Sběh, nebo zběh? Jak se to píše správně
Obojí je správně, každé slovo ale znamená něco jiného: sběh je shromáždění lidí (sběh lidu, sběh okolností), zběh je voják, který zběhl, dezertér.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení Přečteno 7×
Správně je sběh i zběh, jde ale o dvě různá slova. Sběh je shromáždění lidí, kteří se odněkud sběhli (sběh lidu), případně nahodilé setkání okolností (šťastný sběh okolností). Zběh je člověk, nejčastěji voják, který zběhl, tedy dezertér.
Proč se píše jednou s- a jednou z-?
Každé slovo patří k jinému slovesu s jinou předponou. Sběh souvisí se slovesem sběhnout se, tedy během se z různých stran seskupit na jedno místo. Předpona s- tu vyjadřuje pohyb dohromady, stejně jako v sejít se nebo shromáždit. Pravidla psaní předpon shrnuje kapitola Psaní předpon s(e)-, z(e)- v Internetové jazykové příručce.
Zběh souvisí se slovesem zběhnout, tedy svévolně se vzdálit od vojenského útvaru nebo opustit nějaký obor či zaměstnání. Žádný pohyb dohromady tu není, proto z-. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u obou hesel výslovně připomíná, že se mají rozlišovat.
Co slovo znamená?
SSJČ uvádí u slova sběh tyto významy:
- shromáždění lidí přiběhlých z různých stran: sběh lidu, sběh zvědavců, sběhy na ulicích,
- nahodilé shluknutí, střetnutí okolností nebo událostí: šťastný sběh okolností. Tento význam slovník hodnotí jako poněkud zastaralý a knižní.
Slovo zběh znamená podle SSJČ voják, který zběhl, dezertér. Řidčeji jde o kohokoli, kdo odněkud zběhl. Slovník dokládá i spojení studentský zběh ve smyslu student, který opustil studia. Zběh je vždy osoba, ne děj.
Tvary a příbuzná slova
Obě slova jsou mužského rodu, ale skloňují se jinak. Sběh je neživotný, zběh životný:
- sběh, bez sběhu, v 6. pádě množného čísla podle SSJČ o sbězích,
- zběh, bez zběha, dopadnout zběha, v množném čísle zběhové, v 6. pádě o zbězích.
K rodině slova sběh patří sloveso sběhnout se (nedokonavé sbíhat se) a přídavné jméno sběhlý. K rodině slova zběh patří zběhnout (nedokonavé zbíhat) a zběhlý.
Příklady ve větách
- Pouliční divadlo vyvolalo na náměstí velký sběh lidí.
- Nehodu způsobil nešťastný sběh okolností.
- U požáru byl hned sběh zvědavců.
- Hledaný zběh se několik měsíců skrýval v lesích.
- Za války hrozily zběhům přísné tresty.
- Hlídka nakonec zběha dopadla u hranic.
- Lidé se sběhli k místu nehody.
S čím si to lidé pletou?
Obě slova znějí stejně, a proto se zaměňují. Rozdíl platí i u příbuzných slov:
- sběhnout se = seběhnout se na jedno místo (lidé se odevšad sběhli k požáru),
- zběhnout = utéct od vojska nebo opustit obor (zběhl k nepříteli, zběhl ze studií),
- zběhnout se = poněkud knižně přihodit se, udát se (vyprávěl, co se včera zběhlo).
Pozor tedy na poslední případ: událost se zběhla (stala se), ale lidé se sběhli (seběhli se dohromady). U přídavných jmen je zběhlý zkušený nebo uprchlý a sběhlý ten, kdo se sběhl. Podrobněji v článku zběhlý, nebo sběhlý.
Jak si to zapamatovat?
Ptejte se, jestli se něco schází na jednom místě. Lidé nebo okolnosti, které se sešly, jsou sběh se s, stejně jako sejít se. Kdo utekl, je zběh se z.
Vyzkoušejte si
- Před radnicí byl …běh lidí, všichni čekali na výsledky.
- Vojenská policie pátrala po …běhovi.
- Nikdo nevěděl, co se v noci …běhlo.
Správně: 1. sběh, 2. zběhovi, 3. zběhlo.
Podobné případy
- Zběhlý, nebo sběhlý? Stejný rozdíl u přídavných jmen.
- Sběr, nebo zběr? Sbírání dohromady, proto s-.
- Shromáždit, nebo zhromáždit? Směřování dohromady jako u sběhu.
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.