÝ-půjčka (nikoliv vy-půjčka)

    • VÝ-slyška (nikoliv vy-slýška)

    • VÝ-jimka (dlouhé je jen to první!)

    Slovo výjimka patří mezi vyjmenovaná slova po B (resp. je odvozeno od kořene -jím/-jmout, který se pojí s předponou vy-). Je to jedno z nejčastěji opravovaných slov v korekturách i školních diktátech.

    Kdy používáme výraz výjimka?

    • Právo a pravidla: Pokud něco neodpovídá běžnému zákonu nebo úzu (udělit výjimku).
    • Gramatika: Pravopisná výjimka z obecného pravidla.
    • Logika: „Výjimka potvrzuje pravidlo.“

    Příklady použití ve větách

    • „Z tohoto přísného zákazu neexistuje žádná výjimka.“
    • „Všechny děti půjdou spát v osm, s výjimkou nejstaršího syna.“
    • „Můžete mi pro tentokrát udělat výjimku a přijmout moji přihlášku později?“
    • „Pravopis slova výjimka je sám o sobě takovou malou výjimkou, kterou si musíte zapamatovat.“

    Pozor na celou rodinu slov

    Stejný pravopis (dlouhé Ý, krátké I) musíme dodržet u všech příbuzných slov:

    • Výjimečný: (např. výjimečný talent).

    • Výjimečně: (např. dnes udělám výjimečně ústupek).

    • Nevýjimaje: (např. všechny dny nevýjimaje neděli).

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo Množné číslo
    1. pád výjimka výjimky
    2. pád bez výjimky bez výjimek
    3. pád k výjimce k výjimkám
    7. pád s výjimkou s výjimkami

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova výjimka. Správný pravopis je základem každé profesionální komunikace!

  • Scenarista x scénárista: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Pravopisně správná a spisovná varianta je pouze SCENÁRISTA s krátkým „e“. Přestože u slov scéna a scénář píšeme „é“ dlouhé, při odvozování názvů osob pomocí přípony -ista se kmenová samohláska v češtině často krátí.

    Past dlouhého „É“

    Tvar „scénárista“ s dlouhým é je v českém pravopise považován za chybný. Tato chyba vzniká logickou, ale nesprávnou úvahou, že pokud píšeme scénář, musíme psát i scénárista. Jazykověda však v tomto případě vyžaduje krátkost.

    Jazyková nepravidelnost

    Slovo scenárista patří do skupiny slov, kde dochází ke krácení délky samohlásky při tvorbě odvozenin. Podobné případy najdeme i u jiných termínů:

    • Scéna → Scenérie (nebo scenérie)

    • Téma → Tematický (nikoliv tématický)

    • Schéma → Schematický (nikoliv schématický)

    Dilema scenárista nebo scénárista se objevuje v titulcích filmů, v literárních recenzích i v běžných diskusích o kinematografii. Správný pravopis je zde známkou vysoké jazykové úrovně.

    Kdy používáme výraz scenárista?

    • Film a TV: Označení autora literární předlohy pro audiovizuální dílo.
    • Divadlo: Tvůrce dramatického textu nebo úpravce scény.
    • Hry: V moderním průmyslu autor příběhů a dialogů pro videohry.

    Příklady použití ve větách

    • „Zdeněk Svěrák je bezpochyby náš nejslavnější scenárista.“
    • „Mladý scenárista získal prestižní ocenění za svůj debutový film.“
    • „Spolupráce mezi režisérem a scenáristou je pro úspěch filmu klíčová.“
    • „Hledáme talentovanou scenáristku pro náš nový seriál.“

    Pozor na celou rodinu slov

    Krátké „e“ musíme zachovat ve všech odvozených tvarech:

    • Scenáristka: Ženský rod.

    • Scenáristika: Obor zabývající se psaním scénářů.

    • Scenáristický: Přídavné jméno (např. scenáristický záměr).

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být právě slovo scenérie. Většina lidí intuitivně píše scenérie s krátkým „e“. Pokud si zapamatujete, že „scenárista vchází do scenérie“, a obojí napíšete krátce, už nikdy neuděláte chybu. Další pomůckou je paralela s tématem – téma je dlouhé, ale tematický (i scenárista) jsou krátcí.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo Množné číslo
    1. pád scenárista scenáristé / scenáristi
    2. pád bez scenáristy bez scenáristů
    3. pád ke scenáristovi ke scenáristům
    7. pád se scenáristou se scenáristy

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova scenárista. Správná čeština je tím nejlepším scénářem pro vaši komunikaci!

  • Štrúdl x štrůdl: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Pravopisně správná a spisovná varianta je ŠTRÚDL s čárkou (ú). Přestože se v českých slovech uprostřed kořene píše obvykle kroužek (ů), u slov cizího původu píšeme vždy čárku, bez ohledu na to, kde se v rámci slova nachází.

    Pozor na kroužek

    Tvar „štrůdl“ s kroužkem je v pravidlech českého pravopisu považován za chybný. K chybě dochází automatickou aplikací pravidla, že uprostřed slova se píše ů (např. dům, hůl). Toto pravidlo však platí pouze pro slova původem česká, nikoliv pro slova přejatá.

    Původ slova a pravidla pro přejatá slova

    Slovo štrúdl pochází z německého Strudel (což v doslovném překladu znamená vír). V češtině u slov cizího původu (přejatých) značíme délku samohlásky „u“ vždy čárkou. Stejné pravidlo platí i pro další slova:

    • Kúra (léčebná procedura)

    • Manikúra

    • Skútr

    • Búů (citoslovce)

    Dilema štrúdl nebo štrůdl řešíme nejčastěji v kuchyni nebo při psaní jídelního lístku. Správný pravopis dodá vašemu receptu na profesionalitě.

    Je „štrúdl“ spisovné slovo?

    Slovo štrúdl je v češtině považováno za hovorové, ale spisovné. V oficiálních textech, kuchařských knihách nebo slavnostních menu se však často dává přednost českému ekvivalentu:

    • Závin: Jablečný závin, tvarohový závin.

    Příklady použití ve větách

    • „Babička upekla ten nejlepší jablečný štrúdl s rozinkami.“
    • „V rakouské cukrárně jsme si dali vídeňský štrúdl se šlehačkou.“
    • „Recept na domácí tažený štrúdl se u nás dědí z generace na generaci.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být právě původ slova. Pokud cítíte, že slovo zní „německy“ nebo cize, napište čárku. Další mnemotechnickou pomůckou je vizuální podoba: Čárka nad ú vypadá jako nůž, kterým krájíte ten sladký štrúdl na kousky!

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo
    1. pád štrúdl
    2. pád bez štrúdlu
    3. pád ke štrúdlu
    6. pád o štrúdlu
    7. pád se štrúdlem

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova štrúdl. Přejeme vám dobrou chuť a bezchybný pravopis!

  • Hebčí x hebší: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou variantou je HEBČÍ s písmenem „č“. Při stupňování přídavného jména hebký dochází k odsunutí přípony -ký a připojení komparativní přípony -čí. Tvar s „š“ je v češtině neexistující.

    Proč chybujeme?

    Tvar „hebší“ je hrubá chyba. Tato záměna vzniká falešnou analogií s jinými přídavnými jmény, která končí na -ší (např. dražší, slabší, hlubší). Čeština má však pro slova končící na -ký specifická pravidla, kde se „k“ mění právě na „č“.

    Pravidlo pro koncovku -ký

    U přídavných jmen zakončených na -ký se při tvorbě 2. stupně (komparativu) mění toto zakončení na -čí:

    • Heb-ký → heb-čí

    • Leh-ký → leh-čí

    • Měk-ký → měk-čí

    • Křeh-ký → křeh-čí

    Výraz hebčí používáme nejčastěji v reklamách na kosmetiku, textilní výrobky nebo při popisu zvířecí srsti. Správný pravopis je nezbytný pro copywritery i autory recenzí.

    Stupňování slova hebký

    Pro úplnost si uveďme všechny tři stupně tohoto přídavného jména:

    • 1. stupeň (pozitiv): hebký
    • 2. stupeň (komparativ): hebčí
    • 3. stupeň (superlativ): nejhebčí

    Příklady použití ve větách

    • „Po použití tohoto kondicionéru budou vaše vlasy viditelně hebčí.“
    • „Nová aviváž slibuje, že prádlo bude hebčí na dotek.“
    • „Srst štěněte je mnohem hebčí než u dospělého psa.“
    • „Nenašla jsem hebčí látku pro ušití dětského povlečení.“

    Jak si to zapamatovat?

    Pomůckou může být slovo LEHČÍ. Každý ví, že se píše lehčí (od slova lehký) a nikdo by nenapsal lehší. Protože hebký a lehký končí stejně a tvoří 2. stupeň stejným způsobem, musí mít hebčí v sobě také písmeno Č.

    Tabulka skloňování (2. stupeň)

    Pád Mužský rod Ženský / Střední rod
    1. pád hebčí (svetr) hebčí (deka)
    2. pád bez hebčího bez hebčí
    3. pád k hebčímu k hebčí
    7. pád s hebčím s hebčí

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova hebčí. Správná čeština je tím nejjemnějším doplňkem vašeho projevu!

  • Samý x sami: Jak je to správně?

    Samý vs. Sami: Rozhoduje význam

    V češtině musíme rozlišovat dva různé druhy slov:

    1. SAMÝ (přídavné jméno) = vyjadřuje, že něco tvoří celek, je toho hodně (samá voda, samý písek). Skloňuje se jako mladý.

    2. SAMI / SAMY (zájmeno) = vyjadřuje, že osoby něco dělají bez cizí pomoci nebo jsou opuštěné (udělali to sami).

    1. SAMÝ / SAMÍ (skloňování jako „mladý“)

    Toto slovo používáme pro zdůraznění, že se něco vyskytuje ve velkém množství. Píšeme tvrdé Y, kromě 1. pádu množného čísla rodu mužského životného.

    • Samý: „Měl na sobě samý prach.“ (vzor mladý)
    • Samí: „Byli tam samí muži.“ (vzor mladí – 1. pád mn. č. muž. živ.)
    • Samé: „Dostala samé jedničky.“

    2. SAMI / SAMY / SAMA (Shoda s podmětem)

    Toto zájmeno vyjadřuje osamocení nebo samostatnost. Pravopis se řídí rodem podmětu:

    • Sami: Pokud mluvíme o mužích (životných). „Chlapci tam byli sami.“
    • Samy: Pokud mluvíme o ženách nebo věcech (neživ.). „Dívky přišly samy.“ / „Stroje pracovaly samy.“
    • Sama: Pokud mluvíme o dětech nebo středním rodu. „Děti tam zůstaly sama.“

    Pozor na větu: „Byli tam sami“

    Tady dochází k největším chybám. Rozlište:

    • „Byli tam samí (muži).“ = Nebyl tam nikdo jiný než muži. (Vlastnost)

    • „Byli tam sami.“ = Nebyl s nimi nikdo další, byli opuštění. (Samostatnost)

    Příklady použití ve větách

    • „Máš v diktátu samé chyby.“ (Vzor mladé)
    • „Upekli jsme ten dort sami, bez maminky.“ (Muži životní)
    • „Celou noc byla v domě úplně sama.“ (Ženský rod jed. č.)
    • „Na louce kvetly samé pampelišky.“ (Vzor mladé)

    Jak si to zapamatovat?

    Zkuste si do věty dosadit jiné slovo:

    • Pokud můžete říct „pouze“ nebo „všude byl“, jde o přídavné jméno → samý / samí (podle vzoru mladý/mladí).

    • Pokud můžete říct „opuštěni“ nebo „bez pomoci“, jde o zájmeno → sami / samy (podle rodu).

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit rozdíl mezi samý a sami. Správný pravopis je klíčem k tomu, aby vám ostatní přesně rozuměli!

  • Sediment x sedyment: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je SEDIMENT s měkkým „i“. Slovo pochází z latinského sedimentum (usazenina), které je odvozeno od slovesa sedere (sedět/usazovat se). V češtině si zachovává svůj původní pravopis.

    Pozor na tvrdé souhlásky

    Tvar „sedyment“ s tvrdým y je hrubá pravopisná chyba. Tato záměna vzniká nejčastěji tím, že písmeno „D“ patří mezi tvrdé souhlásky a pisatelé mají tendenci po něm automaticky psát tvrdé y. U slov latinského původu se však toto pravidlo (d-t-n, h-ch-k-r) uplatňuje jinak než u slov domácích.

    Význam slova v praxi

    Slovo sediment označuje usazeninu v nejrůznějších oborech:

    • Geologie: Usazená hornina vzniklá činností vody, větru nebo ledovce (např. pískovec).

    • Medicína: Usazenina v tělních tekutinách, nejčastěji při vyšetření moči (tzv. močový sediment).

    • Ekologie: Vrstvy materiálu na dně řek, jezer a moří.

    Dilema sediment nebo sedyment se nejčastěji objevuje v odborných textech, školních pracích a laboratorních zprávách. Správný pravopis je nezbytný pro zachování profesionální úrovně sdělení.

    Příklady použití ve větách

    • „Pískovec je typický sediment, který vznikl stlačováním vrstev písku po miliony let.“
    • „Výsledky laboratorního rozboru ukázaly zvýšený výskyt krystalů v močovém sedimentu.“
    • „Při čištění nádrže bylo nutné odstranit silnou vrstvu bahnitého sedimentu.“
    • „Sedimentace krve je základní diagnostická metoda k odhalení zánětu v těle.“

    Příbuzná slova

    Všechna slova ze stejného základu píšeme s měkkým „i“:

    • Sedimentace: Proces usazování částic.

    • Sedimentární: Týkající se usazenin (např. sedimentární horniny).

    • Sedimentovat: Proces, při kterém se pevné částice usazují na dně.

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být slovo Sedět. Sediment je vlastně něco, co si „sedlo“ na dno. Protože ve slově sedět píšeme měkké e (a výslovnost [si] u sedimentu je mu blízká), pomůže vám to vyhnout se tvrdému y. Další pomůckou je slovo prezident – i zde píšeme po „d“ měkké „i“, přestože jde o tvrdou souhlásku.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo Množné číslo
    1. pád sediment sedimenty
    2. pád bez sedimentu bez sedimentů
    3. pád k sedimentu k sedimentům
    7. pád se sedimentem se sedimenty

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova sediment. Správná terminologie je základem každého vědeckého i medicínského textu!

  • Minela x mynela: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je MINELA s měkkým „i“. Slovo je odvozeno od slovesa minout. V kořeni slova se píše měkké „i“, protože sloveso minout ani podstatné jméno minela nepatří mezi vyjmenovaná ani příbuzná slova po M.

    Pozor na vyjmenovaná slova

    Tvar „mynela“ s tvrdým y je hrubá pravopisná chyba. K chybě dochází nejčastěji nepozorností při vybavování vyjmenovaných slov po M (mýt, myslet, mýlit se…). Slovo minout (a tedy i minela) do této skupiny nepatří, proto v něm píšeme vždy měkké I.

    Význam a užití slova

    Slovo minela označuje chybu, omyl nebo selhání, nejčastěji v situaci, kdy někdo něco „mine“:

    • Ve sportu: Hrubá chyba hráče, která často vede ke gólu soupeře (např. brankářova minela).

    • V běžné mluvě: Společenské faux pas, přehlédnutí nebo nechtěná chyba v úsudku.

    Dilema minela nebo mynela řešíme nejčastěji při psaní sportovních reportáží, komentářů na sociálních sítích nebo v neformální korespondenci. Správný pravopis dodá vašemu vyjádření na váze.

    Příklady použití ve větách

    • „Brankářova minela v poslední minutě rozhodla o výsledku celého zápasu.“
    • „Takovou minelu bych od zkušeného politika opravdu nečekal.“
    • „Byla to neuvěřitelná minela, útočník netrefil prázdnou bránu z pěti metrů.“
    • „Omlouvám se za tu minelu v e-mailu, popletl jsem si termíny schůzek.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůcka je velmi jednoduchá: Spojte si slovo s jeho původem.

    MINELA = NĚCO JSEM MINUL.

    Protože ve slově minout píšeme měkké I (není to vyjmenované slovo), musí se psát měkké I i v minele. Stačí si vzpomenout na to, že jste cíl „minuli“, nikoliv „mýlili se“ (což je jiné slovo s jiným významem).

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo
    1. pád minela
    2. pád bez minely
    3. pád k minele
    6. pád o minele
    7. pád s minelou

    Věříme, že vám tento článek pomohl vyjasnit psaní slova minela. Ať už píšete o fotbale nebo o životě, vyhněte se zbytečným pravopisným minelám!