Odstupné 2026: kdy na něj máte nárok, kolik dostanete a jak se počítá
Odstupné 2026 náleží při výpovědi nebo dohodě z organizačních důvodů a činí nejméně 1 až 3 průměrné měsíční výdělky. Kdy nárok nemáte, modelový výpočet, daň a vztah k podpoře v nezaměstnanosti.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 4 min čtení
Stručně: Odstupné v roce 2026 dostanete, když s vámi zaměstnavatel končí z organizačních důvodů, tedy výpovědí podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Činí nejméně jeden, dva nebo tři průměrné měsíční výdělky podle toho, jak dlouho pracovní poměr trval. Z odstupného se platí daň z příjmů, sociální ani zdravotní pojištění ne, a od roku 2024 už neodsouvá výplatu podpory v nezaměstnanosti.
Kdy mám nárok na odstupné?
Podle § 67 odst. 1 zákoníku práce náleží odstupné zaměstnanci, se kterým zaměstnavatel rozvazuje pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z těchto důvodů:
- zaměstnavatel nebo jeho část se ruší (§ 52 písm. a),
- zaměstnavatel nebo jeho část se přemísťuje (§ 52 písm. b),
- zaměstnanec se stal nadbytečným kvůli organizační změně (§ 52 písm. c).
U dohody je proto důležité, aby v ní byl organizační důvod výslovně uvedený. Dohoda bez důvodu nárok na odstupné nezakládá. Jak takovou dohodu napsat, ukazuje článek Dohoda o rozvázání pracovního poměru: vzor 2026.
Odstupné nenáleží, když dáváte výpověď vy (vzor najdete v článku Výpověď ze strany zaměstnance), při skončení ve zkušební době, při výpovědi kvůli porušení povinností nebo neuspokojivým výsledkům a podle Státního úřadu inspekce práce ani při uplynutí sjednané doby určité. Odstupné nezakládá ani výpověď ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. d), pokud ztráta způsobilosti nesouvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Na dohodu o provedení práce ani dohodu o pracovní činnosti odstupné nepřísluší (§ 77 odst. 2).
Kolik je odstupné v roce 2026?
| Důvod a délka pracovního poměru | Odstupné nejméně |
|---|---|
| Organizační důvody, poměr trval méně než 1 rok | 1 průměrný měsíční výdělek |
| Organizační důvody, alespoň 1 rok a méně než 2 roky | 2 průměrné měsíční výdělky |
| Organizační důvody, alespoň 2 roky | 3 průměrné měsíční výdělky |
| Organizační důvody v době, kdy se na vás v kontu pracovní doby uplatní postup podle § 86 odst. 4 | 3 výdělky navíc k částce výše |
| Dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti (§ 52 písm. e) | 12 průměrných měsíčních výdělků |
Do délky pracovního poměru se podle § 67 odst. 2 započítává i předchozí pracovní poměr u stejného zaměstnavatele, pokud mezi jeho koncem a novým nástupem neuplynulo víc než 6 měsíců. Toto pravidlo platí od 1. června 2025, kdy nabyla účinnosti novela č. 120/2025 Sb. Zákon stanoví minimum, zaměstnavatel nebo kolektivní smlouva může určit víc.
Pokud končíte, protože jste kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání podle lékařského posudku dlouhodobě ztratili způsobilost k dosavadní práci, náleží vám místo odstupného jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku (§ 271ca).
Jak se odstupné vypočítá?
Pro odstupné se používá průměrný měsíční výdělek (§ 67 odst. 4). Zaměstnavatel ho zjistí z hrubé mzdy a odpracovaných hodin v předchozím kalendářním čtvrtletí (§ 353 a 354). Průměrný hodinový výdělek pak vynásobí vaší týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348 (§ 356 odst. 2).
Výpočet redakce: zaměstnanec s úvazkem 40 hodin týdně měl v rozhodném čtvrtletí průměrný hodinový výdělek 260 Kč a u firmy pracoval 3 roky.
- průměrný měsíční výdělek: 260 × 40 × 4,348 = 45 219,20 Kč,
- odstupné: 3 × 45 219,20 = 135 657,60 Kč hrubého.
Pokud by u firmy pracoval jen 8 měsíců, dostal by nejméně 45 219,20 Kč. Do průměrného výdělku se počítají i prémie a příplatky zúčtované v rozhodném čtvrtletí, proto může vyjít jinak než základní mzda.
Platí se z odstupného daň a pojištění?
Daň ano, odvody ne. Odstupné je příjem z dřívějšího pracovněprávního vztahu, tedy příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů, a zaměstnavatel z něj sráží zálohu na daň. Do vyměřovacího základu pro sociální pojištění se odstupné podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. nezahrnuje a stejnou výjimku obsahuje zákon o pojistném na zdravotní pojištění.
Kdy mi zaměstnavatel odstupné vyplatí?
Podle § 67 odst. 5 po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Písemně se můžete dohodnout na výplatě v den skončení nebo později. Pokud se do doby, za kterou odstupné náleží, vrátíte k témuž zaměstnavateli do pracovního poměru nebo na DPČ, musíte odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit (§ 68). Poměrná část se počítá podle kalendářních dnů.
Odloží odstupné podporu v nezaměstnanosti?
Ne. Podle Úřadu práce ČR od ledna 2024 nedochází k odsouvání výplaty podpory v nezaměstnanosti po dobu, za kterou vám zaměstnavatel vyplatil odstupné. Podporu tak dostáváte od prvního dne nároku. Úřad práce zároveň už neposkytuje kompenzaci, když zaměstnavatel odstupné nevyplatí. O zprostředkování zaměstnání požádejte do 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru, pak vás úřad zařadí do evidence hned od následujícího dne.
Výši podpory chce vláda od roku 2027 snížit. Návrh je součástí sněmovního tisku 300, který k 9. listopadu 2026 prošel prvním čtením a čeká na projednání ve výboru pro sociální politiku. Zatím tedy platí současné sazby.
Co dělat, když mi zaměstnavatel odstupné nevyplatí?
- Písemně ho vyzvěte k zaplacení s odkazem na § 67 zákoníku práce a důvod skončení uvedený ve výpovědi nebo dohodě.
- Podejte podnět oblastnímu inspektorátu práce přes portál Státního úřadu inspekce práce, přiložte kopii výpovědi nebo dohody a výplatní lístky.
- Odstupné lze vymáhat žalobou u soudu. Pokud zaměstnavatel tvrdí, že důvod nebyl organizační, jde o spor o platnost rozvázání. Neplatnost musíte u soudu uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit (§ 72), proto se včas poraďte s právníkem nebo odborovou organizací.
Zkušenosti čtenářů
Příspěvky píší čtenáři. Za jejich pravdivost neručíme.
Zatím o tom nikdo nepsal.
Číst může každý; psát po přihlášení. Přihlášení Vytvořit účet
Aktuální varování k tématu
Otestujte se: kvíz Poznáte podvod? Pošlete ho i rodičům.
Zdroje
- Sbírka zákonů: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (§ 52, 67, 68, 77, 271ca, 353 až 356)
- Sbírka zákonů: Zákon č. 120/2025 Sb., novela zákoníku práce (účinnost od 1. 6. 2025)
- SÚIP: Pracovněprávní vztahy, otázky a odpovědi (odstupné)
- Úřad práce ČR (MPSV): Co dělat při ztrátě zaměstnání
- Sbírka zákonů: Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení (§ 5)
- Sbírka zákonů: Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
- Sbírka zákonů: Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (§ 6)
- Poslanecká sněmovna: Sněmovní tisk 300, stav projednávání
Článek vychází z uvedených zdrojů platných ke dni ověření a slouží k informaci. Nejde o právní, finanční ani zdravotní radu a za rozhodnutí učiněná na jeho základě neručíme. Tvrzení o firmách a produktech přebíráme z veřejných zdrojů a od úřadů, které vždy uvádíme.
Nahlásit nepřesnost Opravy uvádíme na konci článku.