Potraty a umělé oplodnění v ČR 2026: co ukazují data ÚZIS

Stručně: V roce 2025 bylo v Česku provedeno 14 955 umělých přerušení těhotenství u žen s bydlištěm v ČR. Vyplývá to z Národního registru reprodukčního zdraví, který vede Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Data zveřejnil v červenci 2026. Proti roku 2000 je to o 57 % méně. Zhruba polovina zákroků proběhla pomocí léků. Asistovaná reprodukce naopak přibývá. V roce 2023 proběhlo 54 347 léčebných cyklů, téměř polovina u cizinek.

Co v Česku říká zákon?

Umělé přerušení těhotenství upravuje zákon č. 66/1986 Sb. Podle jeho § 4 se ženě těhotenství uměle přeruší, pokud o to písemně požádá, těhotenství nepřesahuje dvanáct týdnů a nebrání tomu její zdravotní důvody. Ze zdravotních důvodů lze těhotenství přerušit i později. Jde o případy, kdy je ohrožen život nebo zdraví ženy, zdravý vývoj plodu, nebo jde o geneticky vadný vývoj plodu. U dívek mladších 16 let je potřeba souhlas zákonného zástupce.

Kolik je potratů a jak se jejich počet vyvíjí?

Statistika rozlišuje spontánní potraty, tedy samovolné, mimoděložní těhotenství a umělá přerušení těhotenství. Údaje ÚZIS za ženy s bydlištěm v ČR, tedy Češky a cizinky s trvalým pobytem:

Celkový počet zahrnuje i mimoděložní těhotenství, kterých bylo v roce 2025 celkem 865. Umělých přerušení těhotenství od roku 2000 výrazně ubylo. V posledních třech letech se ale jejich počet drží kolem 15 tisíc. Klesá také počet spontánních potratů, od roku 2016 téměř o polovinu. Podrobněji o porodnosti píšeme v článku Počet obyvatel ČR a porodnost 2026.

Jak a kdy se zákroky provádějí?

• Metoda: v roce 2025 bylo 7 423 umělých přerušení těhotenství provedeno farmakologicky, tedy pomocí léků. To je 49,6 %. Zbytek proběhl chirurgicky.
• Délka těhotenství: většina zákroků proběhla do 8. týdne. Ze zdravotních důvodů bylo provedeno 1 981 umělých přerušení těhotenství.
• Věk ženy: nejvíc zákroků, 3 858, připadlo na ženy ve věku 30 až 34 let. U dívek a žen do 19 let jich bylo 1 027.

Kromě toho registr eviduje potraty cizinek bez trvalého pobytu v ČR. V roce 2025 u nich proběhlo 1 575 umělých přerušení těhotenství. Nejvíc, 1 003, u občanek Polska. O rok dříve jich u Polek bez pobytu v ČR bylo 389.

Kolik párů využívá umělé oplodnění?

Údaje o asistované reprodukci zveřejňuje ÚZIS se zpožděním. Poslední jsou za rok 2023. Počet léčebných cyklů podle Národního registru reprodukčního zdraví:

Cyklus je jeden pokus o léčbu. Může jít o klasické mimotělní oplodnění, přenos dříve zmrazeného embrya nebo darování vajíček. Jedna žena může za rok podstoupit i víc cyklů. Třetina cyklů v roce 2023 se týkala žen od 40 let. Cizinky tvořily 49 % všech cyklů. Česká centra asistované reprodukce tak ošetřují i mnoho pacientek ze zahraničí.

Jak jsme na tom ve srovnání s EU?

Eurostat srovnává počet umělých přerušení těhotenství na 1 000 živě narozených dětí. Poslední dostupné údaje:

Česko je zhruba uprostřed zemí, za které Eurostat údaje má. Za rok 2025 vychází podle dat ÚZIS a ČSÚ zhruba 193 umělých přerušení na 1 000 živě narozených. Poměr roste hlavně proto, že rychle ubývá narozených dětí, zatímco počet zákroků se téměř nemění. Řada zemí včetně Belgie, Nizozemska nebo Rakouska data Eurostatu nepředává.

Co čísla neříkají?

Statistika eviduje zákroky ve zdravotnických zařízeních v Česku. Nezahrnuje ženy z Česka, které zákrok podstoupily v zahraničí. Neříká nic o důvodech, proč se ženy pro přerušení těhotenství rozhodly, kromě rozlišení zdravotních důvodů. Počet cyklů asistované reprodukce není počet narozených dětí. Úspěšnost léčby se liší podle věku ženy a druhu cyklu. Mezinárodní srovnání ovlivňují rozdílné zákony a různá úplnost hlášení v jednotlivých zemích.