Lesy a kůrovec v ČR 2026: kolik se těží a jak kalamita odeznívá

Stručně: Kůrovcová kalamita v českých lesích odeznívá. Kvůli hmyzu, hlavně kůrovci, se v roce 2025 vytěžilo 1,3 milionu m³ dřeva. V roce 2020 to bylo 26,2 milionu m³, tedy dvacetkrát víc. Celková těžba klesla na 16,7 milionu m³ a vrátila se na úroveň roku 2010. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu zveřejněných 29. května 2026. Lesy pokrývají 34 % území Česka. V přepočtu na hektar lesa se v Česku v roce 2024 těžilo podobně jako v Německu a víc než v Rakousku nebo Polsku.

Kolik dřeva se v Česku těží?

V roce 2025 se vytěžilo 16,7 milionu m³ dřeva bez kůry. Proti roku 2024 to je o 1,1 milionu m³ (6,1 %) méně. Jde o méně než polovinu rekordní těžby z roku 2020, která dosáhla 35,8 milionu m³. Na hektar lesních pozemků připadlo 6,2 m³ vytěženého dřeva.

• Jehličnaté dřeviny: 14,4 milionu m³, tedy 86 % těžby.
• Smrk tvořil 64,8 % těžby, borovice 15,2 %, buk 5,6 % a modřín 4,7 %.
• Listnaté dřeviny: 2,3 milionu m³, o 9,6 % víc než v roce 2024.

Nejvíc dřeva se vytěžilo v Jihočeském kraji (2,6 milionu m³), dále v Plzeňském kraji (2,2 milionu m³). ČSÚ podle svého článku z 18. srpna 2026 považuje za běžnou úroveň těžby zhruba 15 až 16 milionů m³ ročně.

Jak se vyvíjela kůrovcová kalamita?

Nahodilá těžba je těžba, kterou si vynutí poškození lesa. Patří sem stromy napadené hmyzem, polomy po větru a sněhu nebo souše. Údaje ČSÚ v milionech m³ bez kůry:

Nahodilá těžba prudce vzrostla v roce 2015 a znovu v roce 2018. Vrcholila v letech 2019 a 2020, kdy tvořila nahodilá těžba 95 % veškeré těžby. Od té doby rychle klesá. V roce 2025 tvořil hmyz jen čtvrtinu nahodilé těžby. Téměř polovina připadla na živelní škody, například vítr a sníh. Ke konci roku 2025 zbývalo zpracovat asi 235 tisíc m³ poškozeného dřeva, z toho 67 tisíc m³ kvůli hmyzu.

Kde jsou lesy poškozené nejvíc?

Největší podíl nahodilé těžby měl v roce 2025 Moravskoslezský kraj. Tvořila tam 62,6 % veškeré těžby, tedy 785 tisíc m³. Další vysoké objemy nahodilé těžby byly v Olomouckém a Jihomoravském kraji. Plzeňský kraj měl podle krajské správy ČSÚ nejvyšší podíl hmyzové těžby na nahodilé těžbě ze všech krajů, a to 47,2 %.

Kolik lesa máme a kolik se ho vysazuje?

Lesní pozemky měly ke konci roku 2025 rozlohu 2 684 627 hektarů. To je 34,0 % území Česka. Rozloha meziročně vzrostla o 1 489 hektarů. Nejvíc lesa má Jihočeský kraj, největší podíl lesů na rozloze Liberecký kraj (44,8 %). Stát vlastní 54 % lesů, podnik Lesy České republiky spravuje asi 45 %.

Po kalamitě vznikly velké holiny, které bylo třeba znovu zalesnit. Zalesňování vrcholilo v roce 2021 na 40 679 hektarech. V roce 2025 se zalesnilo 23 065 hektarů, o 21,8 % méně než rok předtím. Vysadilo se 125,6 milionu sazenic, z toho 56,9 % listnáčů. Mezi vysazenými dřevinami byl nejčastější smrk (35,9 % plochy), dále buk a dub. Přirozená obnova lesa, tedy růst stromů ze semen bez výsadby, proběhla na dalších 10 152 hektarech.

Jak jsou na tom lesy ve srovnání s EU?

Eurostat srovnává těžbu dřeva bez kůry. V tabulce je přepočtená na hektar lesa podle rozlohy lesů, kterou Eurostat vede:

Během kalamity se v Česku těžilo na hektar zhruba dvakrát víc než v sousedních zemích. V roce 2024 už byla intenzita těžby podobná jako v Německu. Rozloha lesa podle Eurostatu se liší od údaje z katastru, protože používá mezinárodní definici lesa.

Jsou lesy zdravější?

Podle článku Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v časopise ČSÚ z října 2025 se zdravotní stav lesů po suchých letech 2015 a 2018 výrazně zhoršil. V posledních pěti letech se mírně zlepšuje. Nejhůř je na tom borovice, nejzdravější je buk. Snižující se nahodilá těžba podle ČSÚ přispívá k tomu, že v lesích přirůstá víc dřeva, než se vytěží. Vývoj emisí skleníkových plynů v Česku popisuje článek Emise skleníkových plynů v ČR 2026.