Ženy v práci 2026: kolik jich pracuje a o kolik méně vydělávají než muži
Ženy v Česku vydělávají za hodinu práce v průměru o 18,5 % méně než muži, což je druhý nejvyšší rozdíl v EU. Pracuje přitom víc žen než v průměru EU, výjimkou jsou matky dětí do šesti let.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 4 min čtení
Stručně: Ženy v Česku vydělávají v průměru o 18,5 % méně za hodinu práce než muži. Tento údaj za rok 2024 zveřejnil Eurostat v únoru 2026 a jde o jeden z nejvyšších rozdílů v EU, kde průměr činí 11,1 %. Podle ČSÚ měla žena ve 4. čtvrtletí 2025 mediánovou mzdu 42 692 Kč, muž 48 342 Kč. Pracuje přitom 77,5 % žen ve věku 20 až 64 let, víc než je průměr EU. Výrazně méně často ale pracují matky malých dětí.
Kolik žen v Česku pracuje?
Míra zaměstnanosti žen ve věku 20 až 64 let dosáhla v roce 2025 podle Eurostatu 77,5 %. U mužů to bylo 88,2 %. Rozdíl mezi pohlavími tedy činí necelých 11 procentních bodů. Zaměstnanost žen přitom roste rychleji než u mužů. V roce 2010 pracovalo 60,9 % žen v tomto věku.
| Rok | Zaměstnanost žen 20 až 64 let | Zaměstnanost mužů 20 až 64 let | Ženy, průměr EU |
|---|---|---|---|
| 2010 | 60,9 % | 79,6 % | 60,7 % |
| 2015 | 66,4 % | 83,0 % | 63,0 % |
| 2019 | 72,7 % | 87,7 % | 67,1 % |
| 2021 | 72,1 % | 87,5 % | 67,6 % |
| 2023 | 74,5 % | 88,4 % | 70,2 % |
| 2024 | 75,8 % | 88,4 % | 70,7 % |
| 2025 | 77,5 % | 88,2 % | 71,3 % |
Na částečný úvazek pracovalo v roce 2025 jen 12,8 % zaměstnaných žen. V EU je to 27,5 %. Češky tedy buď pracují na plný úvazek, nebo nepracují vůbec. Kratší úvazky jsou tu méně dostupné než třeba v Německu nebo Nizozemsku.
Jak velký je rozdíl ve mzdách?
Rozdíl v odměňování žen a mužů se dá měřit dvěma způsoby. Eurostat porovnává průměrný hrubý hodinový výdělek ve firmách s deseti a více zaměstnanci. ČSÚ zveřejňuje medián měsíční mzdy, tedy mzdu zaměstnance přesně uprostřed. Oba ukazatele ukazují podobný trend. Rozdíl se zmenšuje, ale pomalu.
| Rok | Medián mzdy mužů (4. čtvrtletí) | Medián mzdy žen (4. čtvrtletí) | Rozdíl mediánů | Rozdíl podle Eurostatu |
|---|---|---|---|---|
| 2015 | 26 156 Kč | 21 066 Kč | 19,5 % | 22,5 % |
| 2019 | 33 814 Kč | 28 481 Kč | 15,8 % | 19,3 % |
| 2021 | 36 792 Kč | 31 720 Kč | 13,8 % | 15,4 % |
| 2022 | 40 232 Kč | 34 554 Kč | 14,1 % | 18,4 % |
| 2023 | 42 340 Kč | 36 842 Kč | 13,0 % | 18,0 % |
| 2024 | 45 004 Kč | 38 643 Kč | 14,1 % | 18,5 % |
| 2025 | 48 342 Kč | 42 692 Kč | 11,7 % | zatím není |
Rozdíl mediánů jsme dopočítali z údajů ČSÚ. Ve 4. čtvrtletí 2025 činil 5 650 Kč měsíčně. Údaje Eurostatu za roky 2020 a 2021 jsou ovlivněné pandemií a výkyvy v zaměstnanosti. Za rok 2026 mediány zatím nejsou. ČSÚ je dočasně nezveřejňuje, protože skončil dosavadní datový zdroj a nový systém Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele se teprve ověřuje.
Podrobněji o výdělcích podle odvětví a regionů píšeme v článku Průměrná mzda 2026 podle krajů a profesí.
Proč pracuje tak málo matek malých dětí?
Největší rozdíl mezi Českem a zbytkem EU je u žen s malými dětmi. Ženy ve věku 25 až 49 let, jejichž nejmladší dítě je mladší šesti let, byly v roce 2025 zaměstnané z 51,5 %. Průměr EU je 70,1 %. U mužů ve stejné situaci je to 97,6 %.
Jakmile nejmladší dítě dosáhne šesti let, situace se obrací. Matky dětí od 6 do 11 let pracují v Česku z 93,3 %, v EU jen ze 78,4 %. Statistika příčiny neuvádí. Více o podpoře rodin je v článku Rodičovský příspěvek a přídavek na dítě 2026.
Jak jsme na tom ve srovnání s EU?
Neočištěný rozdíl v hodinovém výdělku žen a mužů v roce 2024 podle Eurostatu:
| Země | Rozdíl v hodinovém výdělku |
|---|---|
| Estonsko | 18,8 % |
| Česko | 18,5 % |
| Rakousko | 17,6 % |
| Maďarsko | 16,9 % |
| Slovensko | 15,7 % |
| Německo | 15,6 % |
| Průměr EU | 11,1 % |
| Itálie | 5,3 % |
| Polsko | 4,0 % |
| Rumunsko | 3,7 % |
Česko má po Estonsku druhý nejvyšší rozdíl v EU. Nejnižší rozdíly mají Lucembursko, kde ženy vydělávají v průměru o 0,8 % víc než muži, a Belgie s 0,7 %. Nízký rozdíl nemusí znamenat lepší postavení žen. V Itálii a Rumunsku pracuje jen 58 až 60 % žen ve věku 20 až 64 let. Rozdíl ve mzdách se tak počítá jen u těch, které práci mají.
Co čísla neříkají?
Neočištěný rozdíl neříká, že žena dostává za stejnou práci na stejném místě nižší mzdu. Porovnává všechny ženy se všemi muži. Zahrnuje tedy i to, že ženy častěji pracují v hůře placených oborech, jako je školství, sociální služby nebo obchod. Méně často jsou ve vedoucích pozicích. Kvůli péči o děti mají kratší praxi. Část rozdílu se těmito faktory vysvětlit dá, část ne. Eurostat ani ČSÚ přitom nezveřejňují jedno oficiální číslo pro očištěný rozdíl. Mediány ČSÚ jsou navíc modelové odhady a čtvrtletní hodnoty nejsou totéž co celoroční.
Zdroje
- Eurostat: Gender pay gap in unadjusted form, earn_gr_gpgr2 (aktualizace 26. 2. 2026)
- Eurostat: Employment rates by sex, age 20 to 64, lfsi_emp_a (2025)
- Eurostat: Persons in part-time employment, lfsa_eppga (aktualizace 10. 9. 2026)
- Eurostat: Employment rate by number of children and age of youngest child, lfst_hheredch (aktualizace 10. 9. 2026)
- ČSÚ: Průměrné mzdy, 4. čtvrtletí 2025, kód 110031-25 (6. 3. 2026)
- ČSÚ: Průměrné mzdy, 4. čtvrtletí 2015 až 2024 (rychlé informace z let 2016 až 2025)
- ČSÚ: Průměrné mzdy, 2. čtvrtletí 2026, kód 110031-26 (3. 9. 2026)
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.