Emise skleníkových plynů v ČR 2026: o polovinu méně než v roce 1990

Stručně: Česko v roce 2024 vypustilo 96,6 milionu tun skleníkových plynů přepočtených na CO₂, bez započtení lesů a půdy. Je to zhruba polovina toho, co v roce 1990. Po započtení pohlcování uhlíku lesy a půdou to bylo 92,0 milionu tun. Podle přibližné inventury Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) z července 2026 emise v roce 2025 dál mírně klesly, čistě na 89,2 milionu tun. Na obyvatele ale Česko patří k zemím EU s nejvyššími emisemi. V roce 2024 to bylo 8,4 tuny, průměr EU byl 6,5 tuny.

Kolik skleníkových plynů Česko vypouští?

Emise skleníkových plynů sestavuje každý rok ČHMÚ v národní inventarizaci pro OSN a Evropskou unii. Kromě oxidu uhličitého zahrnuje i metan, oxid dusný a fluorované plyny. Všechny se přepočítávají na takzvaný ekvivalent CO₂ podle toho, jak silně oteplují.

Používají se dvě hlavní čísla. Hrubé emise nezahrnují sektor využití půdy a lesnictví. Čisté emise od nich odečítají uhlík, který lesy a půda pohltí, nebo k nim přičítají, co vypustí. Finální údaje za rok 2024 předal ČHMÚ v roce 2026 a převzal je Eurostat (aktualizace 2. 6. 2026). Za rok 2025 existuje zatím jen přibližná inventura, kterou ČHMÚ podle unijních pravidel odevzdává do 31. července.

Jak se emise vyvíjely od roku 1990?

Údaje v milionech tun ekvivalentu CO₂ (Eurostat podle inventarizace ČHMÚ, rok 2025 podle přibližné inventury ČHMÚ):

Nejvíc emise klesly v 90. letech. Mezi lety 1990 a 2000 ubylo bez započtení lesů a půdy zhruba 46 milionů tun. Další výrazný pokles nastal v letech 2023 a 2024. Za tyto dva roky ubylo zhruba 18 milionů tun.

Zajímavé jsou roky 2019 až 2022. Čisté emise byly tehdy vyšší než hrubé. Lesy v té době uhlík nepohlcovaly, ale uvolňovaly. Podle národní inventarizační zprávy ČHMÚ to způsobila mimořádná těžba po suchu a kůrovcové kalamitě, která vyvrcholila v roce 2020. Od roku 2023 sektor lesů a půdy zase uhlík pohlcuje. V roce 2024 to bylo 4,6 milionu tun.

Odkud emise pocházejí?

Rozdělení emisí v roce 2024 podle Eurostatu (miliony tun ekvivalentu CO₂):

• Výroba elektřiny a tepla a další energetika: 31,9. Je to největší zdroj, hlavně kvůli uhelným elektrárnám a teplárnám.
• Doprava: 20,8, z toho silniční doprava 20,5.
• Průmyslové procesy a používání výrobků: 11,1. Patří sem například výroba cementu, chemie nebo úniky chladiv.
• Spalování v domácnostech, službách a zemědělství: 9,5, z toho domácnosti 5,9.
• Spalování paliv v průmyslu a stavebnictví: 8,9.
• Zemědělství: 7,4, hlavně metan z chovu skotu a oxid dusný z hnojení.
• Odpady: 5,5, většinou metan ze skládek.

Podle přibližné inventury za rok 2025 spadalo 40,0 milionu tun pod evropský systém emisních povolenek (elektrárny, teplárny, velký průmysl). Zbylých 49,1 milionu tun patřilo do ostatních sektorů, jako je doprava, budovy, zemědělství a odpady. O tom, jak povolenky vznikly, píšeme v článku Kdo podepsal emisní povolenky pro Česko? Nový systém pro budovy a dopravu popisuje článek ETS2 a Sociální klimatický fond.

Jak je na tom Česko ve srovnání s EU?

Čisté emise skleníkových plynů na obyvatele v roce 2024 podle Eurostatu (tuny ekvivalentu CO₂, výběr zemí):

Česko snížilo emise od roku 1990 víc než průměr EU. Na hlavu je ale stále mezi státy s nejvyššími hodnotami. Vyšší čisté emise na obyvatele mělo v roce 2024 jen sedm států EU: Irsko, Lucembursko, Estonsko, Kypr, Polsko, Finsko a Německo. Údaj za EU zahrnuje podle Eurostatu i odhad emisí z mezinárodní letecké a lodní dopravy, údaje za jednotlivé státy ne. Švédsko mělo čisté emise záporné, protože jeho lesy pohltí víc uhlíku, než země vypustí.

Jaký cíl musí EU splnit do roku 2030?

EU se zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % proti roku 1990. Cíl platí pro EU jako celek a započítává se do něj i pohlcování uhlíku lesy a půdou. Podle Eurostatu snížila EU čisté emise mezi lety 1990 a 2024 o 37,7 %. V roce 2023 klesly meziročně o 8,2 %, v roce 2024 o 2,5 %. Eurostat uvádí, že pro splnění cíle musí emise do roku 2030 klesat rychleji než dosud.