Rubrika: Jak je to správně?

  • Laxní x laksní: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je LAXNÍ s písmenem „x“. Slovo pochází z latinského laxus a v češtině si zachovává tento mezinárodní charakter. Tvar s „ks“ je považován za chybný nebo zastaralý.

    Pozor na fonetický zápis

    Tvar „laksní“ je v moderním českém pravopise nepřípustný. K chybě dochází proto, že písmeno „x“ vyslovujeme jako skupinu hlásek [ks]. Při psaní se však musíme držet latinského kořene slova, nikoliv jeho zvukové podoby.

    Významy slova

    Slovo laxní označuje nedostatek přísnosti, zájmu nebo důslednosti:

    V chování: Lhostejný, nedbalý nebo příliš uvolněný přístup (např. laxní přístup k povinnostem).

    V medicíně: Mající uvolňující účinek na střeva (odtud název laxativa).

    V politice/etice: Málo přísný v dodržování pravidel či norem.

    Dilema laxní nebo laksní se nejčastěji objevuje v hodnocení pracovních výkonů, v psychologii nebo v popisech životního stylu. Správný pravopis je znakem kultivovaného projevu a dobré znalosti cizích slov.

    Kdy používáme výraz laxní?

    • Pracovní prostředí: Kritika zaměstnance za jeho laxní přístup k plnění termínů.
    • Výchova: Označení pro benevolentní styl výchovy, kde chybí jasná pravidla.
    • Zdravotnictví: Odborný popis účinku léků, které působí laxativně.

    Příklady použití ve větách

    • „Vedení společnosti už nebude tolerovat tvůj laxní přístup k bezpečnosti práce.“
    • „Někteří lidé jsou k ochraně životního prostředí velmi laxní.“
    • „Rozhodčí nasadil od začátku zápasu příliš laxní metr, což vedlo k mnoha faulům.“
    • „Příliš laxní kontrola na hranicích umožnila průjezd nelegálního zboží.“

    Příbuzná slova

    Stejné pravidlo o psaní „x“ platí i pro další slova ze stejného základu:

    Laxnost: Vlastnost toho, kdo je laxní (nedbalost, uvolněnost).

    Laxativum: Projímadlo (látka s uvolňujícím účinkem).

    Relaxace: Uvolnění sil, odpočinek (rovněž ze základu -lax-).

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být slovo Relax nebo Relaxace. Každý ví, že v těchto slovech se píše „x“. Protože laxní i relax vyjadřují určitou formu „uvolnění“ a pocházejí ze stejného latinského kořene, musí se v obou slovech psát písmeno X. Zapomeňte na laksní, latinský základ je v tomto případě určující.

    Tabulka skloňování

    Pád Mužský rod Ženský / Střední rod
    1. pád laxní laxní
    2. pád bez laxního bez laxní
    3. pád k laxnímu k laxní
    7. pád s laxním s laxní
  • Charisma x charizma: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Spisovné jsou obě varianty: CHARISMA i CHARIZMA. Pravidla českého pravopisu umožňují u slov řeckého původu tohoto typu psát jak původní „s“, tak fonetické „z“. Tradiční podoba se písmenem S je však stále vnímána jako stylově o něco vyšší a v odborných textech převažuje.

    Kterou variantu zvolit?

    Volba závisí na charakteru vašeho textu:

    1. Charisma (se „s“): Původní podoba, která se preferuje v teologii, sociologii a oficiální literatuře. Působí mezinárodně a uceleně.

    2. Charizma (se „z“): Varianta odpovídající výslovnosti. Je častější v publicistice, na blozích nebo v lifestylových magazínech.

    Pravidlo jednotnosti: Vyberte si jednu variantu a tu používejte v celém textu důsledně.

    Častá chyba v pravopise

    Bez ohledu na to, zda zvolíte na konci s nebo z, nejčastější hrubou chybou je psaní tvrdého y v první slabice (např. „charysma“). Slovo pochází z řeckého charis (vznešenost, dar, milost) a píše se v něm vždy měkké i.

    Výraz charisma označuje osobní kouzlo, dar přitažlivosti a schopnost ovlivňovat či inspirovat ostatní. Původně šlo o náboženský termín pro „dar z Boží milosti“, dnes se používá především v psychologii a politologii.

    Příklady použití ve větách

    • „Nový ředitel má přirozené charisma, kterým si okamžitě získal celý tým.“
    • „Úspěšný politik musí mít kromě odborných znalostí i určité charizma.“
    • „V raném křesťanství bylo charisma vnímáno jako mimořádný duchovní dar.“
    • „Herec v hlavní roli postrádal potřebné charizma, aby diváky skutečně zaujal.“

    Příbuzná slova

    Při odvozování přídavného jména se v češtině používá téměř výhradně podoba s T:

    Charismatický: (např. charismatický vůdce).

    Charismatik: Člověk obdařený charismatem (nebo příslušník charismatického hnutí).

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo
    1. pád charisma
    2. pád bez charismatu
    3. pád ke charismatu
    6. pád o charismatu
    7. pád s charismatem
  • Dikce x dykce: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je DIKCE s měkkým „i“. Slovo pochází z latinského dictio. V češtině si zachovává svůj původní pravopisný základ, ačkoliv výslovnost po souhlásce D může některé pisatele mást.

    Pozor na falešnou tvrdost

    Tvar „dykce“ s tvrdým y je hrubá pravopisná chyba. Tato záměna vzniká nejčastěji tím, že písmeno „D“ patří mezi tvrdé souhlásky a pisatelé mají tendenci po něm automaticky psát tvrdé y. U slov latinského původu, jako je dikce, se však toto pravidlo neuplatňuje.

    Význam slova

    Slovo dikce označuje způsob mluveného projevu, zejména z hlediska výslovnosti a přednesu:

    Způsob mluvy: Jasná a srozumitelná výslovnost (důležité pro herce, moderátory či politiky).

    Styl vyjadřování: Volba slov a stavba vět typická pro určitého autora nebo dokument (např. dikce zákona).

    Dilema dikce nebo dykce se nejčastěji objevuje v textech o rétorice, herectví, zpěvu nebo v literárních rozborech. Správný pravopis je nezbytný pro zachování profesionální úrovně textu.

    Kdy používáme výraz dikce?

    • Rétorika: Hodnocení řečníka, zda je jeho dikce srozumitelná i pro posluchače v zadních řadách.
    • Umění: Práce herce na jevištní dikci, aby každé slovo mělo svou váhu.
    • Právo: Odborný termín „dikce zákona“, který označuje přesné znění nebo formulaci právního předpisu.

    Příklady použití ve větách

    • „Moderátorka má vynikající dikci, je jí rozumět každé slovo.“
    • „Podle dikce platné vyhlášky je tento postup bohužel nepřípustný.“
    • „Studenti herectví musí povinně absolvovat hodiny jevištní dikce.“
    • „Jeho dikce byla poněkud monotónní, což publikum rychle unavilo.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být cizí slovo Diktát nebo Diktovat. Každý ví, že v diktátu se píše měkké „i“. Protože dikce i diktát pocházejí ze stejného latinského základu dicere (říkat/mluvit), musí se v nich psát měkké I. Zapomeňte na dykci, latinský kořen mluví jasně.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo
    1. pád dikce
    2. pád bez dikce
    3. pád k dikci
    6. pád o dikci
    7. pád s dikcí
  • Narcista x narcysta: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je NARCISTA s měkkým „i“. Slovo je odvozeno od řeckého jména Narkissos (latinsky Narcissus). V českém pravopise se po písmenu „c“ v tomto kořeni píše vždy měkké I.

    Pozor na „narcysta“

    Tvar „narcysta“ s tvrdým y je hrubá pravopisná chyba. Tato záměna vzniká nejčastěji chybnou analogií s jinými cizími slovy nebo prostou nepozorností. Pamatujte, že ani květina (narcis), ani osobnostní rys (narcismus) nikdy neobsahují tvrdé y.

    Význam a původ slova

    Slovo má kořeny v řecké báji o mladíkovi jménem Narkissos, který se zamiloval do vlastního obrazu na vodní hladině.

    V psychologii: Člověk vykazující rysy narcismu (nadměrná sebeláska, potřeba obdivu, nedostatek empatie).

    Běžný význam: Samolibý člověk, který je zaměřený především na sebe a svůj vzhled či úspěch.

    Dilema narcista nebo narcysta se dnes objevuje velmi často v souvislosti s populární psychologií a vztahovým poradenstvím. Správný pravopis je nezbytný pro každého, kdo chce o těchto tématech psát odborně a srozumitelně.

    Kdy používáme výraz narcista?

    • Psychologie: Diagnostika narcistické poruchy osobnosti (v odborných textech se častěji používá tvar narcis, v běžné mluvě pak narcista).
    • Vztahy: Popis toxického chování partnera, který se projevuje jako narcista.
    • Botanika: Ačkoliv mluvíme o lidech, základ slova je stejný jako u jarní květiny narcis.

    Příklady použití ve větách

    • „Život s narcistou může být pro jeho okolí velmi vyčerpávající.“
    • „Moderní doba a sociální sítě podle některých studií nahrávají rozvoji narcistických rysů.“
    • „Nebuď takový narcista a zkus občas naslouchat i ostatním.“
    • „Jeho narcismus mu brání v navazování hlubokých a upřímných vztahů.“

    Příbuzná slova

    Všechna slova z této rodiny si zachovávají měkké „i“:

    Narcis: Původní podoba označení osoby (i květiny).

    Narcismus: Sebeláska jako charakterový rys.

    Narcistický: Přídavné jméno (např. narcistické chování).

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být právě jarní květina narcis. Většina lidí ví, že u květiny se píše měkké „i“ (narcisy voní). Protože lidský narcista je pojmenován podle stejného mýtického základu, musí se v něm psát měkké I úplně stejně. Zapomeňte na narcystu, pravopis je v tomto případě stejně jasný jako pohled do zrcadla.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo Množné číslo
    1. pád narcista narcisté / narcisti
    2. pád bez narcisty bez narcistů
    3. pád k narcistovi k narcistům
    7. pád s narcistou s narcisty
  • Debetní x debitní: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je DEBETNÍ (s písmenem „e“ uprostřed). Slovo je odvozeno od podstatného jména debet (dluh, záporná položka). Tvar s „i“ je v češtině považován za chybný.

    Pozor na vliv angličtiny

    Tvar „debitní“ je v českém pravopise nepřípustný. Tato chyba vzniká nejčastěji pod vlivem anglického slova debit card. V českém bankovním a účetním systému se však důsledně používá podoba debetní, vycházející z latinského debet.

    Debetní vs. Kreditní karta

    Lidé tyto pojmy často pletou, ale rozdíl je zásadní:

    Debetní karta: Karta k vašemu běžnému účtu. Utrácíte vlastní peníze, které na účtu skutečně máte.

    Kreditní karta: Karta s úvěrem. Utrácíte peníze banky, které musíte později splatit (čerpáte kredit).

    Dilema debetní nebo debitní se objevuje každý den při placení v obchodech, v internetovém bankovnictví nebo při sepisování obchodních smluv. Správný pravopis je zde vizitkou vaší finanční gramotnosti.

    Kdy používáme výraz debetní?

    • Bankovnictví: Standardní platební karta vydávaná k účtu je debetní karta.
    • Účetnictví: Strana „má dáti“ se označuje jako debet (na rozdíl od strany „dal“ – kredit).
    • Finance: Pokud jdete na účtu do mínusu, čerpáte tzv. debet (kontokorent).

    Příklady použití ve větách

    • „Při platbě v zahraničí vždy upřednostňuji svou debetní kartu.“
    • „Můj bankovní účet se dostal do debetu kvůli nečekanému výdaji za opravu auta.“
    • „V balíčku služeb k běžnému účtu je jedna debetní karta zdarma.“
    • „Účetní musí správně zaúčtovat všechny debetní položky na konci měsíce.“

    Příbuzná slova

    Všechna slova z této rodiny si zachovávají písmeno „e“:

    Debet: Dluh nebo záporný zůstatek.

    Debetovat: Zatížit účet určitou částkou.

    Indebitní: Neoprávněný (v právní terminologii).

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být slovo Debakl. Když se váš účet dostane do minusu, je to takový malý finanční „debakl“. Obě slova začínají na DEBE-. Pokud si vzpomenete na český výraz debet, který s „e“ píše téměř každý správně, už vás anglické debit nesplete.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo
    1. pád debetní karta
    2. pád bez debetní karty
    3. pád k debetní kartě
    7. pád s debetní kartou
  • Doyen x dojen: Jak je to správně?

    Doyen vs. Dojen: Zásadní rozdíl

    V tomto případě jsou obě varianty správně, ale každá má naprosto odlišný původ a význam:

    1. DOYEN (francouzský původ) = nejstarší nebo nejváženější člen určitého sboru či skupiny.

    2. DOJEN (český původ) = trpné příčestí od slovesa dojit (např. dobytek).

    1. DOYEN [čti: doajén]

    Toto slovo jsme převzali z francouzštiny. Označuje osobu, která je v dané skupině nejdéle, má největší zkušenosti a přirozenou autoritu. Píšeme ho s Y uprostřed a bez diakritiky.

    • Doyen diplomatického sboru: Služebně nejstarší velvyslanec v zemi.
    • Doyen hereckého souboru: Nejstarší a uctívaný herec v divadle.
    • Doyen vědecké rady: Zasloužilý profesor s nejdelší praxí.

    2. DOJEN [čti: dojen]

    Jde o běžné české slovo odvozené od slovesa dojit. Píšeme ho s měkkým J a bez ypsilonu. Používá se v zemědělství nebo v přeneseném významu pro neférové čerpání peněz.

    • Zemědělství: Skot musí být pravidelně dojen.
    • Hovorově: „Ten státní rozpočet je jen dojen zájmovými skupinami.“

    Pozor na trapas v diplomacii

    Napsat o váženém velvyslanci, že je „dojenem sboru“, by byla urážka, která by naznačovala, že ho někdo „dojí“ jako krávu. Naopak napsat, že skot byl „doyen“, nedává v češtině žádný smysl. Tyto dvě varianty nelze zaměňovat.

    Příklady použití ve větách

    • „Jako doyen naší katedry má právo pronést slavnostní projev.“
    • „V sále seděl i doyen české žurnalistiky, který zažil ještě první republiku.“
    • „Tento konkrétní plemenný kus byl dojen třikrát denně.“
    • „Zatímco on je vnímán jako doyen souboru, mladí herci ho berou jako svůj vzor.“

    Jak skloňovat slovo DOYEN?

    Slovo se skloňuje podle vzoru pán, ale zachovává si francouzský základ:

    • 1. pád: doyen

    • 2. pád: bez doyena

    • 3. pád: k doyenovi

    • 4. pád: vidím doyena

    • 7. pád: s doyenem

    Jak si to zapamatovat?

    Pomůcka pro paměť:

    DoYen má v sobě Y (jako anglické Young – ačkoliv je to opak, obojí se týká věku a generací).

    DoJen má v sobě J (jako Jemné mléko).

  • Dabing x dabink: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je DABING s písmenem „g“ na konci. Slovo je přejato z anglického dubbing (ze slovesa to dub – ozvučit, přemluvit). V češtině si zachovává původní zakončení typické pro slova přejatá z anglických gerundií (-ing).

    Pozor na fonetický zápis

    Tvar „dabink“ je v českém pravopise považován za chybný. K chybě dochází kvůli tzv. spodobě znělosti na konci slova – v češtině znělé souhlásky na konci slov vyslovujeme jako neznělé (např. dub čteme jako [dup], dabing čteme jako [dabink]). Psaná podoba se však musí držet etymologie.

    Význam a užití slova

    Slovo dabing označuje proces ozvučení audiovizuálního díla (filmu, seriálu, videohry) v jiném jazyce, než v jakém bylo natočeno. Český dabing má dlouhou tradici a je celosvětově považován za jeden z nejkvalitnějších.

    Dilema dabing nebo dabink řešíme v běžné konverzaci o filmech i v odborných textech. Správný zápis se „g“ je nutností pro každého novináře, blogera i fanouška kinematografie.

    Slova se stejným pravidlem (-ing)

    Pravidlo o psaní „g“ na konci platí pro celou řadu slov přejatých z angličtiny, která v mluvě často končí na [k]:

    • Marketing: (nikoliv marketink)
    • Meeting: (nikoliv mítink – i když zde je povolen i počeštěný tvar mítink)
    • Camping: (kemping)
    • Trénink: (POZOR – zde je výjimka, u tréninku se „k“ ustálilo jako správná varianta)

    Příklady použití ve větách

    • „Český dabing k tomuto filmu je naprosto geniální.“
    • „Herec se kromě divadla věnuje také práci v dabingu.“
    • „Dáváte přednost originálnímu znění s titulky, nebo je pro vás lepší dabing?“
    • „Studio oznámilo, že dabing nové hry bude hotov do konce roku.“

    Příbuzná slova

    Při odvozování si dejte pozor na zachování písmene „b“ a „g“:

    Dabovat: Přemlouvat film do jiného jazyka.

    Dabér / Dabérka: Herec, který propůjčuje svůj hlas.

    Dabingový: Přídavné jméno (např. dabingové studio).

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůcka je jednoduchá: Vzpomeňte si na anglický originál Dubbing. Protože v angličtině končí toto slovo na -ing, píšeme v češtině na konci -ing (tedy dabing). Pokud si slovo spojíte s marketingem, kde se „g“ píše téměř automaticky, už chybu neuděláte.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo
    1. pád dabing
    2. pád bez dabingu
    3. pád k dabingu
    6. pád o dabingu
    7. pád s dabingem
  • Pitoreskní x piktoreskní: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou v češtině je PITORESKNÍ. Slovo k nám doputovalo z italského pittoresco (malebný, jako na obrazu). Přestože v latině nebo angličtině najdeme v základu „c“ (picture), čeština tento tvar nepřejala.

    Pozor na falešné „K“

    Tvary jako „piktoreskní“ nebo „pytoreskní“ jsou v českém pravopise považovány za chybu. K vkládání písmene „k“ dochází nejčastěji pod vlivem angličtiny (picturesque) nebo latinského slova pictus (namalovaný). V češtině se však držíme italské cesty bez „k“.

    Význam a užití slova

    Slovo pitoreskní označuje něco, co je:

    Malebné: Vizuálně zajímavé, působící jako námět pro obraz.

    Svérázné až bizarní: Má neobvyklé, často starobylé nebo křivolaké kouzlo.

    Poutavé: Vzbuzující pozornost svou zvláštností.

    Dilema pitoreskní nebo piktoreskní se nejčastěji objevuje v textech o architektuře, cestování, literatuře nebo výtvarném umění. Správný pravopis svědčí o dobré jazykové úrovni autora.

    Kdy používáme výraz pitoreskní?

    • Architektura: Popis starobylých uliček s křivými domky a barevnými fasádami.
    • Příroda: Označení pro neobvyklé skalní útvary nebo skrytá lesní zákoutí.
    • Literatura: Styl popisu, který zdůrazňuje malebné detaily a zvláštnosti postav či prostředí.

    Příklady použití ve větách

    • „Z hradu se nám naskytl pitoreskní pohled na městečko v údolí.“
    • „Zabloudili jsme v pitoreskních uličkách staré čtvrti, kde se zastavil čas.“
    • „Tato pitoreskní postavička místního podivína inspirovala mnoho spisovatelů.“
    • „Hledali jsme pitoreskní místo pro náš svatební obřad v přírodě.“

    Příbuzná slova

    Základ slova najdeme i v dalších termínech:

    Pittoresco: Italský výraz, ze kterého slovo vzniklo.

    Piktogram: Zde se „k“ píše, protože jde o přímý latinský základ pictus (obraz). Pozor, aby vás toto slovo nespletlo u pitoreskní!

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být slovo Pito-. Představte si, že se na tu krásu (třeba malebnou krajinu) jen „díváte“ a nepotřebujete tam žádné „k“, které by vás v řeči zdržovalo. Pokud si vzpomenete na Itálii, kde toto slovo vzniklo, a na to, že Italové mají rádi měkkou a plynulou mluvu, snadněji si zapamatujete tvar pitoreskní bez tvrdého „k“.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo Množné číslo
    1. pád pitoreskní pitoreskní
    2. pád bez pitoreskního bez pitoreskních
    3. pád k pitoresknímu k pitoreskním
    7. pád s pitoreskním s pitoreskními
  • Rozumět x rozumnět: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je ROZUMĚT (pouze s písmenem „m“). Přestože v příbuzném slově rozumný píšeme „mn“, u slovesa se držíme kořene rozum- a koncovky -ět.

    Pozor na falešnou analogii

    Tvar „rozumnět“ je hrubá pravopisná chyba. Tato záměna vzniká nejčastěji chybným odvozením od přídavného jména rozumný (kde je „n“ součástí přípony -ný). Sloveso však vzniklo přímo z podstatného jména rozum, ve kterém žádné „n“ není.

    Jak si to navždy zapamatovat?

    Stačí si říct jednoduchou větu:

    „Mám ROZUM, proto umím ROZUMĚT.“

    V obou slovech (rozum i rozumět) slyšíte i píšete pouze M. Pokud v základním slově rozum není písmeno „n“, nemůže se záhadně objevit ani ve slovese.

    Dilema rozumět nebo rozumnět nás provází v každodenní komunikaci, při studiu cizích jazyků i v pracovních e-mailech. Správný zápis je vizitkou vaší pozornosti k pravidlům mateřského jazyka.

    Slova se stejným kořenem

    Pamatujte, že všechna slovesa odvozená od „rozumět“ se píší bez „n“:

    • Porozumět: Pochopit smysl něčeho.
    • Srozumět: (častěji ve tvaru srozumitelný).
    • Vyrozumět: Dát někomu vědět, informovat ho.

    Příklady použití ve větách

    • „Snažím se ti rozumět, ale tvé důvody mi nedávají smysl.“
    • „Doufám, že si budeme dobře rozumět i v budoucnu.“
    • „Musíte mu porozumět, je teď ve velmi těžké situaci.“
    • „Prosím, mluv pomaleji, abych ti mohl rozumět.“

    Pozor na psaní Ě

    Ve skupině hlásek [mňe] píšeme ve slově rozumět vždy . Skupina MNĚ se píše pouze tam, kde si můžeme pomoci jiným tvarem slova, ve kterém je „n“ vidět (např. rozumněrozumný).

    Tabulka časování (přítomný čas)

    Osoba Jednotné číslo Množné číslo
    1. osoba rozumím rozumíme
    2. osoba rozumíš rozumíte
    3. osoba rozumí rozumějí / rozumí
  • Imerzivní x imersivní: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Spisovné jsou obě varianty: IMERZIVNÍ i IMERSIVNÍ. Pravidla českého pravopisu u tohoto slova latinského původu umožňují psát jak původní „s“, tak progresivní „z“, které odpovídá výslovnosti. V současné moderní praxi však výrazně převažuje podoba se Z.

    Kterou variantu zvolit?

    Ačkoliv jsou obě správně, každá působí trochu jinak:

    1. Imerzivní (se „z“): Je vnímána jako moderní, progresivní a v textech o technologiích (VR, hry) či marketingu je dnes naprosto dominantní.

    2. Imersivní (se „s“): Je tradiční podoba věrná latinskému základu (immersio). Můžete se s ní setkat ve starší odborné literatuře nebo velmi formálních textech.

    Důležité: Zvolte si jednu variantu a tu v rámci celého článku dodržujte.

    Význam slova

    Slovo imerzivní znamená „pohlcující“ nebo „vnořující“.

    Virtuální realita: Prostředí, které uživatele zcela obklopí a vyvolá pocit skutečné přítomnosti.

    Kultura: Imerzivní divadlo je takové, kde divák není jen pozorovatelem, ale stává se součástí scény.

    Vzdělávání: Metoda výuky jazyka, kdy je student zcela obklopen cizí řečí (jazyková imerze).

    Dilema imerzivní nebo imersivní řeší stále častěji tvůrci obsahu, technologičtí nadšenci i fanoušci moderního umění. Správný pravopis podtrhuje aktuálnost vašeho sdělení.

    Příklady použití ve větách

    • „Nová videohra nabízí naprosto imerzivní zážitek díky propracované grafice a prostorovému zvuku.“
    • Imerzivní výstava o vesmíru pohlcuje návštěvníky pomocí velkoplošných projekcí.“
    • „Jazyková imerze je považována za nejrychlejší způsob, jak se naučit cizí řeč.“
    • „Divadelní představení mělo imersivní charakter, herci se pohybovali přímo mezi diváky.“

    Pozor na zdvojené „M“

    I když v latině (immersio) i angličtině (immersive) píšeme dvě „m“, v češtině se slovo píše s jedním M. Tvar „immerzivní“ je tedy chybný.

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Pomůckou může být slovo Verze. Představte si, že imerzivní zážitek je „nová verze reality“. Protože ve slově verze píšeme Z (přestože se dříve psalo i verse), i u slova imerzivní je dnes Z tou nejpřirozenější a nejčastější volbou.

    Tabulka skloňování

    Pád Jednotné číslo (zážitek)
    1. pád imerzivní zážitek
    2. pád bez imerzivního zážitku
    3. pád k imerzivnímu zážitku
    7. pád s imerzivním zážitkem