Přeskočit na obsah

Zemědělství a soběstačnost v potravinách 2026: co Česko vyrobí a co dováží

Soběstačnost Česka u obilovin dosáhla v roce 2024/25 celkem 162,8 %, přebytek je i u cukru, mléka a hovězího. Vepřového masa ale vyrobíme jen 46 % spotřeby a zeleniny necelých 40 %.

Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení

Žně, kombajn a traktor na poli
Foto: Wolfgang Weiser / Pexels

Stručně: Česko vyrobí víc obilí, cukru, mléka a hovězího masa, než samo spotřebuje. U obilovin dosáhla soběstačnost v hospodářském roce 2024/25 celkem 162,8 %. Vepřového masa ale vyrobí jen 46 % domácí spotřeby, zeleniny necelých 40 %. Údaje uvádí Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2024, takzvaná Zelená zpráva Ministerstva zemědělství, vydaná v roce 2025. Zemědělství tvoří 1,27 % hrubé přidané hodnoty ekonomiky.

Co znamená potravinová soběstačnost?

Míra soběstačnosti porovnává domácí výrobu s domácí spotřebou. Hodnota nad 100 % znamená, že Česko vyrobí víc, než spotřebuje, a přebytek vyváží. Hodnota pod 100 % znamená, že část spotřeby musí pokrýt dovoz. Ukazatel počítá Ústav zemědělské ekonomiky a informací z údajů ČSÚ a dalších zdrojů. Údaje za poslední rok jsou předběžné.

U kterých potravin je Česko soběstačné?

Míra soběstačnosti podle Zelené zprávy 2024. U rostlinných komodit jde o hospodářské roky, například 2024/25:

Komodita2020202220232024
Pšenice182,6 %189,7 %209,2 %188,4 %
Cukr103,0 %133,8 %153,2 %168,0 %
Obiloviny celkem157,0 %155,9 %164,6 %162,8 %
Mléko133,3 %139,4 %143,1 %143,6 %
Hovězí maso123,8 %126,9 %129,8 %126,0 %
Vejce92,7 %94,8 %89,8 %90,8 %
Brambory76,0 %74,1 %67,4 %74,3 %
Drůbeží maso71,3 %76,8 %73,2 %69,8 %
Ovoce mírného pásma76,4 %82,7 %79,8 %54,4 %
Vepřové maso51,4 %47,9 %46,3 %46,1 %
Čerstvá zelenina37,6 %40,3 %43,9 %39,7 %

Ministerstvo shrnuje, že kromě vepřového a drůbežího masa, vajec, ovoce, zeleniny a brambor převyšuje soběstačnost u hlavních komodit 100 %. V dubnu 2024 poškodily úrodu v sadech mrazy. Soběstačnost u konzumních jablek klesla na 26,7 %.

Proč dovážíme vepřové a zeleninu?

U vepřového masa Česko podle Zelené zprávy dlouhodobě soběstačné není. Spotřeba v roce 2024 dosáhla 439,4 tisíce tun a mírně vzrostla. Zpráva jako hlavní důvod obchodního schodku uvádí silnou konkurenci ostatních zemí na společném trhu EU. Schodek obchodu s vepřovým masem a živými prasaty činil 19,7 miliardy korun. Zemědělci přitom chovali ke konci roku 2025 podle ČSÚ 1,45 milionu prasat, o 6,5 % víc než na konci roku 2023.

Celkově Česko u zemědělských a potravinářských výrobků víc dováží, než vyváží. Pasivní saldo agrárního zahraničního obchodu se v roce 2024 zhoršilo o 7,2 miliardy na 46,1 miliardy korun. Ve vývozu se podle zprávy prosazují zemědělské suroviny na úkor výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Více o obchodu je v článku Vývoz a dovoz ČR 2026.

Jak velké je české zemědělství?

  • Podíl na ekonomice: zemědělství tvořilo v roce 2024 celkem 1,27 % hrubé přidané hodnoty, spolu s lesnictvím a rybářstvím 1,64 %. Potravinářský průmysl 1,96 %.
  • Zaměstnanost: v zemědělství, lesnictví a rybářství pracovalo 2,23 % všech zaměstnanců.
  • Hodnota produkce: 172,1 miliardy korun v roce 2024, o 2,7 % méně než rok předtím.
  • Sklizeň obilovin: v roce 2025 podle ČSÚ 8,50 milionu tun při výnosu 6,51 tuny z hektaru. Rok předtím to bylo 7,52 milionu tun.
  • Výdaje na agrární politiku: 65,9 miliardy korun v roce 2024, z toho 45,3 miliardy přímo pro zemědělské podniky.

Jak jsme na tom ve srovnání s EU?

Pro soběstačnost Eurostat srovnatelný přehled nezveřejňuje. České zemědělství se ale od ostatních zemí výrazně liší velikostí podniků. Průměrná výměra zemědělské půdy na jeden podnik podle soupisu Eurostatu za rok 2023:

ZeměHektarů na podnik
Česko106,2
Slovensko103,2
Dánsko83,9
Francie75,5
Německo65,0
Maďarsko26,9
Rakousko25,5
Rumunsko4,4

Česko má mezi zeměmi, za které Eurostat údaj zveřejnil, největší průměrné podniky. Na 3,52 milionu hektarů hospodařilo 33 170 podniků. Podle Zelené zprávy tvoří fyzické osoby 86,8 % všech zemědělských subjektů, hospodaří ale jen na 30,8 % půdy.

Co čísla neříkají?

Soběstačnost přes 100 % neznamená, že se v obchodech prodávají jen české výrobky. Obchod se surovinami probíhá oběma směry. Česko může surovinu vyvézt a zároveň dovážet výrobky z ní. Ukazatel také nezachycuje závislost na dovozu hnojiv, krmiv, pohonných hmot a techniky. Výsledky za jednotlivé roky silně ovlivňuje počasí. Proto je lepší sledovat vývoj za více let než jeden rok.

Pomohl vám článek?
WhatsApp

Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.

Další z rubriky Jak je to doopravdy?

Nejčtenější tento týden