Sběh, nebo zběh? Jak se to píše správně

Správně je sběh i zběh, jde ale o dvě různá slova. Sběh je shromáždění lidí, kteří se odněkud sběhli (sběh lidu), případně nahodilé setkání okolností (šťastný sběh okolností). Zběh je člověk, nejčastěji voják, který zběhl – dezertér.

Co znamená sběh?

Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako hlavní význam shromáždění lidí přiběhlých z různých stran (sběh zvědavců). Spojení sběh okolností či sběh událostí označuje jako poněkud zastaralé a knižní. Slovo patří k slovesu sběhnout se – během se z různých stran seskupit na jedno místo (lidé se sběhli k požáru).

Co znamená zběh?

Podle SSJČ je zběh voják, který zběhl, tedy dezertér; řidčeji kdokoli, kdo odněkud zběhl. Je to vždy osoba (dopadnout zběha, množné číslo zběhové), ne „proces útěku“. Souvisí se slovesem zběhnout – svévolně se vzdálit od vojenského útvaru nebo opustit nějaké zaměstnání či obor (zběhl k nepříteli, zběhl ze studií).

Příklady ve větách

• Pouliční divadlo vyvolalo na náměstí velký sběh lidí.
• Nehodu způsobil nešťastný sběh okolností.
• Hledaný zběh se několik měsíců skrýval v lesích.
• Za války hrozily zběhům přísné tresty.

Na co si dát pozor u přídavných jmen?

Rozdíl platí i dál. Zběhlý znamená buď znalý, zkušený (zběhlý v počtech, zběhlý překladatel), nebo uprchlý (zběhlí zajatci). Sběhlý je ten, kdo se sběhl, shromáždil (sběhlý lid). Podrobněji v článku zběhlý, nebo sběhlý. Podobně se rozlišuje třeba sběr, nebo zběr.