Falešná pomoc s vymáháním ztracených kryptoměn: druhý podvod na oběti

Jak podvod vypadá

• Ozve se vám telefonem, e-mailem, přes sociální síť nebo messenger někdo, kdo ví o vaší dřívější ztrátě. Často zná vaše jméno a e-mail.
• Představí se jako „finanční specialista“, firma na vymáhání, advokát, policista nebo zástupce úřadu.
• Tvrdí, že vaše peníze našel, že na „starém účtu“ čeká zůstatek, nebo že je dokáže vysledovat na blockchainu.
• K vrácení je prý potřeba zaplatit poplatek, „daň“, „právní služby“ nebo zadat údaje z karty, případně nainstalovat aplikaci pro vzdálený přístup (AnyDesk, TeamViewer apod.).

Evropské orgány dohledu (EBA, EIOPA, ESMA) ve své informační brožuře o kryptoměnových podvodech varují, že tzv. „recovery room“ podvodník se může vydávat za orgán veřejné moci a nabízet vrácení ztracených peněz za poplatek. Připomínají: to, že jste byli jednou podvedeni, neznamená, že nemůžete být podvedeni znovu.

Skutečné případy z Česka

• Jičínsko, 2025: Muži, který před lety přišel o statisíce v kryptoměnách, volal „specialista“ s nabídkou správy jeho účtu. Na účtu mu ukázal zůstatek 333 000 Kč a slíbil vyplacení 75 000 Kč, pokud zadá číslo karty, platnost a CVV. Peníze místo toho odešly z jeho účtu do zahraničí. Jiný muž, který v roce 2022 ztratil téměř 1,7 milionu Kč, přišel stejným trikem o dalších 140 000 Kč.
• Brno-venkov a Břeclavsko, 2024: Seniorovi slíbil „policista“ vrácení části peněz z kryptoměn. Senior si nainstaloval program pro vzdálenou správu počítače a přišel asi o 800 000 Kč. Ženě slíbil „bankéř“ vrácení necelých 10 000 Kč, ovládal její počítač na dálku, sjednal na ni úvěr a ona přišla o dalších zhruba 200 000 Kč.

Proč to nefunguje

• Převody kryptoměn se většinou nedají vrátit. Poskytovatel služeb (burza, směnárna) může podle evropských orgánů dohledu nanejvýš zmrazit účet podvodníka, pokud ho má u sebe.
• Soukromá firma nemůže nařídit zajištění peněz. Podle FBI burzy zmrazují účty jen v rámci vlastních postupů nebo na základě právního řízení.
• Policie za vyšetřování nic neúčtuje. Kdo po vás chce poplatek za to, že „vyšetří“ váš případ, policista není.

Poznávací znaky

• Ozvali se vám sami, vy jste je nekontaktovali.
• Slibují jisté vrácení peněz, často celé částky.
• Chtějí platbu předem, údaje z karty nebo přístup do počítače či bankovnictví.
• Vydávají se za policii, ČNB, Europol nebo advokátní kancelář, posílají „úřední“ dokumenty nebo průkazy.
• Reklamy na „vymáhání kryptoměn“ se objevují i ve vyhledávání a v komentářích pod články a videi o kryptoměnách.

Podobné triky po telefonu shrnuje přehled Telefonní podvody v Česku.