Kupříkladu, nebo ku příkladu? Jak se to píše správně

Správně jsou obě podoby: kupříkladu dohromady i ku příkladu zvlášť. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí kupříkladu s poznámkou, že se píše i ku příkladu. Význam je stejný jako u slova například, zkratka je kupř. Dnes výrazně převládá psaní dohromady.

Proč se píše kupříkladu dohromady?

Výraz vznikl spojením předložky ku a 3. pádu podstatného jména příklad. Spojení se ustálilo jako jedno slovo s významem „například“, a proto se může psát dohromady jako spřežka. Psaní spřežek obecně popisuje kapitola Psaní spřežek a spřahování v Internetové jazykové příručce.

Akademický slovník současné češtiny má heslo kupříkladu a v poznámce dodává, že se víceslovná podoba ku příkladu užívá jen velmi zřídka. Kdo chce psát obvyklým způsobem, zvolí kupříkladu.

Proč ku, a ne k?

Jde o předložku k, která má podoby k, ke, ku. Podoba ku se drží jen v několika ustálených spojeních před slovem na p, například ku příkladu, ku podivu, ku pomoci, ku prospěchu. Užívá se také při čtení poměru: 3 : 1 čteme tři ku jedné.

Některá z těchto spojení se dají psát i dohromady. Vedle kupříkladu uvádí SSJČ také kupodivu (píše se též ku podivu) ve významu „tak, že to budí podiv“: přišel kupodivu včas.

Co slovo znamená?

Kupříkladu uvádí doklad nebo ukázku vybranou namátkou, podobně jako například, třeba, dejme tomu. SSJČ uvádí příklad šelmy, kupříkladu lev. Akademický slovník ho řadí mezi částice a označuje jako knižní. Znamená, že uvádí příklad nebo neúplný výčet: Keltského původu je kupříkladu místopisný název Hercynský les.

Protože jde o knižní výraz, v běžném hovoru se častěji řekne například nebo třeba.

Kdy psát za kupříkladu dvojtečku?

SSJČ u hesla příklad uvádí, že když výraz uvozuje větu nebo výčet postavený pro důraz mimo rámec věty, píše se za ním dvojtečka: různá pořekadla, např.: komu se nelení, tomu se zelení. Stejně to platí pro kupříkladu. V běžném výčtu uvnitř věty se dvojtečka nepíše: sladkovodní ryby, kupříkladu kapr.

Tvary a příbuzná slova

Kupříkladu se neskloňuje ani nestupňuje. Zkratka je kupř. s tečkou. Podobně se zkracuje například na např. Obě zkratky se čtou celým slovem.

Příklady ve větách

• Můžete použít jinou barvu, kupříkladu modrou.
• Vezměme si kupříkladu situaci, kdy zákazník objednávku zruší.
• Kupříkladu loni byl zájem o tuto službu mnohem větší.
• Sladkovodní ryby, kupř. kapr nebo štika, prodáváme celý rok.
• Dostal strach z řady situací. Kupříkladu se začal bát tmy.
• Starší autoři psali ku příkladu zvlášť.

S čím si to lidé pletou?

S podobou „k příkladu“. Ve významu „například“ se píše jen ku. Spojení k příkladu má smysl jen tam, kde jde opravdu o příklad jako úlohu: Vrátíme se k příkladu číslo tři.

Jak si to zapamatovat?

Kupříkladu se chová jako slovo například. Obě se běžně píšou dohromady. Stačí si pamatovat dvojici například, kupříkladu a podobu ku, kterou má i kupodivu.

Vyzkoušejte si

1. Vezměte si … (například) tuhle knihu.
2. Vrátíme se … druhému příkladu v učebnici.
3. Přišel … (překvapivě) včas.

Správně: 1. kupříkladu (i ku příkladu), 2. k (jde o úlohu), 3. kupodivu.

Podobné případy

• Mimo jiné, nebo mimojiné? Další výraz, kterým se uvozuje výčet.
• Beze sporu, nebo bezesporu? Spojení s předložkou, které se smí psát oběma způsoby.
• Zpočátku, nebo z počátku? I zde slovník připouští obě podoby.