Česká komora firem a živnostníků a jiné „komory“: musím platit, jak smlouvu vypovědět a co dělat při žalobě

Krátká odpověď: za dopis, který jste nepodepsali ani nezaplatili, platit nemusíte. Mlčení podle občanského zákoníku není souhlas se smlouvou. Pokud jste už zaplatili, odesílatel to obvykle bere jako uzavření smlouvy s automatickým prodloužením. Pak smlouvu písemně vypovězte a zároveň namítněte, že jste jednali v omylu. O dluhu může rozhodnout jen soud a na jeho platební rozkaz máte 15 dní na odpor.

Co víme o „České komoře firem a živnostníků“?

Ve varováních úřadů, která jsme prošli, tento přesný název není. V registru ARES jsme k 24. 10. 2026 firmu s takovým obchodním jménem nenašli. Odesílatel může používat označení, které se liší od jména firmy. Skutečného odesílatele poznáte podle IČO v dopisu a ověříte ho v ARES nebo v obchodním rejstříku na justice.cz.

Digitální a informační agentura (DIA) v červenci 2023 varovala před datovými zprávami, které vyvolávaly dojem, že registrace v takzvané „České komoře živnostníků“ je ze zákona povinná. Podle DIA to pravda není. Obchodní společnost podle ní vystupovala jako profesní komora a chtěla 2 850 Kč za záznam v rejstříku. DIA případ oznámila policii. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tento název v roce 2024 uvedlo jako příklad odesílatele dopisů, které připomínají písemnosti od státu. Úřady ale neuvádějí, která firma za názvem stojí. Zda jde o tentýž subjekt jako „Česká komora firem a živnostníků“, z oficiálních zdrojů potvrdit nelze. Dopis proto posuzujte podle obsahu, ne podle názvu.

Je poplatek povinný?

Ne. MPO opakovaně uvádí, že stát ani živnostenský zákon žádnou povinnost zápisu do soukromých evidencí nestanoví. Oficiální je jen živnostenský rejstřík a zápis do něj se zvlášť neplatí. Ukázky dopisů, které MPO zveřejnilo v září 2026, chtějí například 3 390 Kč nebo 4 800 Kč. Jak takové dopisy poznat, popisujeme v článku Dopis nebo faktura za zápis do rejstříku firem.

Musím zaplatit, když jsem nic nepodepsal?

Podle § 1740 občanského zákoníku nabídku přijmete, když s ní včas projevíte souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Pokud jste nic nepodepsali, neodklikli ani nezaplatili, z nevyžádaného dopisu smlouva nevzniká. Faktura „za zápis“ sama o sobě dluh nezakládá.

Co když jsem už zaplatil?

Pak je to složitější. Podle § 1744 lze nabídku přijmout i tím, že se podle ní zachováte, třeba zaplatíte. Na to se dopisy odvolávají. V ukázce od MPO stojí, že úhradou vznikla smlouva, která se sama prodlužuje o rok, pokud ji 30 dní předem písemně nevypovíte. Za pozdní platbu dopis hrozí smluvní pokutou 0,3 % denně.

Zákon ale nabízí i obranu:

• Omyl. Kdo jednal v omylu o rozhodující okolnosti a do omylu ho uvedla druhá strana, jednal neplatně (§ 583). Neplatnost musíte sami namítnout, jinak se smlouva považuje za platnou (§ 586).
• Překvapivé podmínky. Ustanovení obchodních podmínek, které jste nemohli rozumně očekávat, je neúčinné, pokud jste ho výslovně nepřijali (§ 1753). To se může týkat prodloužení nebo pokut v drobném písmu.
• Vysoká pokuta. Nepřiměřenou smluvní pokutu může soud na návrh snížit (§ 2051).
• Vrácení peněz. Když smlouva neplatí, můžete chtít peníze zpět jako bezdůvodné obohacení (§ 2991). Obecná promlčecí lhůta jsou tři roky (§ 629).

Jak by rozhodl soud, záleží na konkrétním dopisu. U vyšších částek se poraďte s advokátem.

Jak smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit?

Čtrnáctidenní odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku má jen spotřebitel (§ 1829). Spotřebitel je podle § 419 člověk, který jedná mimo rámec svého podnikání. Živnostník, kterému přišel dopis na IČO, jím obvykle není. Odstoupit tedy můžete, jen když to dovolí smlouva nebo zákon (§ 2001).

1. Najděte v obchodních podmínkách lhůtu a způsob výpovědi.
2. Pošlete dopis doporučeně nebo datovou schránkou. Napište, že namítáte neplatnost smlouvy pro omyl podle § 583 a § 586 a že ji pro případ platnosti vypovídáte k nejbližšímu termínu.
3. Uschovejte dopis, obálku, doklad o platbě a potvrzení o odeslání.
4. Další faktury neplaťte. Každá platba může posloužit jako důkaz, že se smlouvou souhlasíte.

Přišla upomínka nebo hrozba žalobou. Co teď?

Upomínka, „předžalobní výzva“ ani dopis vymáhací agentury nejsou rozhodnutím soudu. Firma vás může jen vyzvat. Písemně odpovězte, že dluh neuznáváte, a přiložte kopii výpovědi.

Pokud by firma podala žalobu, soud může vydat platební rozkaz i bez jednání (§ 172 občanského soudního řádu). Hlídejte si tyto body:

• Na odpor máte 15 dní od doručení. Podává se u soudu, který rozkaz vydal.
• Odpor nemusíte zdůvodňovat. Soud ho kvůli chybějícímu odůvodnění odmítnout nesmí (§ 174).
• Včasný odpor platební rozkaz ruší a soud nařídí jednání.
• Bez odporu má rozkaz účinky pravomocného rozsudku a může přijít exekuce.
• Do datové schránky se rozkaz doručí, i když se nepřihlásíte. Stačí, aby uplynulo 10 dní od dodání.

Pravý platební rozkaz posílá soud. Ověřte si ho podle spisové značky a kontaktů soudu na justice.cz, ne podle údajů v dopisu firmy.

Kontakt a telefon: komu volat?

Telefonní čísla ani jména neuvádíme. S odesílatelem jednejte písemně, ať máte důkazy. Platit nespěchejte, ani když vám po telefonu nabídnou „slevu“. Co zkontrolovat před každou platbou, radíme v článku Jak ověřit číslo bankovního účtu.

Kam to nahlásit?

• Živnostenský úřad. MPO doporučuje obrátit se na něj při pochybnostech. Podle MPO může jít o přestupek, když firma uvede na obchodní listině údaje, které vyvolávají klamavý dojem. Hrozí za něj pokuta až 50 000 Kč.
• Policie ČR, pokud máte za to, že jde o podvod. Postup popisuje článek Jak nahlásit podvod na policii.
• Mohuvěřit.cz, aby varování našli další podnikatelé. Osobní údaje do hlášení nepište.