Rubrika: Jak je to správně?

  • Skříňka x skrýňka: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou variantou je SKŘÍŇKA s měkkým dlouhým „Í“.

    Tvar skrýňka je v češtině hrubou chybou.

    Nepatří mezi vyjmenovaná slova

    Slovo skříňka (a základní slovo skříň) nepatří mezi vyjmenovaná slova po R (brzy, jazyk, nazývat, rýsovat, ryba, raketa, rýže, ryzec, rýt, nýřany, rytíř, rýpata, zalykat se, koryto, koryto, koryto).

    • Pravidlo: Protože slovo není v seznamu vyjmenovaných slov ani mezi slovy příbuznými, píšeme standardní měkké í.

    • Původ: Slovo pochází z latinského scrinium (schránka na svitky), kde je rovněž měkké „i“.

    Proč se často chybuje?

    K chybě „skrýňka“ dochází nejčastěji kvůli podvědomé záměně se slovem skrýš nebo skrývat. Tato slova sice mají podobný význam (někam něco schovat), ale mají zcela jiný původ. Ve slovech skrývat, skrýš, úkryt píšeme vždy tvrdé Y, ve slově skříň vždy měkké Í.

    Výraz skříňka označuje malý úložný nábytek. Skloňuje se podle ženského vzoru žena.

    Příklady použití ve větách

    • „Ulož si věci do své skříňky v šatně.“
    • „Nová botníková skříňka (1. pád) se skvěle hodí do předsíně.“
    • „Hledal jsem klíče v horní skříňce v kuchyni.“
    • „Lékárnička by měla být uložena v uzamykatelné skříňce.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na klíč.

    Pomůcka: „Do skř-Í-ňky patří kl-Í-č. Obě slova mají v sobě měkké Í a bez klíče skříňku neotevřete.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Pravopis Význam
    skříňka měkké Í nábytek / schránka
    skrýš tvrdé Ý místo k úkrytu
    skrývat tvrdé Ý schovávat (vyjm. slovo)

  • Šampion x šampión: Jak je to správně?

    V tomto případě jsou přípustné obě varianty, tedy šampion i šampión. Pravidla českého pravopisu u slov cizího původu s příponou -on/-ón dnes dávají přednost krátké variantě šampion. Dlouhá varianta s „ó“ působí poněkud zastarale.

  • Pastrami x pastramy: Jak je to správně?

    Správně je pouze pastrami. Jde o kulinářský termín (druh uzeného masa), který do světa pronikl přes jidiš. V češtině zachováváme měkké zakončení „i“. Tvar pastramy je chybný.

  • Obligátní x oblikátní: Jak je to správně?

    Správná podoba je obligátní (s písmenem „g“). Slovo pochází z latinského obligatus (závazný). V češtině jej používáme ve významu „obvyklý, tradiční“. Varianta oblikátní je chybná a vzniká nesprávnou výslovností (spodoba znělosti).

  • Panini x paniny: Jak je to správně?

    Správný zápis tohoto italského druhu sendviče je panini. Slovo je v italštině množným číslem od panino. V českém prostředí zachováváme měkké „i“ na konci. Zápis s tvrdým „y“ (paniny) je v rozporu s původem slova.

  • Obscénost x obscénnost: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou variantou je OBSCÉNNOST se dvěma „NN“.

    Tvar obscénost s jedním „n“ je v češtině chybou.

    Pravidlo zdvojených souhlásek

    Slovo obscénnost vzniklo z přídavného jména obscénní přidáním přípony -ost.

    • Přídavné jméno: obscénní (obsahuje dvě „n“ již v základu, podobně jako cenný nebo vinný).

    • Tvoření: obscénn– + -ost = obscénnost.

    Zdvojené „n“ tedy v tomto slově musíme zachovat ve všech jeho tvarech.

    Co je to obscénnost?

    Výraz pochází z latinského obscenus (nečistý, hnusný). Označuje něco, co hrubě uráží mravnost nebo vkus, nejčastěji v sexuálním smyslu. V právním kontextu se často řeší hranice mezi uměleckou svobodou a obscénností.

    Příklady použití ve větách

    • „Kritika odsoudila film pro jeho zbytečnou obscénnost.“
    • „Hranice toho, co je považováno za obscénní (přídavné jméno), se v čase mění.“
    • „Soud zkoumal, zda dané dílo naplňuje znaky obscénnosti.“
    • „Jeho chování na veřejnosti hraničilo s obscénností.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na slovo „cennost“.

    Pomůcka: „Něco ceNNého má dvě N, něco obscéNNého má také dvě N. Obě slova končí na -NNost.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovní druh Správný tvar Chyba
    Přídavné jméno obscénní obscéní
    Podstatné jméno obscénnost obscénost
    Příslovce obscénně obscéně

  • Patina x patyna: Jak je to správně?

    Slovo patina (označující povrchovou vrstvu vzniklou stářím nebo oxidací) je cizího původu a v češtině se ustálilo s měkkým „i“. Přestože po písmenu „t“ v českých slovech často následuje tvrdé „y“, u slov přejatých zachováváme původní pravopis. Zápis patyna je nesprávný.

  • Baroko x barokko: Jak je to správně?

    V českém jazyce je jedinou správnou a spisovnou podobou slovo baroko s jedním „k“. Přestože v některých cizích jazycích může být zápis odlišný, český pravopis se u tohoto označení uměleckého slohu plně počeštil. Píšeme tedy baroko, barokní, barokně.

  • Dohromady x do hromady: Jak je to správně?

    Záleží na významu. Dohromady píšeme jako jedno slovo, pokud jde o příslovce vyjadřující celek, součet nebo společnou činnost (např. Dali jsme to dohromady). Pokud však mluvíme o fyzické hromadě něčeho, píšeme předložku a podstatné jméno zvlášť – do hromady (např. Skočil do hromady písku).

  • Přehršel x přehrssel: Jak je to správně?

    Správný zápis je pouze přehršel. Slovo je odvozeno od starého výrazu pro množství, které se vejde do spojených dlaní. Zdvojené „s“ je častá chyba bez opodstatnění.