Je pravda, že první 3 dny nemoci se neplatí? Co říká zákon

Krátká odpověď: Ne. To pravidlo platilo do konce června 2019. Od 1. července 2019 dostává zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele už za první den nemoci. Platí ji zaměstnavatel po dobu prvních 14 dní. Od 15. dne pak přebírá výplatu stát a místo náhrady mzdy dostáváte nemocenské. Pozor, kdo podniká a není zaměstnaný, dostane od státu peníze až od 15. dne.

Co byla karenční doba a kdy skončila?

Karenční doba byla období, za které zaměstnanec při nemoci nedostal nic. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své příručce pro personalisty vysvětluje, že šlo o první tři pracovní dny neschopnosti, nejvýše o prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Karenční doba byla podle ministerstva ke dni 1. 7. 2019 zrušena.

Česká správa sociálního zabezpečení to potvrzuje na svém webu: karenční doba byla zrušena s účinností od 1. července 2019. Za prvních 14 dnů neschopnosti teď dostává zaměstnanec od zaměstnavatele náhradu mzdy.

Co přesně říká zákoník práce?

Podle § 192 odst. 1 zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., přísluší zaměstnanci uznanému dočasně práce neschopným náhrada mzdy nebo platu „v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti“. Zákon žádné neplacené dny nezmiňuje.

Náhrada přitom náleží jen za dny, které jsou pro vás pracovní, a za svátky, za které byste jinak dostali náhradu mzdy. Za víkend tedy náhradu nedostanete, pokud v něm normálně nepracujete.

Pokud onemocníte v den, kdy už máte směnu odpracovanou, počítá se 14 dní podle § 192 odst. 1 až od následujícího dne.

Kolik za první dny nemoci dostanete?

Podle § 192 odst. 2 činí náhrada 60 % průměrného výdělku. Průměrný výdělek se ale předtím upraví redukčními hranicemi, podobně jako u nemocenského. Lidé s vyššími příjmy proto dostanou méně než 60 % svého výdělku.

Zaměstnavatel může podle § 192 odst. 3 platit víc, pokud to stanoví smlouva nebo vnitřní předpis. Náhrada ale nesmí převýšit průměrný výdělek. Pokud jste si nemoc přivodili třeba opilostí nebo ve rvačce, dostanete podle § 192 odst. 4 náhradu sníženou o polovinu.

Od kdy platí nemocenské stát?

Od 15. dne. Podle § 26 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, zákona č. 187/2006 Sb., začíná podpůrčí doba u nemocenského 15. kalendářním dnem pracovní neschopnosti. ČSSZ uvádí, že nemocenské vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení za kalendářní dny, tedy i za víkendy a svátky.

Výše nemocenského podle § 29 odst. 1 roste s délkou nemoci:

• 60 % denního vyměřovacího základu do 30. dne,
• 66 % od 31. do 60. dne,
• 72 % od 61. dne.

Nemocenské se podle ČSSZ zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti.

Platí to i pro dohody a pro OSVČ?

U dohod o provedení práce a o pracovní činnosti ano. Podle § 194 zákoníku práce přísluší i těmto pracovníkům náhrada odměny z dohody v prvních 14 dnech, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům. Podmínkou je, že ke dni vzniku neschopnosti splňujete podmínky nároku na nemocenské, tedy že jste nemocensky pojištění.

OSVČ si podle ČSSZ může nemocenské pojištění platit dobrovolně. Náhrada mzdy podle zákoníku práce se jí ale netýká, protože nemá zaměstnavatele. Pokud je pojištěná, dostane nemocenské podle § 26 až od 15. dne. Za prvních 14 dní nemoci tedy od nikoho nic nedostane.

Co dělat, když onemocníte?

1. Zajděte k lékaři, který vám vystaví eNeschopenku. Zaměstnavateli podle ČSSZ nemusíte nic nosit, informace mu přijde elektronicky.
2. Dejte zaměstnavateli vědět, že jste nemocní.
3. Dodržujte režim, který vám stanovil lékař, hlavně vycházky. Zaměstnavatel vám podle § 192 odst. 5 může za porušení náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout.
4. Zkontrolujte výplatní pásku. Náhrada se podle § 193 vyplácí v nejbližším termínu výplaty.

Jak smí zaměstnavatel kontrolovat, jestli jste doma, popisujeme v článku Smí vás zaměstnavatel kontrolovat doma, když jste nemocní? Kolik lidí v Česku marodí, najdete v přehledu Pracovní neschopnost v ČR 2026.