Je pravda, že návštěvu lékaře vám zaměstnavatel vždy proplatí? Co říká zákon

Krátká odpověď: Jen zčásti. Volno k lékaři vám zaměstnavatel poskytnout musí. Náhradu mzdy ale platí jen za nezbytně nutnou dobu a jen tehdy, když vyšetření nešlo provést mimo pracovní dobu. Plnou náhradu dostanete za návštěvu nejbližšího zdravotnického zařízení, které má smlouvu s vaší pojišťovnou. Pokud pracujete na dohodu, náhrada vám standardně nepatří.

Kde je nárok na volno k lékaři napsaný?

Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., v § 199 odst. 1 ukládá zaměstnavateli poskytnout zaměstnanci pracovní volno při jiných důležitých osobních překážkách v práci. Ve stanovených případech patří zaměstnanci i náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Které případy to jsou, stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb. v příloze.

Kdy vám zaměstnavatel čas u lékaře zaplatí?

Podle bodu 1 písm. a) přílohy nařízení se volno s náhradou mzdy poskytne na nezbytně nutnou dobu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

1. vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu,
2. zdravotnické zařízení má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, kterou jste si zvolili,
3. jde o zařízení nejbližší vašemu bydlišti nebo pracovišti,
4. zařízení je schopné vám potřebnou péči poskytnout.

Nařízení takové zařízení označuje jako „nejbližší zdravotnické zařízení“. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své příručce vysvětluje, že měřítkem nezbytně nutné doby je doba na cestu k lékaři a trvání vyšetření nebo ošetření.

Co když chodíte k lékaři na druhém konci města?

Lékaře si vybrat můžete. MPSV připomíná, že máte právo na svobodnou volbu lékaře, a proto si můžete zvolit i vzdálenější zařízení. Podle bodu 1 písm. b) přílohy nařízení dostanete volno na nezbytně nutnou dobu i v jiném než nejbližším zařízení. Náhrada mzdy vám ale přísluší nejvýše za dobu, kterou byste strávili při návštěvě nejbližšího zařízení. Zbytek nepřítomnosti je omluvený, ale neplacený.

Platí se i pracovnělékařská prohlídka?

Ano. Podle bodu 2 přílohy nařízení se poskytne volno na nezbytně nutnou dobu k pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícímu s výkonem práce. Samotné nařízení náhradu mzdy neuvádí. MPSV ale upozorňuje, že náhradu zaměstnanci dává § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce. Zaměstnavatel podle něj nahradí ztrátu na výdělku ve výši průměrného výdělku.

Dostanete volno i na doprovod dítěte nebo rodiče?

Ano, podle bodu 8 přílohy nařízení. Volno k doprovodu rodinného příslušníka k vyšetření nebo ošetření se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den. Doprovod musí být nezbytný a vyšetření nesmí jít provést mimo pracovní dobu.

• s náhradou mzdy při doprovodu manžela, druha, dítěte a také rodiče a prarodiče vašeho nebo vašeho manžela,
• bez náhrady mzdy při doprovodu ostatních rodinných příslušníků,
• pokud máte nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy vám nepatří.

Co když pracujete na dohodu?

Zákoník práce v § 77 odst. 3 stanoví, že zaměstnanci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nepřísluší náhrada odměny po dobu jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199. Výjimkou je situace, kdy je to dohodnuto nebo stanoveno vnitřním předpisem. Volno vám tedy zaměstnavatel dát musí, ale zaplatit ho standardně nemusí.

Jak postupovat, abyste o náhradu nepřišli?

1. Pokud o návštěvě víte předem, požádejte zaměstnavatele včas o volno. Ukládá to § 206 odst. 1 zákoníku práce.
2. Když jde o náhlou potíž, dejte zaměstnavateli vědět bez zbytečného průtahu.
3. Pokud to jde, objednejte se mimo pracovní dobu. Když vyšetření mimo pracovní dobu provést šlo, náhrada mzdy vám nepatří.
4. Překážku musíte podle § 206 odst. 2 prokázat. Zdravotnické zařízení vám podle téhož ustanovení musí poskytnout potřebnou součinnost. Obvykle jde o potvrzení o návštěvě.
5. Potvrzení odevzdejte zaměstnavateli.

Co když vás lékař rovnou pošle na neschopenku?

Pak už nejde o volno k lékaři. Od vzniku dočasné pracovní neschopnosti se řídíte jinými pravidly. Podle § 192 zákoníku práce vám v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku. Ten se ale pro výpočet ještě upravuje podobně jako u nemocenského. Výsledná částka tak bývá nižší než 60 % vaší běžné mzdy.