Přeskočit na obsah

Proč někde neberou karty? Kolik obchodníka platba kartou stojí

Proč někde neberou karty, z veřejných dat určit nejde. Že by si banky braly 5 % z nákupu, ale u běžných nabídek neplatí: malý obchodník platí obvykle kolem 1–2 % a k tomu případné měsíční poplatky.

Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení

Ověřované tvrzení

Obchodníci neberou karty, protože banky si z každého nákupu berou 5 %.


Verdikt: Zavádějící

Mezibankovní poplatek je v EU omezen na 0,2–0,3 % a celkový poplatek obchodníka vychází u běžných nabídek zhruba na 1–2 %. Při malém obratu ale pevné měsíční platby efektivní náklad zvyšují, takže pro část malých obchodníků zanedbatelný není. Proč konkrétní obchodníci karty odmítají, z veřejných dat ověřit nejde.

Placení kartou přiložením k platebnímu terminálu
Foto: https://kaboompics.com/ / Pexels

Proč někde neberou karty, z veřejných dat určit nejde. Představa, že si banka bere 5 % z každého nákupu, ale u běžných nabídek neplatí. Mezibankovní poplatek je v EU od prosince 2015 omezen na 0,2 % u debetních a 0,3 % u kreditních spotřebitelských karet. Celkový poplatek obchodníka regulovaný není. U běžných nabídek vychází zhruba na 1–2 % z platby a k tomu mohou přibýt pevné měsíční platby. Ty prodražují karty hlavně obchodníkům s malým obratem.

Z čeho se skládá poplatek za platbu kartou?

  • Mezibankovní poplatek platí banka obchodníka bance, která kartu vydala. Nařízení EU 2015/751 ho omezuje na 0,2 % hodnoty platby u debetních a 0,3 % u kreditních spotřebitelských karet.
  • Poplatky karetních společností (Visa, Mastercard) určují samy karetní společnosti.
  • Marže poskytovatele (banky nebo platební společnosti), případně nájem terminálu.

Ministerstvo financí už v roce 2015 upozornilo, že poplatky, které banky účtují obchodníkům, nařízení neupravuje. Jejich výši určuje cenová politika poskytovatele. Odhady celkové sazby se liší: Asociace malých a středních podniků a živnostníků v roce 2023 pro CzechCrunch uvedla rozpětí od 1 do 4–5 %, platební firmy citované ve stejném článku mluvily zhruba o 1 %.

Kolik zaplatí malý obchodník? Příklad z ceníku

Jako příklad používáme veřejný ceník platební společnosti SumUp (stav k říjnu 2026). Nabízí tarif bez měsíčního poplatku s 1,95 % z každé platby kartou na místě, nebo tarif za 519 Kč měsíčně s 0,95 % u běžných debetních a kreditních karet.

Platby kartou za měsíc1,95 %, bez paušálu519 Kč + 0,95 %
10 000 Kč195 Kč (1,95 %)614 Kč (6,1 %)
30 000 Kč585 Kč (1,95 %)804 Kč (2,7 %)
100 000 Kč1 950 Kč (1,95 %)1 469 Kč (1,5 %)

Při malém obratu pevný měsíční poplatek efektivní sazbu výrazně zvýší. S tarifem bez paušálu zaplatí obchodník kolem 2 %. Jiní poskytovatelé mají jiné ceníky, tabulka slouží jen pro představu o řádu.

Náklady má i hotovost: počítání, odvod do banky, riziko krádeže. Spolehlivá česká data, která by je porovnávala s kartami, se nám dohledat nepodařilo.

Musí obchod přijímat platební karty?

Nemusí. Zákonnými penězi jsou podle § 16 zákona o ČNB bankovky a mince, které vydala Česká národní banka. Zákon, který by obchodníkům ukládal brát karty, v Česku neplatí. Podle ČNB, kterou citoval deník Echo24, je bezhotovostní placení na uvážení obchodníka.

Co se změní s EET od roku 2027?

Prezident 17. září 2026 podepsal zákon o evidenci tržeb. Evidence začne 1. ledna 2027, leden poběží v pilotním režimu. Podle ministerstva financí se budou evidovat platby při osobním kontaktu se zákazníkem: hotovost, karta, mobilní telefon, hodinky, prsten i QR kód. Převody na účet a platby na fakturu evidenci nepodléhají. Nejmenší podnikatelé mohou za stanovených podmínek využít režim EET OFF.

Starší verze článku tvrdila, že „pravým důvodem“ odmítání karet je krácení daní. To je spekulace bez dat. Vláda zavedení EET zdůvodňuje lepším výběrem daní, motivy jednotlivých obchodníků ale nikdo nezmapoval.

Jak může obchodník získat terminál zdarma?

Projekt Česko platí kartou nabízí terminál, mobilní aplikaci nebo platební bránu na prvních šest měsíců zdarma. Bez transakčních poplatků jsou platby kartou do 50 000 Kč měsíčně. Žádat mohou podnikatelé, firmy a úřady, které v posledních 12 měsících karty nepřijímaly a program ještě nevyužily. Žádosti se podle webu projektu přijímají do 31. března 2027. Po skončení zvýhodnění lze zařízení vrátit bez poplatků.

Mýty o digitální měně a konci hotovosti rozebírá článek Digitální měna a konec hotovosti. Na co si dát pozor u placení přes QR kód, popisuje text Quishing: falešné QR kódy. Jak vysoké jsou v Česku daně z příjmu, srovnává článek Platí Češi nejvyšší daně v Evropě?.

Pomohl vám článek?
WhatsApp

#Banky#Daně

Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.

Další z rubriky Mýty a fakta

Nejčtenější tento týden