Rubrika: Jak je to správně?

  • Kropicí x kropící: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V češtině rozlišujeme délku „i“ podle toho, zda slovo popisuje trvalý účel věci, nebo právě probíhající děj:

    1. Kropicí (krátké -icí): Účelové přídavné jméno. Označuje věc, která slouží ke kropení (nástroj).

    2. Kropící (dlouhé -ící): Slovesné přídavné jméno. Označuje osobu nebo věc, která právě teď vykonává činnost kropení.

    1. Kropicí = Určeno ke kropení

    Krátké -icí píšeme u předmětů, přístrojů a strojů, které byly k dané činnosti vyrobeny. Je to jejich stálá vlastnost (účel).

    Užití: Kropicí vůz, kropicí konev, kropicí zařízení, kropicí hadice.

    Příklad: „Na ulici vyjel oranžový kropicí vůz, aby spláchl prach.“

    2. Kropící = Právě kropí

    Dlouhé -ící píšeme tehdy, když vyjadřujeme děj. Můžeme si pomoci tím, že větu opíšeme pomocí „který kropí“.

    Užití: Zahradník kropící trávník, muž kropící auto, stroj kropící beton.

    Příklad: „Viděl jsem souseda kropícího (který kropil) svou zahradu.“

    Pravidlo „Účel vs. Děj“

    Toto pravidlo platí pro stovky dalších slov:

    Balicí papír (papír k balení) x balící stroj (stroj, který právě balí).

    Čisticí prostředek (prostředek k čištění) x čistící paní (paní, která právě čistí).

    Holicí strojek (strojek k holení) x holící se muž.

    Příklady použití ve větách

    • „Koupili jsme novou kropicí hadici s osmi tryskami.“
    • „Zahradník kropící záhony si nevšiml přicházející bouřky.“
    • „V technickém průkazu je vozidlo vedeno jako kropicí automobil.“
    • „Voda z kropícího zařízení (které právě kropí) byla velmi studená.“

    Jak si vybrat správnou délku?

    Položte si otázku: K čemu to je? nebo Co to dělá?

    • Slouží to k tomu? Píšu -ICÍ (krátce).

    • Dělá to právě teď? Píšu -ÍCÍ (dlouze).

    Pomůcka: „Konev je kropicí (krátká jako ona), zahradník je kropící (dlouhý jako on).“

    Shrnutí v tabulce

    Tvar Význam Typický příklad
    kropicí účel, nástroj kropicí konev
    kropící činnost, děj dědeček kropící květiny
  • Lepicí x lepící: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V češtině rozlišujeme délku „i“ podle toho, zda slovo popisuje trvalý účel věci, nebo právě probíhající děj:

    1. Lepicí (krátké -icí): Účelové přídavné jméno. Označuje předmět, který k lepení slouží (je to jeho funkce).

    2. Lepící (dlouhé -ící): Slovesné přídavné jméno. Označuje osobu nebo věc, která právě teď vykonává činnost lepení.

    1. Lepicí = Určeno k lepení

    Krátké -icí píšeme u věcí, které byly pro lepení vyrobeny. Je to jejich stálý název nebo vlastnost.

    Užití: Lepicí páska, lepicí tyčinka, lepicí pistole, lepicí směs na obklady.

    Příklad: „Došla nám lepicí páska, musíme koupit novou roli.“

    2. Lepící = Právě lepí

    Dlouhé -ící píšeme tehdy, když vyjadřujeme aktuální děj. Můžeme si pomoci tím, že větu opíšeme pomocí „který lepí“.

    Užití: Chlapec lepící model letadla, stroj lepící etikety na lahve.

    Příklad: „Viděl jsem v dílně otce lepícího (který právě lepil) rozbitou vázu.“

    Pravidlo „Účel vs. Děj“

    Toto pravidlo je univerzální a pomůže vám i u jiných slov:

    Balicí papír (papír k balení) x balící stroj (stroj, který právě balí).

    Holicí strojek (strojek k holení) x holící se muž.

    Žehlicí prkno (prkno k žehlení) x žehlící matka.

    Příklady použití ve větách

    • „K upevnění plakátu použijte oboustrannou lepicí pásku.“
    • „Student lepící plakáty na nástěnku vypadal velmi soustředěně.“
    • „Tato lepicí směs zasychá už po deseti minutách.“
    • „Automat lepící krabice se dnes ráno porouchal.“

    Jak si vybrat správnou délku?

    Položte si otázku: K čemu to je? (účel) nebo Co to dělá? (děj)

    • Pokud je to nástroj: Píšu -ICÍ (krátce).

    • Pokud je to zrovna probíhající akce: Píšu -ÍCÍ (dlouze).

    Pomůcka: „Páska v šuplíku je LEPICÍ (nic nedělá). Člověk v akci je LEPÍCÍ (je aktivní, má ‚dlouhou‘ činnost).“

    Shrnutí v tabulce

    Tvar Význam Typický příklad
    lepicí účel, nástroj lepicí páska, pistole
    lepící činnost, děj člověk lepící známku
  • Mrazicí x mrazící: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V češtině rozlišujeme délku „i“ podle toho, zda slovo popisuje trvalý účel věci, nebo právě probíhající děj:

    1. Mrazicí (krátké -icí): Účelové přídavné jméno. Označuje věc, která slouží k mrazení (spotřebič, prostor).

    2. Mrazící (dlouhé -ící): Slovesné přídavné jméno. Označuje osobu nebo věc, která právě teď vykonává činnost mrazení.

    1. Mrazicí = Určeno k mrazení

    Krátké -icí píšeme u předmětů a zařízení, která byla k mrazení vyrobena. Je to jejich funkce nebo název.

    Užití: Mrazicí box, mrazicí pult, mrazicí taška, mrazicí směs.

    Příklad: „V obchodě jsme si vybrali nový mrazicí box o objemu 200 litrů.“

    2. Mrazící = Právě mrazí

    Dlouhé -ící píšeme tehdy, když vyjadřujeme děj. Můžeme si pomoci tím, že větu opíšeme pomocí „který mrazí“.

    Užití: Vítr mrazící krev v žilách, přístroj mrazící vzorky v laboratoři.

    Příklad: „Vzduch mrazící (který mrazil) nás do tváří nás donutil si nasadit kukly.“

    Pravidlo „Účel vs. Děj“

    Toto pravidlo je univerzální:

    Balicí papír (papír k balení) x balící stroj (stroj, který právě balí).

    Lepicí páska (páska k lepení) x lepící dělník (který právě lepí).

    Čisticí prostředek (prostředek k čištění) x čistící paní.

    Příklady použití ve větách

    • „Zkontrolujte, zda je mrazicí taška správně uzavřená.“
    • „Mrazivý vítr mrazící každého chodce nepříjemně bodal v očích.“
    • „V kuchyni máme lednici a samostatný mrazicí pult.“
    • „Sledovali jsme zařízení mrazící dusíkem čerstvé potraviny.“

    Jak si vybrat správnou délku?

    Položte si otázku: K čemu to je? (účel) nebo Co to dělá? (děj)

    • Pokud je to stroj/předmět: Píšu -ICÍ (krátce).

    • Pokud je to právě probíhající akce: Píšu -ÍCÍ (dlouze).

    Pomůcka: „Mrazicí box v obchodě je v klidu (krátké i). Mrazící vítr je v pohybu (dlouhé í).“

    Shrnutí v tabulce

    Tvar Význam Typický příklad
    mrazicí účel, přístroj mrazicí box
    mrazící činnost, děj mrazící vítr
  • Vysutý x visutý: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V češtině používáme obě varianty, ale jejich význam je odlišný podle mechaniky stavby:

    1. Visutý (měkké „i“): Něco, co **visí** (např. most na lanech). Je to odvozeno od slovesa viset.

    2. Vysutý (tvrdé „y“): Něco, co je **vysunuto** do prostoru (např. balkon bez podpěr). Je to odvozeno od slovesa vysunout (původně vysout).

    1. Visutý = Zavěšený

    Píšeme měkké i, protože základem je slovo viset. Konstrukce je upevněna shora nebo drží na lanech.

    Užití: Visutý most (Golden Gate), visutá lanovka, visutá zahrada (Semiramidiny zahrady).

    Příklad: „Turisté se báli vstoupit na úzký visutý most nad propastí.“

    2. Vysutý = Vyčnívající

    Píšeme tvrdé y, protože jde o předponu vy- a kořen související s vysunutím. Konstrukce trčí ze zdi nebo ze svahu ven do volného prostoru.

    Užití: Vysuté patro, vysuté lešení, vysutý balkon, vysutá skála.

    Příklad: „Moderní vila měla nad útesem odvážně vysutou terasu.“

    Nejčastější záměna: Mosty

    Lidé často píší vysutý most, ale to by znamenalo most, který je jen vystrčený do vzduchu jako skokanský můstek. Mosty, které překonávají řeky a visí na ocelových lanech, jsou vždy VISUTÉ.

    Příklady použití ve větách

    • „V Praze byla kdysi unikátní visutá lanovka na Letnou.“
    • „Architekt navrhl dům s vysutou prosklenou pracovnou.“
    • „Pohled z visuté lávky v Dolní Moravě je dechberoucí.“
    • „Dělníci museli postavit vysuté lešení, aby opravili fasádu ve výšce.“

    Jak si vybrat správné I/Y?

    V-I-sutý: Jako v-I-set (má to lano).

    V-Y-sutý: Jako v-Y-sunout (trčí to ven).

    Pomůcka: „Když to visí jako m-I-š, piš měkké I. Když je to v-Y-sunuté v-Y-soko, piš tvrdé Y.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Princip Typický příklad
    visutý visí na něčem lanovka, most
    vysutý trčí do prostoru terasa, lešení
  • Kontraverze x kontroverze: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je KONTROVERZE s písmenem „o“ uprostřed. Tvar kontraverze je v češtině považován za chybu, i když se v běžné mluvě objevuje velmi často.

    Původ slova: Latinské controversia

    Slovo pochází z latinského controversia. Skládá se ze dvou částí:

    Contra: Předložka znamenající „proti“.

    Versus: Příčestí od slovesa vertere, což znamená „obracet“.

    V latině došlo při spojení k hláskové změně na -o-, a tento tvar převzaly téměř všechny moderní jazyky včetně češtiny.

    Proč děláme chybu?

    Chybný tvar kontraverze vzniká mylnou analogií s jinými slovy, která začínají na kontra- (např. kontrarozvědka, kontraindikace, kontrakce). U slova kontroverze je však spojovací samohláska pevně daná jako O.

    Dilema kontroverze nebo kontraverze řešíme v politice, v umění i v diskuzích na sociálních sítích. Správný zápis s „o“ okamžitě odliší profesionální text od laického.

    Příklady použití ve větách

    • „Nové rozhodnutí vlády vyvolalo ve společnosti velkou kontroverzi.“
    • „Je to velmi kontroverzní umělec, kterého jedni milují a druzí odsuzují.“
    • „Celý projekt provázely četné kontroverze ohledně jeho financování.“
    • „Kniha se nevyhýbá ani kontroverzním tématům moderní historie.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na anglické slovo CONTROVERSY.

    V angličtině (i francouzštině či němčině) je uprostřed také O.

    Pomůcka: „Kontroverze se O-brací proti něčemu, proto tam patří O.“ (podle latinského vertere – obracet).

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Správnost Původ
    kontroverze VŽDY SPRÁVNĚ latinské controversia
    kontraverze CHYBA
    kontroverzní SPRÁVNĚ přídavné jméno
  • Balicí x balící: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V češtině rozlišujeme délku „i“ podle toho, zda slovo popisuje trvalý účel věci, nebo právě probíhající děj:

    1. Balicí (krátké -icí): Účelové přídavné jméno. Označuje věc, která slouží k balení (materiál, nástroj).

    2. Balící (dlouhé -ící): Slovesné přídavné jméno. Označuje osobu nebo věc, která právě teď vykonává činnost balení.

    1. Balicí = Určeno k balení

    Krátké -icí píšeme u předmětů, které byly k balení vyrobeny. Je to jejich funkce nebo název.

    Užití: Balicí papír, balicí linka, balicí technika, balicí fólie.

    Příklad: „Koupila jsem vánoční balicí papír se soby.“

    2. Balící = Právě balí

    Dlouhé -ící píšeme tehdy, když vyjadřujeme aktuální děj. Můžeme si pomoci tím, že větu opíšeme pomocí „který balí“.

    Užití: Maminka balící dárky, stroj balící sušenky, muž balící si kufry.

    Příklad: „Sledoval jsem stroj balící (který právě balil) pečivo do sáčků.“

    Pravidlo „Účel vs. Děj“

    Toto pravidlo je univerzální pro celou skupinu slov:

    Holicí strojek (k holení) x holící se muž.

    Psací stůl (k psaní) x píšící žák.

    Žehlicí prkno (k žehlení) x žehlící hospodyně.

    Příklady použití ve větách

    • „Došla nám balicí páska, nemůžeme tu krabici zalepit.“
    • „Viděl jsi toho muže balícího dárky přímo v obchodě?“
    • „V továrně byla instalována nová balicí linka.“
    • „Pracovník balící balíky na poště se na nás usmál.“

    Jak si vybrat správnou délku?

    Položte si otázku: K čemu to je? (účel) nebo Co to dělá? (děj)

    • Pokud je to materiál nebo stroj: Píšu -ICÍ (krátce).

    • Pokud je to právě probíhající akce: Píšu -ÍCÍ (dlouze).

    Pomůcka: „Papír v roli je BALICÍ (nic nedělá). Člověk v akci je BALÍCÍ (má ‚dlouhou‘ činnost).“

    Shrnutí v tabulce

    Tvar Význam Typický příklad
    balicí účel, materiál balicí papír
    balící činnost, děj student balící si věci
  • Napohled x na pohled: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V současné češtině jsou přípustné obě varianty a jsou považovány za rovnocenné:

    1. Na pohled (zvlášť): Tradiční spojení předložky a podstatného jména. Je to sázka na jistotu v jakémkoliv textu.

    2. Napohled (dohromady): Příslovečná spřežka, která vznikla spojením obou slov v jeden celek. Je plně spisovná a velmi častá.

    1. Na pohled = Důraz na podstatné jméno

    Psaní zvlášť se preferuje tehdy, pokud je mezi předložku a podstatné jméno vloženo další slovo (např. přídavné jméno), nebo pokud chceme zdůraznit samotný akt pohledu.

    Příklad: „Na první pohled se zdálo, že je vše v pořádku.“

    Příklad: „Byl to smutný pohled, smutný na pohled.“

    2. Napohled = Příslovce (Jak?)

    Zápis dohromady (spřežka) se používá zejména ve funkci příslovce, kdy vyjadřujeme, jak se nám věc jeví navenek.

    Příklad: „Byl to napohled příjemný člověk.“

    Příklad: „Dům vypadal napohled velmi staře.“

    Pozor na rozvíjení!

    Jakmile výraz jakkoliv rozvinete (na první pohled, na letmý pohled), musíte jej psát vždy zvlášť. Spřežka naprvnípohled samozřejmě neexistuje.

    Příklady použití ve větách

    • „Ta látka je na pohled (i napohled) velmi jemná.“
    • Na první pohled bylo jasné, že se něco stalo.“
    • Napohled drsný muž měl ve skutečnosti dobré srdce.“
    • „Měřeno jen na pohled, vypadá ta krabice větší.“

    Jak si vybrat?

    Pokud si nejste jistí, pište na pohled (zvlášť). Tím nikdy neuděláte chybu v žádném kontextu.

    Pomůcka: „Pokud můžeš doprostřed vložit slovo ‚první‘ (na první pohled), piš to raději zvlášť.“

    Shrnutí v tabulce

    Varianta Typ výrazu Příklad
    na pohled Předložka + jméno krásný na pohled
    napohled Spřežka (příslovce) napohled drsný
  • Spropitné x zpropitné: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je SPROPITNÉ s počátečním „s“.

    Tvar zpropitné v češtině neexistuje a je považován za chybu. Písmeno „s“ zde píšeme na základě historického vývoje a významu slova.

    Původ slova: Peníze na propití

    Slovo spropitné vzniklo ze spojení předložky s a podstatného jména propitné (peníze určené „k propití“).

    • Předložka „s“ se v tomto případě časem změnila v předponu a splynula se slovem v jeden celek.

    • Podobný princip najdeme u slova strava (původně s-trava).

    Klamavé „Z“ ve výslovnosti

    Chyba zpropitné vzniká nejčastěji tak, že vlivem spodoby znělosti mnoho lidí na začátku slova vyslovuje [z]. V psaném projevu se však musíme držet tradice a etymologie, která velí psát S.

    Dilema spropitné nebo zpropitné řešíme v restauracích, kavárnách i v kadeřnictvích. Správný zápis na účtence nebo v článku o etiketě je známkou kultivovaného projevu.

    Příklady použití ve větách

    • „V této restauraci je spropitné již zahrnuto v ceně služeb.“
    • „Bylo mi trapně, protože jsem u sebe neměl drobné na spropitné.“
    • „V Americe se očekává spropitné ve výši 15 až 20 procent.“
    • „Číšník poděkoval za štědré spropitné, které dostal od hostů.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na to, že peníze dáváte S obsluhou (dohromady S nimi).

    Nebo si vybavte, že je to částka Sloužící k SpokojeSti.

    Pomůcka: „S-propitné píšu s S jako S-ervis.“

    Shrnutí v tabulce

    Varianta Správnost Výslovnost
    spropitné VŽDY SPRÁVNĚ [zpropitné]
    zpropitné CHYBA
  • Buzola x busola: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V současné češtině jsou přípustné obě varianty, ale každá má trochu jinou pozici:

    1. Buzola (se „z“): Základní, nejčastější a zcela spisovná podoba slova. Je to výraz, který najdete v běžných slovnících i učebnicích.

    2. Busola (se „s“): Původní podoba slova (z latiny/italštiny). Dnes se používá spíše v odborné, technické nebo námořní terminologii.

    Historie a původ

    Slovo k nám přišlo přes italské bussola (krabička).

    • V češtině došlo k tzv. zvučení – protože písmeno „s“ vyslovujeme jako [z], začalo se tak časem i psát.

    Buzola je dnes považována za český standard.

    Busola zůstává jako mezinárodně srozumitelný odborný termín.

    Technický rozdíl v praxi

    I když se slova často zaměňují, odborníci v nich vidí malý rozdíl:

    Buzola: Je vylepšený kompas s otočným úhloměrem (pravítkem) pro práci s mapou.

    Busola: Je často chápána jako jednodušší námořní nebo geodetický přístroj pro určování světových stran.

    Dilema buzola nebo busola řeší skauti, turisté i námořníci. Ať už si vyberete kteroukoliv variantu, v běžném textu neuděláte chybu, pokud budete v rámci jednoho článku jednotní.

    Příklady použití ve větách

    • „Při orientačním běhu je buzola tvým nejlepším přítelem.“
    • „Stará mosazná busola na palubě lodi ukazovala stále k severu.“
    • „Naučit se správně nastavit azimut na buzole vyžaduje cvik.“
    • „Kapitán zkontroloval busolu a změnil kurz plavby.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Chcete-li psát jako moderní Čech, pište BUZOLA se „z“.

    Pomůcka: „Buzola bzučí (jako včela), proto tam píšu Z.“ (I když ve skutečnosti samozřejmě nebzučí, pomůže vám to udržet znělou souhlásku v paměti).

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Styl Vhodné pro…
    buzola Běžně spisovný Školní texty, turistiky, běžné weby
    busola Odborný / Knižní Technické příručky, námořnictví
  • Jakoby x jako by: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V češtině jsou správné obě varianty, ale každá se používá v jiném gramatickém významu:

    1. Jako by (zvlášť): Používáme ve spojení se slovesem v podmiňovacím způsobu (přirovnání děje k něčemu neskutečnému).

    2. Jakoby (dohromady): Používáme jako spojku nebo částici ve významu „skoro“, „téměř“ nebo pro vyjádření zdánlivosti (u podstatných a přídavných jmen).

    1. Jako by = Přirovnání děje

    Tento tvar píšeme vždy zvlášť, pokud následuje sloveso. Slovo „by“ je zde pomocné sloveso, které se časuje (jako bych, jako bys, jako by).

    Užití: Chová se, jako by mu to patřilo. Vypadá, jako by nespal týden.

    Příklad: „Díval se na mě, jako by mě viděl poprvé v životě.“

    2. Jakoby = Zdánlivě / Skoro

    Zápis dohromady (spřežka) volíme tehdy, pokud výraz stojí před podstatným nebo přídavným jménem a vyjadřuje jistou míru přibližnosti.

    Užití: Jakoby udivený výraz, jakoby dřevěný povrch (ve skutečnosti je z plastu).

    Příklad: „Z dálky se ozvalo jakoby zašumění listí.“

    Pozor na jazykový zlozvyk!

    V běžné mluvě se jakoby stalo parazitním slovem (výplňkou), které do spisovného textu nepatří. Pokud ve větě nic nepřirovnáváte, raději ho úplně vynechte.

    • Nevhodné: Já jsem tam jakoby byl, ale jakoby jsem nic neviděl.

    Příklady použití ve větách

    • „Tvůj dům vypadá, jako by byl postaven z perníku.“ (následuje sloveso – píšeme zvlášť)
    • „Měl na sobě jakoby koženou bundu, ale byla to koženka.“ (přirovnání vlastnosti – píšeme dohromady)
    • „Děláš, jako bys o tom vůbec nevěděl!“ (podmiňovací způsob – píšeme zvlášť)
    • „Nastalo jakoby ticho před bouří.“ (zdánlivost – píšeme dohromady)

    Jak si vybrat správný zápis?

    Zkuste si, zda se tvar „by“ mění podle osoby:

    • Můžete říct jako bych, jako byste? Pište to ZVLÁŠŤ.

    • Je slovo „jakoby“ nehybné a neměnné? Pište ho DOHROMADY.

    Pomůcka: „Před sloveso piš mezeru (jako by šel), před jméno ji smaž (jakoby kámen).“

    Shrnutí v tabulce

    Tvar Kdy použít Časování (jako bych…)
    jako by před slovesem (děj) ANO (mění se)
    jakoby před jménem (vlastnost) NE (je neměnné)