Je pravda, že soused smí postavit plot nebo pokácet strom na hranici bez vašeho souhlasu? Co říká zákon

Krátká odpověď: Jen zčásti. Na svém pozemku smí soused postavit plot i pokácet svůj strom, a k tomu váš souhlas nepotřebuje. Na váš pozemek ale zasahovat nesmí. Strom, jehož kmen roste přímo na hranici, patří vám oběma. U větších stromů navíc potřebuje povolení obecního úřadu, ať strom patří komukoli.

Potřebuje soused k plotu povolení nebo váš souhlas?

Stavební zákon, zákon č. 283/2021 Sb., řadí v příloze č. 1 mezi drobné stavby oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše. Podle § 171 drobné stavby povolení stavebního úřadu nevyžadují. Musí ale být v souladu s územně plánovací dokumentací, jak stanoví § 73 odst. 2.

Vyšší plot, nebo plot mimo zastavěné území, je podle přílohy č. 2 jednoduchá stavba. Ta už povolení potřebuje.

Povolení ovšem neřeší, čí je pozemek. Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., v § 1012 dává vlastníkovi právo nakládat se svým vlastnictvím a jiné z toho vyloučit. Pokud soused postaví plot, který zasahuje na váš pozemek, můžete se podle § 1042 bránit proti každému, kdo do vašeho vlastnického práva neprávem zasahuje.

Komu patří plot, který už na hranici stojí?

Podle § 1024 odst. 1 se má za to, že ploty, zdi, meze a jiné rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Jde o domněnku. Pokud soused prokáže, že plot postavil celý na svém, patří jemu.

Zákon k plotům říká ještě tohle:

• rozpadlý plot nemusí vlastník znovu stavět, ale musí ho udržovat, pokud jeho stav hrozí sousedovi škodou, podle § 1026,
• pokud hrozí, že hranice přestane být znát, může každý soused požadovat opravu nebo obnovení rozhrady, také podle § 1026,
• soud může na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu uložit vlastníkovi pozemek oplotit, je-li to potřebné k nerušenému výkonu sousedova vlastnického práva, podle § 1027,
• pokud je hranice nejasná, může ji podle § 1028 určit soud.

Komu patří strom u hranice?

Podle § 1067 občanského zákoníku náleží strom tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Pokud kmen vyrůstá na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný. Na společný strom se vztahují pravidla spoluvlastnictví v § 1126 až § 1130. Soused ho tedy nemůže pokácet sám jako svůj.

Strom, jehož kmen roste celý na sousedově pozemku, je jeho. Pokácet ho smí bez vašeho souhlasu. Musí ale dodržet předpisy o ochraně dřevin.

Kdy je ke kácení potřeba povolení?

Zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 114/1992 Sb., v § 8 odst. 1 stanoví, že ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Povolují ho podle § 76 obecní úřady. Vyhláška č. 189/2013 Sb. v § 3 ale stanoví výjimky. Povolení není třeba mimo jiné:

1. pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
2. pro zapojené porosty dřevin do celkové plochy 40 m²,
3. pro ovocné dřeviny v zastavěném území na pozemcích vedených jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří.

Výjimky neplatí pro stromy, které jsou součástí významného krajinného prvku, stromořadí nebo náhradní výsadby. Kácení se podle § 5 vyhlášky provádí zpravidla v období vegetačního klidu.

Pokud žádá o povolení někdo jiný než vlastník pozemku, musí podle § 4 vyhlášky přiložit písemný souhlas vlastníka. Za pokácení dřeviny bez povolení hrozí fyzické osobě podle § 87 odst. 2 písm. e) a odst. 4 zákona pokuta do 20 000 Kč.

Co když vám vadí strom souseda?

Podle § 1017 můžete z rozumného důvodu požadovat, aby soused nesázel stromy v těsné blízkosti hranice, nebo je odstranil. Pokud jiný předpis nebo místní zvyklost nestanoví něco jiného, je přípustná vzdálenost 3 m pro stromy obvykle vyšší než 3 m a 1,5 m pro ostatní. Neplatí to pro les, sad, stromy tvořící rozhradu a zvlášť chráněné stromy.

Větve a kořeny přesahující na váš pozemek smíte podle § 1016 odst. 2 odstranit sami. Musíte ale souseda nejdřív požádat a dát mu přiměřenou dobu. Zásah musí být šetrný a ve vhodné roční době. Přesah vám také musí působit škodu nebo obtíže, které převyšují zájem na zachování stromu.