Přeskočit na obsah

Je pravda, že vás zaměstnavatel smí sledovat kamerou na pracovišti? Co říká zákon

Jen výjimečně, zákoník práce zaměstnavateli zakazuje sledovat zaměstnance na pracovišti, pokud k tomu nemá závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze své činnosti. I tehdy vás musí předem informovat o rozsahu a způsobu kontroly.

Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení

Verdikt: Částečně pravdivé

Podle § 316 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze své činnosti podrobovat zaměstnance otevřenému ani skrytému sledování. Sledování tedy není zakázané úplně, ale je přípustné jen výjimečně a s informováním zaměstnanců podle § 316 odst. 3. Úřad pro ochranu osobních údajů uvádí, že bez takového důvodu nepomůže ani souhlas zaměstnance.

Bezpečnostní kamera na stěně
Foto: Giant Asparagus / Pexels

Krátká odpověď: Jen výjimečně. Zákoník práce zaměstnavateli zakazuje narušovat soukromí zaměstnanců otevřeným nebo skrytým sledováním, pokud k tomu nemá závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze své činnosti. Když takový důvod má, musí vás přímo informovat o rozsahu kontroly a o tom, jak probíhá. Kamera, která jen hlídá, jestli pracujete, tuto podmínku podle výkladu úřadů nesplňuje.

Co přesně říká zákoník práce?

Pravidla obsahuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle § 316 odst. 2 platí, že zaměstnavatel „nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele“. Jako způsoby narušení zákon výslovně uvádí otevřené nebo skryté sledování, odposlech a záznam telefonních hovorů, kontrolu elektronické pošty a kontrolu listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.

Zákaz se tedy netýká jen skrytých kamer. Platí i pro kamery, o kterých víte. A platí nejen na pracovišti, ale i ve společných prostorách, jako jsou chodby nebo kuchyňky.

Kdy zaměstnavatel sledovat smí?

Jen tehdy, když má závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze své činnosti. Zákon tento důvod blíže nevysvětluje. Úřad pro ochranu osobních údajů ve své metodice ke kamerovým systémům uvádí jako příklady práci s infekčními agens a práci s vysoce výbušnými nebo jedovatými látkami.

Pokud takový důvod existuje, má zaměstnavatel další povinnost. Podle § 316 odst. 3 musí zaměstnance „přímo informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění“. Nestačí tedy jen pověsit kameru na zeď. Měli byste vědět, co kamera snímá, kdy a k čemu záznam slouží.

Stačí, když se sledováním souhlasíte?

Ne. Úřad pro ochranu osobních údajů v metodice výslovně uvádí, že když závažný důvod dán není, zaměstnavatel se ke sledování nemůže uchýlit ani se souhlasem zaměstnance. Odůvodňuje to tím, že § 316 odst. 2 je kogentní norma, od které se smluvní strany nemohou dohodou odchýlit.

Podpis pod souhlasem se sledováním proto zaměstnavateli nepomůže, pokud chybí zvláštní povaha jeho činnosti.

A co kamery, které hlídají majetek?

Kamery na ochranu majetku, například u vstupu nebo ve skladu, zákon nezakazuje. Hranice ale vede tam, kde se z nich stane nástroj ke sledování zaměstnanců při práci. Metodika ÚOOÚ k tomu uvádí, že na pracovišti v pracovní době, které je místem výkonu práce zaměstnance, se kromě pravidel ochrany osobních údajů musí použít i § 316 zákoníku práce.

Provoz kamer je navíc zpracováním osobních údajů. Metodika ÚOOÚ požaduje, aby monitorované prostory byly označené informační tabulkou. Ta má být umístěná tak, abyste na kameru byli upozorněni ještě před vstupem do jejího záběru. Na tabulce má být alespoň piktogram kamery, údaj o monitorování, identifikace provozovatele a odkaz, kde získáte podrobnější informace.

Monitorování šaten nebo vstupů do odpočinkových místností řadí metodika mezi případy s vysokou mírou zásahu do soukromí. Pořizování zvukového záznamu podle ní představuje velký zásah do soukromí a ve většině případů má stačit obraz.

Co hrozí zaměstnavateli, který pravidla poruší?

Narušení soukromí zaměstnance je přestupek podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Podle § 11a, který platí pro zaměstnavatele fyzické osoby, a § 24a, který platí pro právnické a podnikající fyzické osoby, lze za narušení soukromí způsobem uvedeným v § 316 odst. 2 zákoníku práce uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Za to, že zaměstnavatel neinformuje zaměstnance o rozsahu a způsobu kontroly, hrozí pokuta do 100 000 Kč.

Jak postupovat, když vás zaměstnavatel sleduje?

  1. Zjistěte, co kamera snímá. Zeptejte se, k čemu slouží, zda nahrává a kdo má k záznamům přístup. Zaměstnavatel vás o rozsahu a způsobu kontroly informovat musí.
  2. Zeptejte se na důvod. Pokud vás kamera snímá přímo při práci, má zaměstnavatel umět vysvětlit, v čem spočívá zvláštní povaha jeho činnosti.
  3. Řešte to písemně. Požádejte o vysvětlení e-mailem nebo dopisem. Budete mít doklad, kdy jste se ozvali a co vám zaměstnavatel odpověděl.
  4. Obraťte se na inspekci práce. Dodržování § 316 zákoníku práce kontroluje Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, které také ukládají pokuty podle zákona o inspekci práce.
  5. Při zneužití záznamů se ozvěte ÚOOÚ. Úřad pro ochranu osobních údajů dohlíží na zpracování osobních údajů, tedy i na to, jak se se záznamy z kamer zachází.

Zákoník práce zaměstnancům chrání soukromí i v jiných situacích. Kdy smí zaměstnavatel kontrolovat, jestli jste během nemoci doma, popisujeme v článku Je pravda, že vás zaměstnavatel smí kontrolovat doma, když jste nemocní?

Pomohl vám článek?
WhatsApp

Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.

Další z rubriky Mýty a fakta

Nejčtenější tento týden