Cizinci v ČR 2026: kolik jich je a z jakých zemí pocházejí

Stručně: K 30. červnu 2026 žilo v Česku podle Ministerstva vnitra 1 140 522 cizinců s povoleným pobytem. Tvoří 10,47 % obyvatel. Bez lidí s dočasnou ochranou, tedy hlavně uprchlíků z Ukrajiny, by to bylo zhruba 750 tisíc. Nejpočetnější skupinou jsou Ukrajinci (614 330), dále Slováci (127 133) a Vietnamci (70 194). Podle Eurostatu je podíl cizinců v Česku zhruba na úrovni průměru EU.

Kolik cizinců žije v Česku v roce 2026?

Ministerstvo vnitra zveřejnilo 27. srpna 2026 čtvrtletní zprávu o migraci s daty k 30. červnu 2026. V Česku bylo registrováno 1 140 522 cizinců. Za druhé čtvrtletí jich přibylo 16 026, tedy 1,43 %. Podle druhu pobytu se dělí takto:

• Trvalý pobyt: 407 003 lidí.
• Přechodný pobyt (dlouhodobá víza, povolení k dlouhodobému pobytu, pobyt občanů EU): 342 707 lidí.
• Dočasná ochrana: 390 812 lidí.

Občanů třetích zemí, tedy mimo EU, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko, bylo 902 131 (79 %). Občanů EU a dalších evropských zemí s volným pohybem bylo 238 391 (21 %). Ženy tvořily 47,4 % cizinců. Do statistiky se nepočítají turisté a lidé na krátkodobých vízech ani neregistrovaní občané EU.

Z jakých zemí cizinci pocházejí?

Nejčastější státní příslušnosti k 30. 6. 2026:

Ukrajinci tvoří víc než polovinu všech cizinců. Trvalý pobyt jich má 124 765, ostatní mají přechodný pobyt nebo dočasnou ochranu. Podrobněji se jim věnujeme v článku Ukrajinští uprchlíci v ČR. Vietnamci jsou nejvíc usazenou skupinou: z 70 194 jich 57 649 má trvalý pobyt. Naopak Filipínci mají většinou přechodný pobyt (16 771 z 17 437).

Jak se počet cizinců vyvíjel?

Údaje Ministerstva vnitra ke konci roku, za rok 2026 k 30. červnu:

Počty u občanů třetích zemí zahrnují i držitele dočasné ochrany. Skok v roce 2022 způsobil příchod uprchlíků po ruském útoku na Ukrajinu. Počet občanů EU+ se drží kolem 230 až 240 tisíc. Postupně u nich ale přibývá trvalých pobytů na úkor přechodných. V roce 1993 žilo v Česku podle Ministerstva vnitra 77 142 cizinců.

Proč cizinci do Česka přicházejí?

U občanů třetích zemí s přechodným pobytem sleduje ministerstvo účel pobytu. Stav k 30. 6. 2026 (bez dočasné ochrany):

• Zaměstnání: 105 412 lidí. V roce 2018 to bylo 55 498, nejvíc to bylo v roce 2022 (120 896).
• Sloučení rodiny: 56 759 lidí.
• Studium a výzkum: 28 381 lidí.
• Podnikání: 4 911 lidí. Tento účel dlouhodobě ubývá, v roce 2018 to bylo 10 559.
• Jiné účely: 20 128 lidí.

O mezinárodní ochranu, tedy azyl nebo doplňkovou ochranu, požádalo v 1. pololetí 2026 jen 670 lidí. Nejvíc z Ukrajiny (123), Vietnamu (119) a Uzbekistánu (80). V celém roce 2025 to bylo 1 197 žádostí. Jak se Česka týká evropský migrační pakt, popisujeme v článku Migrační pakt.

Kde v Česku cizinci žijí?

Podle zprávy ministerstva žije nejvíc cizinců v Praze, kde je 32,5 % všech cizinců v Česku. Druhý je Středočeský kraj s 14,6 %. Nejméně jich je ve Zlínském kraji, 2,4 % z celkového počtu.

Kolik je cizinců v jiných zemích EU?

Eurostat srovnává podíl obyvatel bez občanství dané země. Údaje k 1. lednu 2025 (aktualizace 25. 9. 2026) vycházejí z národních statistik obyvatel a s čísly Ministerstva vnitra se přesně neshodují. Pro Česko uvádí 982 656 cizinců, tedy 9,0 % obyvatel.

Průměr EU jsme dopočítali z celkového počtu obyvatel EU a počtu obyvatel s občanstvím své země podle Eurostatu. Česko má výrazně vyšší podíl cizinců než Slovensko, Polsko a Maďarsko, ale nižší než Rakousko a Německo. Mezi zeměmi, za které Eurostat údaj zveřejnil, je v polovině žebříčku.