Pracovní neschopnost v ČR 2026: kolik lidí marodí, jak dlouho a kolik stojí nemocenské

Stručně: V roce 2025 bylo v Česku nahlášeno 2,498 milionu neschopenek. Každý den bylo v průměru v pracovní neschopnosti 213 830 lidí, tedy 4,5 % všech nemocensky pojištěných. Údaje zveřejnil Český statistický úřad 29. května 2026 podle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jedna neschopenka trvala průměrně 31,2 dne. Stát vyplatil na nemocenském 35,8 miliardy korun.

Kolik lidí je na neschopence?

Nemocensky pojištěno bylo v roce 2025 v průměru 4,707 milionu lidí. Na každých 100 z nich připadlo 53,1 nově hlášeného případu pracovní neschopnosti.

• Případy celkem: 2 498 100, z toho 1 377 100 u žen a 1 120 900 u mužů.
• Kvůli nemoci: 2 291 400 případů, tedy 91,7 %.
• Kvůli pracovnímu úrazu: 43 700 případů.
• Kvůli jinému úrazu: 163 000 případů.
• Prostonané dny: 78,0 milionu kalendářních dnů.

Průměrné procento pracovní neschopnosti bylo u žen 4,9 % a u mužů 4,2 %. Neschopenka mužů ale v průměru trvala o něco déle, 31,6 dne proti 30,9 dne u žen.

Jak se nemocnost vyvíjela?

Vybrané ukazatele podle ČSÚ. Průměrná délka a procento neschopnosti jsou dopočteny z publikovaných počtů případů, dnů a pojištěnců:

Rok 2022 v tabulce chybí. ČSÚ upozorňuje, že jeho údaje nejsou srovnatelné. Na začátku roku 2022 se kvůli testování na covid vydávaly některé neschopenky pro karanténu dvakrát.

Počet neschopenek je dnes o 60 % vyšší než v roce 2015. Jsou ale výrazně kratší. Podíl lidí, kteří denně chybí kvůli nemoci, se po covidových letech vrátil zhruba na úroveň roku 2019. ČSÚ uvádí, že nárůst případů ovlivnila vedle pandemie i změna z 1. července 2019. Od té doby dostává zaměstnanec náhradu mzdy už od prvního dne nemoci, dříve až od čtvrtého.

Kvůli čemu lidé marodí?

Údaje ČSSZ o ukončených neschopenkách v roce 2025 podle skupin diagnóz:

• Nemoci dýchací soustavy: 1 092 500 případů, tedy 45 %. Trvají ale krátce, v průměru 11,3 dne. Chřipka sama způsobila 150 900 neschopenek.
• Nemoci pohybové soustavy: 374 100 případů s průměrnou délkou 62,1 dne. Nejčastěji šlo o nemoci páteře. Tato skupina dlouhodobě tvoří asi 30 % všech prostonaných dnů.
• Úrazy a otravy: 195 200 případů, průměrně 52,4 dne.
• Duševní nemoci: 62 800 případů s průměrnou délkou 79,5 dne. Dvě třetiny se týkaly žen.
• Zhoubné nádory: 17 900 případů, průměrně 174,3 dne.

Ve kterých oborech se marodí nejvíc?

Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti měla v roce 2025 těžba a dobývání se 6,3 %. Následoval zpracovatelský průmysl s 6,0 % a administrativní a podpůrné činnosti s 5,9 %. Nejnižší bylo v informačních a komunikačních činnostech s 1,5 %. Ve finančnictví a v odborných, vědeckých a technických činnostech to bylo 2,2 %. Jak dlouho lidé v Česku pracují, popisuje článek Pracují Češi nejvíc hodin v Evropě?

Kolik stojí nemocenské?

Dávky nemocenského pojištění stály v roce 2025 celkem 48,8 miliardy korun. Samotné nemocenské vyšlo na 35,8 miliardy, o 5 % víc než rok předtím. Na jednoho pojištěnce to je 7 596 Kč. ČSÚ připomíná, že výdaje rostou i s mzdami, ze kterých se dávka počítá.

Nemocenské vyplácí stát od 15. dne neschopnosti, nejdéle 380 dní. Prvních 14 dní platí zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel. Tyto náklady firem ve výdajích státu nejsou.

Co čísla neříkají?

Statistika zachycuje jen nemocensky pojištěné. Nezahrnuje policisty, hasiče, celníky, vojáky ani příslušníky Vězeňské služby. Od roku 2024 v ní chybí i lidé pracující na dohodu o provedení práce. Živnostníci jsou pojištěni dobrovolně, takže jich je ve statistice jen zhruba 95 tisíc. Počet neschopenek také neříká, kolik lidí bylo nemocných. Jeden člověk mohl mít během roku několik neschopenek. Kdo byl nemocný jen pár dní a neschopenku si nevzal, v datech chybí. Srovnatelnou statistiku pracovní neschopnosti za státy EU Eurostat nezveřejňuje, proto mezinárodní srovnání chybí.