Je pravda, že správce smí rozúčtovat teplo jen podle plochy bytu? Co říká zákon
Jen zčásti, podle plochy se vždy rozděluje jen základní složka, která tvoří 40 až 60 % nákladů na vytápění. Zbytek se dělí podle měřidel nebo indikátorů, které musí mít každý byt v domě s ústředním topením.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 4 min čtení
Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 269/2015 Sb. tvoří základní složka 40 až 60 % nákladů a rozděluje se podle započitatelné podlahové plochy. Spotřební složka se podle § 3 odst. 2 dělí podle měřidel, která musí mít byty podle § 7 odst. 4 písm. e) zákona č. 406/2000 Sb. Jen podle plochy lze rozúčtovat, pokud měřidla instalována nejsou.
Krátká odpověď: Jen zčásti. Podle plochy se rozúčtovává vždy jen základní složka, která tvoří 40 až 60 % nákladů na vytápění. Zbytek se rozděluje podle měřidel nebo indikátorů na topení. Ty musí mít podle zákona každý byt v bytovém domě s ústředním vytápěním. Čistě podle plochy smí správce rozúčtovat jen tam, kde měřidla instalována nejsou.
Musí mít byt měřidla tepla?
V bytovém domě s ústředním vytápěním nebo s dodávkou tepla ze soustavy zásobování teplem ano. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v § 7 odst. 4 písm. e) ukládá vlastníkovi budovy, společenství vlastníků jednotek nebo správci povinnost vybavit každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie. Těmi jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.
Jaké zařízení to má být, upravuje vyhláška č. 194/2007 Sb. v § 7a:
- Měřidlo tepla na vstupu do bytu, pokud rozvod tepla vstupuje a vystupuje z bytu v jednom místě.
- Indikátory na otopných tělesech nebo měřidlo tepla, pokud rozvod vstupuje do bytu na více místech. Typicky jde o indikátory na každém radiátoru.
- Vodoměr na teplou vodu pro každý byt, pokud se teplá voda připravuje v domě společně.
Vy jako vlastník nebo uživatel bytu musíte podle stejného ustanovení zákona umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů. Měřidla a indikátory musí být navíc podle § 7 odst. 11 dálkově odečitatelné. Stávající přístroje je nutné vyměnit za dálkově odečitatelné do 1. ledna 2027.
Jak se náklady na teplo rozdělují?
Postup stanoví zákon č. 67/2013 Sb., o službách spojených s užíváním bytů, a vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky se náklady dělí na dvě části:
- Základní složka. Činí 40 až 60 % nákladů. Podle § 6 odst. 2 zákona o službách se rozdělí podle poměru započitatelné podlahové plochy bytu. Tady tedy plocha rozhoduje vždy.
- Spotřební složka. Zbytek nákladů. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky se rozdělí podle náměrů měřidel nebo indikátorů. Použijí se přitom korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností danou jejich polohou.
Výši základní složky určuje poskytovatel služeb podle energetické náročnosti budovy. Může ji pak podle § 3 odst. 1 vyhlášky snížit či zvýšit až o 10 procentních bodů.
Kdy smí správce rozúčtovat jen podle plochy?
Zákon to připouští ve třech situacích:
- V domě nejsou měřidla ani indikátory. Podle § 3 odst. 3 vyhlášky rozdělí poskytovatel služeb spotřební složku stejným způsobem jako základní, tedy podle plochy.
- Měřidlo nešlo instalovat z technických důvodů. Podle § 3 odst. 6 vyhlášky se vám spotřební složka určí jako průměr na metr čtvereční v domě, vynásobený vaší započitatelnou plochou.
- Není povinnost měřidla mít. Pak se podle § 6 odst. 1 zákona o službách rozúčtuje podle dohody se všemi nájemci, nebo ve společenství podle ujednání všech vlastníků jednotek. Když se nedohodnou, použije se vyhláška.
Může vám rozúčtování vyjít extrémně vysoko?
Ne neomezeně. Vyhláška chrání byty, kde je spotřeba hodně odlišná od průměru. Podle § 3 odst. 2 nesmí náklady na metr čtvereční u bytu s měřením překročit hodnotu o 30 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru domu. Pokud se tak stane, musí poskytovatel služeb výpočet upravit.
Ochrana ale neplatí, pokud měřidla sabotujete. Když podle § 3 odst. 5 neumožníte instalaci měřidel, opakovaně neumožníte odečet nebo měřidla neoprávněně ovlivníte, určí se vaše spotřební složka podle přílohy č. 2 vyhlášky. Vzorec v ní pracuje s násobkem zvýšení 3.
Co musí být ve vyúčtování?
Vyúčtování vám musí poskytovatel služeb doručit podle § 7 odst. 1 zákona o službách nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 6 vyhlášky v něm musí uvést mimo jiné:
- podíly základní a spotřební složky v procentech a v korunách,
- podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu domu i vašeho bytu,
- náměry měřidel nebo indikátorů vašeho bytu a celého domu,
- koeficienty použité pro přepočty plochy a odečtů,
- srovnání s referenčním příjemcem služeb, tedy s bytem s průměrnými náklady.
Jak postupovat, když s vyúčtováním nesouhlasíte?
- Vyžádejte si podklady. Podle § 8 odst. 1 zákona o službách můžete do 30 dnů od doručení vyúčtování písemně požádat o doložení nákladů a způsobu rozúčtování. Poskytovatel musí vyhovět do 30 dnů.
- Podejte námitky včas. Podle § 8 odst. 2 je musíte předložit do 30 dnů od doručení vyúčtování, případně od doložení podkladů. Jinak platí, že s vyúčtováním souhlasíte.
- Počkejte na vyřízení. Včas podané námitky musí poskytovatel vyřídit do 30 dnů.
Pokud máte dálkově odečitatelné měřidlo, máte podle § 8a zákona o službách nárok na informaci o spotřebě tepla zpravidla za každý kalendářní měsíc. Kolika domácností se týkají potíže s placením energií, ukazujeme v článku Energetická chudoba v ČR.
Zdroje
- Vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, § 3 a 6
- Zákon č. 67/2013 Sb., o službách spojených s užíváním bytů, § 6 až 8a
- Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, § 7
- Vyhláška č. 194/2007 Sb., pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, § 7a
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.