Přeskočit na obsah

Chudoba v ČR 2026: kolik lidí žije pod hranicí a jak jsme na tom v EU

Příjmovou chudobou bylo v Česku v roce 2025 ohroženo 9,6 % obyvatel, zhruba 1 milion lidí. Je to nejméně v EU, neúplné rodiny s dětmi jsou ale pod hranicí chudoby z jedné třetiny.

Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení

Prázdná kapsa a pár mincí v dlani
Foto: Nicola Barts / Pexels

Stručně: Příjmovou chudobou bylo v Česku v roce 2025 ohroženo 9,6 % obyvatel, tedy zhruba 1 milion lidí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad 12. února 2026 z šetření Životní podmínky. Je to nejnižší podíl v celé EU, kde průměr dosahuje 16,3 %. Nejvíc ohrožené jsou neúplné rodiny s dětmi. Materiální a sociální deprivace se týkala 5,8 % lidí.

Kdo je podle statistiky chudý?

Statistika chudobu neměří jednou pevnou částkou. Ohrožený příjmovou chudobou je ten, kdo žije v domácnosti s příjmem pod 60 % mediánu příjmů v zemi. Hranice se upravuje podle velikosti a složení domácnosti. Pro rok 2025 podle ČSÚ platilo, že čistý měsíční příjem musel být vyšší než:

  • 19 090 Kč u člověka, který žije sám,
  • 24 817 Kč u rodiče s jedním dítětem do 13 let,
  • 28 635 Kč u dvou dospělých,
  • 38 180 Kč u páru se dvěma dětmi do 13 let.

Šetření probíhalo v první polovině roku 2025. Příjmové údaje se ale týkají roku 2024.

Jak se chudoba v Česku vyvíjí?

Podíl lidí ohrožených příjmovou chudobou a roční hranice pro jednotlivce podle ČSÚ, materiální a sociální deprivace podle Eurostatu:

Rok šetřeníOhrožení příjmovou chudobouHranice pro jednotlivce za rokMateriální a sociální deprivace
20189,6 %143 555 Kč6,0 %
201910,1 %153 811 Kč5,3 %
20209,5 %163 680 Kč5,0 %
20218,6 %168 655 Kč4,8 %
202210,2 %186 847 Kč4,8 %
20239,8 %201 283 Kč6,3 %
20249,5 %217 952 Kč6,1 %
20259,6 %229 080 Kč5,8 %

Podíl příjmově ohrožených lidí se podle ČSÚ dlouhodobě drží mezi 8,5 a 10,5 %. Hranice chudoby přitom roste spolu s příjmy. Od roku 2018 se zvýšila o 60 %. Deprivace v roce 2023 vzrostla a od té doby mírně klesá.

Co znamená materiální deprivace?

Materiální a sociální deprivace měří, co si domácnost nemůže dovolit. Za deprivovaného se považuje ten, komu z finančních důvodů chybí aspoň 5 ze 13 sledovaných položek. Patří mezi ně třeba vytápění bytu, týdenní dovolená nebo zaplacení nečekaného výdaje.

V roce 2025 si domácnosti nejčastěji nemohly dovolit:

  • koupit nový nábytek místo opotřebovaného, 27,0 % lidí,
  • týdenní dovolenou pro celou domácnost, 19,0 %,
  • zaplatit nečekaný výdaj 16 800 Kč, 18,7 %.

Těžkou materiální a sociální deprivaci, tedy chybějících aspoň 7 položek, uvádí Eurostat u 2,6 % obyvatel Česka. Průměr EU je 6,3 %. S příjmy vycházelo s obtížemi nebo s velkými obtížemi 13,5 % domácností. O tom, jak domácnosti zvládají platit energie, píšeme v článku Energetická chudoba v ČR.

Koho se chudoba týká nejvíc?

  • Neúplné rodiny s dětmi: 34,1 % z nich bylo pod hranicí příjmové chudoby. Jejich čistý příjem na osobu činil 16,2 tisíce korun měsíčně.
  • Děti do 18 let: 13,7 % podle Eurostatu.
  • Senioři od 65 let: 8,4 %. U žen v tomto věku 11,1 %, u mužů 4,6 %.
  • Ženy celkem: 10,5 %, muži 8,7 %.

Na nájemní bydlení dávaly domácnosti v roce 2025 průměrně 30,1 % příjmu. Ve vlastním domě to bylo 12,1 %.

Jak jsme na tom ve srovnání s EU?

Míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2025 podle Eurostatu:

ZeměOhrožení příjmovou chudobou
Litva22,6 %
Bulharsko21,2 %
Průměr EU16,3 %
Německo16,1 %
Rakousko15,9 %
Slovinsko14,3 %
Polsko13,2 %
Slovensko12,2 %
Belgie10,9 %
Česko9,6 %

Česko má nejnižší míru ohrožení příjmovou chudobou ze všech 27 zemí EU. Nejnižší je i širší ukazatel ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Ten zahrnuje také těžkou deprivaci a domácnosti s velmi nízkou pracovní aktivitou. V Česku dosáhl 11,5 % neboli 1,21 milionu lidí, průměr EU byl 20,9 %.

Co čísla neříkají?

Míra ohrožení chudobou je relativní. Porovnává příjmy s ostatními lidmi v téže zemi, ne s cenami ani s ostatními státy. Nízký podíl v Česku znamená hlavně menší rozdíly v příjmech. Neznamená, že české domácnosti mají vysoké příjmy. Hranice chudoby je v každé zemi jiná, protože se odvozuje od tamních příjmů. Šetření navíc zahrnuje jen běžné domácnosti, ne lidi bez domova nebo v ústavech. Nepostihne ani dluhy a exekuce, které příjem domácnosti fakticky snižují.

Pomohl vám článek?
WhatsApp

Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.

Další z rubriky Jak je to doopravdy?

Nejčtenější tento týden