Volební účast v ČR 2026: kolik lidí chodí k volbám a jak se to mění

Stručně: K volbám do obecních zastupitelstev přišlo 9. a 10. října 2026 celkem 48,00 % voličů. Výsledky zveřejnil Český statistický úřad na webu volby.cz. Účast byla o necelé dva procentní body vyšší než v roce 2022. Do Poslanecké sněmovny v roce 2025 volilo 68,95 % voličů, nejvíc od roku 1998. Nejméně lidí chodí k evropským a krajským volbám.

Kolik lidí přišlo k obecním volbám v roce 2026?

V seznamech voličů pro obecní volby bylo zapsáno 8 283 058 lidí. Úřední obálku si vyzvedlo 3 975 500 z nich. Účast tak dosáhla přesně 48,00 %.

• Nejvyšší účast: Kraj Vysočina s 55,05 %.
• Nejnižší účast: Karlovarský kraj se 40,39 % a Ústecký kraj se 40,45 %.
• Praha: 46,04 %.
• Volby do zastupitelstev městských částí a obvodů: 43,32 %.

Účast v obecních volbách se dlouhodobě drží mezi 44 a 49 %. Podle volby.cz to bylo 46,38 % v roce 2006, 48,50 % v roce 2010, 44,46 % v roce 2014, 47,34 % v roce 2018 a 46,07 % v roce 2022. V roce 2026 tak přišlo k obecním volbám zhruba o 172 tisíc lidí víc než před čtyřmi lety.

Jak se vyvíjí účast ve volbách do Sněmovny?

Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny podle ČSÚ:

Nejnižší účast ve sněmovních volbách byla v roce 2002. Voličů v seznamech je dnes zhruba o 260 tisíc víc než v roce 1996. Od roku 2013 účast ve třech volbách po sobě rostla. V roce 2025 přišlo k urnám 5,69 milionu lidí. Nejvyšší účast měla Vysočina se 72,53 %, nejnižší Karlovarský kraj s 60,74 %. Ve volebních místnostech v zahraničí se zapsalo 37 654 voličů a volilo z nich 79,38 %.

Jaká je účast v ostatních volbách?

Účast se výrazně liší podle toho, o čem se rozhoduje. Poslední volby každého typu podle volby.cz:

V posledních letech měla nejvyšší účast přímá volba prezidenta. V roce 2023 přišlo k prvnímu kolu 68,24 % a ke druhému 70,25 % voličů. V roce 2013 to bylo 61,31 % a 59,11 %, v roce 2018 pak 61,92 % a 66,60 %.

Krajské volby mají účast dlouhodobě nízkou a klesající. V roce 2008 přišlo 40,30 % voličů, v roce 2016 34,57 % a v roce 2024 32,91 %. V Praze se krajské volby nekonají, její zastupitelstvo se volí v obecních volbách.

K evropským volbám přišlo v roce 2004 celkem 28,32 % voličů. Nejnižší účast byla v roce 2014, jen 18,20 %. V roce 2024 vzrostla na 36,45 %. Jak funguje druhá komora parlamentu a kolik stojí, popisuje článek Kolik stojí Senát?

Jak jsme na tom ve srovnání s EU?

Srovnatelná data za celou EU existují u voleb do Evropského parlamentu. Účast v roce 2024 podle Evropského parlamentu:

Česko mělo v roce 2024 šestou nejnižší účast z 27 zemí. Nižší byla jen v Chorvatsku, Litvě, Bulharsku, Lotyšsku a na Slovensku. V roce 2019 bylo Česko s 28,72 % druhé od konce, průměr EU tehdy činil 50,66 %.

Co čísla neříkají?

Volební účast se počítá jako podíl vydaných úředních obálek z počtu voličů zapsaných v seznamech. Neříká, proč lidé k volbám nepřišli, ani jak hlasovali. Typy voleb se mezi sebou srovnávají jen orientačně. Krajské volby se nekonají v Praze, takže v nich chybí zhruba 900 tisíc pražských voličů. Prezidentská volba má dvě kola a ve druhém se rozhoduje mezi dvěma kandidáty. U evropských voleb se pravidla hlasování v jednotlivých státech liší, proto je mezinárodní srovnání jen přibližné.