Přeskočit na obsah

Má třídění plastů smysl? Kolik se jich v Česku opravdu recykluje

Třídění plastů smysl má: z plastových obalů se v roce 2025 podle EKO-KOM 55 % předalo k recyklaci a 36 % se energeticky využilo. Na skládky v Česku jde hlavně netříděný směsný odpad.

Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení

Ověřované tvrzení

Třídění plastů je jen divadlo, vytříděný odpad stejně skončí na skládce.


Verdikt: Nepravda

Podle EKO-KOM se v roce 2025 z plastových obalů 55 % předalo k recyklaci a 36 % se energeticky využilo. Eurostat uvádí za rok 2023 míru recyklace plastových obalů v Česku 52,4 %, nad průměrem EU. Na skládky jde hlavně netříděný směsný odpad. Pravda je, že ne každý vytříděný plast se dá zrecyklovat a část se spaluje.

Hromada prázdných plastových lahví
Foto: MART PRODUCTION / Pexels

Třídění plastů smysl má a vytříděné plasty na skládce většinou nekončí. Podle autorizované obalové společnosti EKO-KOM se v roce 2025 z plastových obalů 55 % předalo k recyklaci a dalších 36 % se energeticky využilo. Na skládky míří v Česku hlavně netříděný směsný odpad: v roce 2023 se podle Eurostatu skládkovalo 228 z 538 kg komunálního odpadu na obyvatele.

Kolik plastových obalů se v Česku recykluje?

  • EKO-KOM za rok 2025: míra recyklace plastových obalů 55 %, energetické využití 36 %. Každý obyvatel vytřídil v průměru 18,7 kg plastů. Pravidelně třídí 75 % obyvatel a k dispozici je přes 1,2 milionu barevných kontejnerů a menších nádob.
  • Eurostat za rok 2023: míra recyklace plastových obalů v Česku 52,4 %, průměr EU 41,7 % (metodika pro cíle od roku 2025). Česko je tedy nad průměrem EU.
  • Cíl EU: do roku 2030 recyklovat nejméně 55 % plastových obalových odpadů.

„Předáno k recyklaci“ neznamená, že se každý kelímek promění v nový výrobek. Reportáž ČT z roku 2021 upozornila, že na některých dotřiďovacích linkách zbývalo až kolem poloviny obsahu žlutých kontejnerů jako nevyužitelný zbytek. Upozornila také, že starší vykazovaná míra recyklace 69 % započítávala vše, co se dostalo na třídicí linky. Současná metodika EU započítává jen materiál, který se skutečně recykluje zpět na plast.

Proč popeláři sypou různé kontejnery do jednoho auta?

Často jde o záměr. Řada obcí zavedla takzvaný multikomoditní sběr: do žlutého kontejneru patří spolu s plasty i kovy nebo nápojové kartony a materiály se oddělí až na dotřiďovací lince. Podle EKO-KOM lze v Česku kovy třídit do 314 tisíc a nápojové kartony do 456 tisíc nádob společně s jinými složkami. Pokud vám svoz ve vaší obci připadá podezřelý, zeptejte se na obecním úřadě nebo svozové firmy, jak je u vás sběr nastavený. Jednotlivá pozorování se z celostátních dat ověřit nedají.

Co se děje s plasty, které se recyklovat nedají?

Většinou se energeticky využijí, tedy spálí s využitím tepla nebo elektřiny (u plastových obalů 36 % podle EKO-KOM). Recyklovat jde hlavně čistý a jednodruhový materiál, například PET lahve. Směsné a znečištěné plasty se zpracovávají hůř.

Od 1. ledna 2030 zákon o odpadech zakazuje ukládat na skládky odpad, jehož výhřevnost v sušině přesahuje 6,5 MJ/kg, a odpad, který lze účelně recyklovat (§ 40 zákona č. 541/2020 Sb.). Tím se skládkování vytříděných plastů dále omezí.

Kolik odpadu v Česku skončí na skládce?

Komunální odpad, kg na obyvateleČesko 2023EU 2024
vzniklo538517
recyklace vč. kompostování234248
energetické využití76131
skládka a jiné odstranění228110

Zdroj: Eurostat, poslední dostupné roky (za Česko je poslední údaj z roku 2023). Česko skládkuje výrazně víc než průměr EU, jde ale hlavně o směsný odpad z černých popelnic. Podle ČSÚ tvořil směsný odpad v roce 2024 57,4 % komunálního odpadu a domácnosti vyprodukovaly 451 kg odpadu na obyvatele. Zákon o odpadech ukládá do roku 2035 skládkovat nejvýše 10 % komunálního odpadu a recyklovat nejméně 65 %.

Co tedy třídění mění: každý vytříděný kilogram plastu má šanci na recyklaci nebo aspoň na energetické využití. Plast vyhozený do černé popelnice končí se směsným odpadem, který se v Česku z velké části skládkuje nebo spaluje.

Jak omezit vyhazování jídla, vysvětluje článek Spotřebujte do vs. minimální trvanlivost. Odkud se vzala evropská pravidla pro životní prostředí, popisuje text Frans Timmermans a Green Deal.

Pomohl vám článek?
WhatsApp

#Evropská unie#Životní prostředí

Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.

Další z rubriky Mýty a fakta

Nejčtenější tento týden