Pracovní úrazy v ČR 2026: kolik lidí se zraní a zemře při práci

Stručně: V roce 2025 zemřelo v Česku při pracovních úrazech 87 lidí. O rok dříve to bylo 70, nejméně od roku 2006. Údaje zveřejnil Státní úřad inspekce práce (SÚIP) v analytické zprávě v červenci 2026. Úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny zaevidoval SÚIP spolu s Českým báňským úřadem 36 076. Podle srovnání Eurostatu je úrazovost v Česku pod průměrem EU.

Kolik je v Česku pracovních úrazů?

Statistika pracovní úrazy dělí podle závažnosti. Smrtelný úraz je takový, na jehož následky člověk zemře do jednoho roku. Závažný úraz znamená hospitalizaci delší než pět dní. Ostatní úrazy hlásí zaměstnavatel inspekci práce, pokud pracovní neschopnost trvá déle než tři kalendářní dny.

• Smrtelné úrazy v roce 2025: 87, z toho 75 mužů a 12 žen.
• Závažné úrazy: 783, o 37 víc než v roce 2024.
• Úrazy s neschopností delší než 3 dny: 36 076 podle evidence SÚIP a Českého báňského úřadu.
• Všechny neschopenky kvůli pracovnímu úrazu: 43 704 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Mužům se stávají dvě třetiny všech pracovních úrazů. Podle ČSÚ je to dané tím, že v rizikovějších oborech pracuje víc mužů.

Jak se počet úrazů vyvíjel?

Údaje SÚIP a Českého báňského úřadu:

V roce 2006 zemřelo při práci 152 lidí a v roce 2007 dokonce 188. Od té doby počet smrtelných úrazů s výkyvy klesá. Vyšší číslo v roce 2018 způsobilo 20 úmrtí v evidenci báňského úřadu. Prudký pokles úrazů v roce 2020 souvisel podle ČSÚ i s uzavřením části podniků a prací z domova za pandemie. Závažných úrazů ubylo od roku 2016 zhruba o 41 %.

Kde a jak se úrazy stávají?

Nejčastějším zdrojem smrtelných úrazů v roce 2025 byla vozidla a další dopravní prostředky, celkem 26 případů. Šlo hlavně o dopravní nehody automobilů. Dalších 21 lidí zemřelo po pádu nebo jiném úrazu na budovách, konstrukcích a površích. O bezpečnosti na silnicích obecně píšeme v článku Dopravní nehody v ČR 2026.

• Závažné úrazy: 39 % souviselo s pády osob, například ze žebříků, střech nebo schodišť.
• Úrazy s neschopností: nejčastěji při manipulaci s materiálem, břemeny a výrobky, celkem 11 589 případů. Pády a uklouznutí na budovách a površích způsobily 10 750 úrazů.
• Příčina: v 95 % případů inspekce jako příčinu uvádí špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko.

Které obory jsou nejrizikovější?

V absolutních číslech se nejvíc úrazů s neschopností delší než tři dny stalo ve zpracovatelském průmyslu, celkem 14 558. Po přepočtu na počet pojištěnců ale podle ČSÚ vychází takto:

Jak jsme na tom ve srovnání s EU?

Eurostat porovnává země standardizovanou mírou úrazů na 100 tisíc zaměstnaných. Ta zohledňuje rozdílnou skladbu oborů v jednotlivých státech. Poslední srovnání je za rok 2023:

• Úrazy s neschopností delší než 3 dny: Česko 677, průměr EU 1 500. Česko bylo na 16. místě z 27 zemí. Nejvyšší míru mělo Portugalsko s 2 956, dále Španělsko a Francie.
• Smrtelné úrazy: Česko 2,04, průměr EU 2,07. Nejméně smrtelných úrazů měly Nizozemsko s 0,6 a Německo s 0,9.

ČSÚ upozorňuje, že srovnání je jen orientační. V zemích s nejvyšší mírou úrazů dostává zraněný při nahlášení významnou kompenzaci od pojišťovny, a úrazy se proto hlásí častěji. Velmi nízké hodnoty v Bulharsku a Rumunsku podle ČSÚ patrně odrážejí vysoký podíl nenahlášených úrazů.

Co čísla neříkají?

Dva oficiální zdroje uvádějí různá čísla. SÚIP vychází ze záznamů, které zaměstnavatelé posílají inspekci. ČSÚ počítá neschopenky vystavené kvůli pracovnímu úrazu, kterých je víc. Statistika nezahrnuje úrazy, po kterých člověk nebyl v neschopnosti, ani úrazy živnostníků bez nemocenského pojištění. Policisté, hasiči a vojáci ve statistice ČSÚ také chybějí. Inspekce práce navíc nevyšetřuje dopravní nehody na veřejných silnicích, i když se staly při práci.