Rubrika: Jak je to správně?

  • Melancholik x melamcholik: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je MELANCHOLIK s písmenem „n“. Tvar melamcholik je chybný a v oficiální češtině neexistuje. Slovo pochází z řeckého melancholikos.

    Původ slova: Černá žluč

    Antická medicína odvozovala melancholii od převahy jedné z tělesných šťáv:

    Melas: Řecký výraz pro „černý“ (ve 2. pádě melanos – odtud písmeno N).

    Cholē: Řecký výraz pro „žluč“ (odtud choli-).

    Písmeno N je pevnou součástí kořene slova, který najdeme i v jiných termínech (např. melanin – barvivo).

    Proč nás mate „M“?

    K chybnému zápisu melamcholik dochází kvůli spodobě místa tvoření. Po hlásce „n“ následuje „ch“, a v rychlé mluvě se nosové N může posunout směrem k M, které se vyslovuje rty. Podobně jako u slova anotace nebo anarchie je však nutné dodržet etymologické N.

    Dilema melancholik nebo melamcholik řešíme v psychologii, umění i v běžných diskusích o povaze. Správný zápis „melancholik“ je známkou dobrého vzdělání a úcty k jazyku.

    Příklady použití ve větách

    • „Jako rozený melancholik má sklony k hlubokému přemýšlení o smyslu života.“
    • „Jeho tvář obvykle zdobil melancholický výraz.“
    • „Mnoho slavných básníků a malířů patřilo mezi typické melancholiky.“
    • Melancholie nemusí být jen smutek, ale i stav tvůrčího klidu.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na kořen MELAN-.

    Najdete ho i ve slově MELANom (tmavý útvar na kůži).

    Obě slova mají základ v řeckém melas (černý) a obě mají N.

    Pomůcka: „Melan-cholik má Melan-in v názvu, píše se vždy s N.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Správnost Řecký základ
    melancholik VŽDY SPRÁVNĚ melanos (černý)
    melamcholik CHYBA
  • Flegmatik x flegnatik: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je FLEGMATIK s písmenem „m“. Tvar flegnatik je chybný a v českém jazyce neexistuje. Slovo pochází z řeckého phlegma (hlen, sliz).

    Původ slova: Klidná šťáva

    Podle Hippokratovy teorie temperamentu je flegmatik ovládán hlenem:

    Phlegma: Řecký výraz pro hlen nebo zánět. V kořeni tohoto slova je jasně obsaženo písmeno M.

    • Podobně jako u jiných slov se stejným základem: flegmatický, flegma, flegmouš (hovorově).

    Změna na „n“ nemá v etymologii slova žádnou oporu.

    Slyšíme [flegnatik]?

    K chybnému zápisu flegnatik dochází jen zřídka, většinou přeřeknutím nebo špatným odposlechem. Hláska „m“ před „at-“ může u někoho vyvolat pocit, že by tam mělo být „n“ (možná analogií se slovy jako magnet), ale v případě temperamentu vítězí vždy M.

    Dilema flegmatik nebo flegnatik řešíme v psychologii, při hodnocení pracovních týmů i v běžném životě. Správný zápis „flegmatik“ svědčí o vaší znalosti odborné terminologie.

    Příklady použití ve větách

    • „Můj šéf je naprostý flegmatik, nic ho nedokáže vyvést z míry.“
    • „Jako typický flegmatik reaguje na stresové situace s ledovým klidem.“
    • Flegmatický temperament je v krizových situacích velkou výhodou.“
    • „Někdy mě jeho flegmatismus až rozčiluje, jak je mu všechno jedno.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na hovorové slovo FLEGMA.

    Říkáme: „Ten má ale flegma.“

    Nikdo by neřekl: „Ten má flegna.“

    Pomůcka: „FleGMa má v sobě Ma-muta, je to velký a klidný M-iláček.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Správnost Řecký základ
    flegmatik VŽDY SPRÁVNĚ phlegma (hlen)
    flegnatik CHYBA
  • Obstrukce nebo opstrukce? Jak se to píše správně

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je OBSTRUKCE s písmenem „b“. Tvar opstrukce je chybný a v oficiální češtině neexistuje. Slovo pochází z latinského obstructio.

    Původ slova: Stavění do cesty

    Slovo se skládá ze dvou latinských částí:

    Ob-: Latinská předpona znamenající „proti“ nebo „před“.

    Struere: Latinský základ pro „stavět“ nebo „vrstvit“ (stejný základ mají slova konstrukce či instrukce).

    Při spojení ob + strukce zůstává v pravopise zachováno původní B, přestože ho v mluvě oslabujeme.

    Slyšíme [opstrukce], píšeme obstrukce

    K chybnému zápisu opstrukce dochází kvůli tzv. spodobě znělosti. Znělá souhláska „b“ stojí před neznělým „s“. V takovém případě se v češtině „b“ vyslovuje jako neznělé [p]. Pravopis se však v tomto případě drží morfologického principu a latinského vzoru.

    Dilema obstrukce nebo opstrukce řešíme nejčastěji v politice (parlamentní obstrukce), v medicíně (neprůchodnost orgánu) nebo v právu. Správný zápis „obstrukce“ je známkou odborné úrovně textu.

    Příklady použití ve větách

    • „Opozice sáhla k obstrukcím, aby zabránila schválení nového zákona.“
    • „Lékařské vyšetření potvrdilo obstrukci dýchacích cest.“
    • „Snažte se vyhnout zbytečným obstrukcím při vyřizování žádosti.“
    • „Chronická obstrukční plicní nemoc postihuje tisíce lidí.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na slovo OBJEKT nebo OBRÁZEK.

    Obstrukce je OB-rovská překážka.

    Pomůcka: „Obstrukce je OB-tížná situace, vždycky s B.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Správnost Sloveso
    obstrukce VŽDY SPRÁVNĚ obstruovat
    opstrukce CHYBA
  • Rotyka x rotika: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je ROTYKA s tvrdým „y“. Tvar rotika je chybný. Slovo je odvozeno od vojenského termínu rota a souvisí s hlučným chováním vojáků.

    Původ slova: Od vojenské roty k nepořádku

    Slovo rotyka má zajímavou historii:

    • Základem je slovo rota (vojenský oddíl).

    • V dřívějších dobách byl pohyb a chování vojenských rot doprovázen hlukem, zmatkem a někdy i výtržnostmi.

    • Přípona -yka (podobně jako u slov mika, matematika – zde je sice měkké, ale u slov domácího původu nebo specificky počeštěných slov tohoto typu v tomto významu píšeme tvrdé y).

    • Nejdůležitější je fakt, že T patří mezi tvrdé souhlásky a slovo rotyka v češtině ustálilo svůj pravopis s Y.

    Slyšíme [roťika]?

    V mluvené řeči, zejména v některých nářečích, můžeme slyšet výslovnost měkce [roťika]. To nás může svádět k zápisu s měkkým „i“. Spisovná čeština se však drží tvrdé výslovnosti i zápisu. Podobně jako u slova motyka, ani zde není důvod pro měkčení.

    Dilema rotyka nebo rotika řešíme v literatuře, v popisech bujarých oslav nebo v běžné mluvě o zmatku. Správný zápis „rotyka“ dodá vašemu textu náležitou úroveň.

    Příklady použití ve větách

    • „Po vítězném zápase se v centru města strhla pořádná rotyka.“
    • „Děti v pokojíčku zase vyvádějí a dělají rotyku.“
    • „Sousedova oslava se zvrhla v hlučnou rotyku, která trvala do rána.“
    • „Nezlobte mě, nebo uvidíte tu rotyku!“ (v žertu či varování)

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na MOTYKU.

    S motykou se pracuje tvrdě na poli, v rotyce se tvrdě oslavuje.

    Obě slova končí na -TYKA.

    Pomůcka: „Kdo chce dělat ROTYKU, musí znát i MOTYKU (obojí s tvrdým Y).“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Správnost Základ
    rotyka VŽDY SPRÁVNĚ rota (tvrdé T)
    rotika CHYBA
  • Imanentní x inamentní: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je IMANENTNÍ. Tvar inamentní je chybný a vzniká pouze přeslechem nebo záměnou s jinými slovy. Slovo pochází z latinského immanens (v něčem setrvávající).

    Původ slova: Zůstávající uvnitř

    Slovo si můžeme rozložit podle jeho latinského základu:

    In- (im-): Latinská předpona vyjadřující směr dovnitř.

    Manere: Latinské sloveso znamenající „zůstávat“ nebo „dlít“.

    V češtině píšeme slovo s jedním M (původní latinské -mm- se u nás zjednodušilo), ale musíme zachovat zdvojené NN v příponě.

    Pravopisná podoba je tedy: i-m-a-n-e-n-t-n-í.

    Proč nás mate „N“?

    K chybnému zápisu inamentní dochází proto, že mnoho cizích slov začíná na předponu in- (např. inkompetentní, inovativní). Navíc se písmena „m“ a „n“ foneticky ovlivňují. Pamatujte však, že v tomto slově je M na začátku a N uprostřed.

    Dilema imanentní nebo inamentní řešíme ve filosofii, v právu i v literární teorii. Správný zápis „imanentní“ svědčí o vysoké úrovni vaší slovní zásoby a citu pro cizí termíny.

    Příklady použití ve větách

    • „Svoboda je imanentní součástí lidské důstojnosti.“
    • „Hledáme řešení, které je danému systému imanentní.“
    • Imanentní kritika se zaměřuje na vnitřní rozpory v díle samotném.“
    • „Víra v pokrok byla imanentním rysem osvícenství.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na anglické/latinské slovo PERMANENTNÍ.

    Obě slova mají stejný základ -MANENTNÍ (zůstávající).

    Stejně jako neřeknete pernanentní, nepište ani inamentní.

    Pomůcka: „M-anentní jako M-anželství – prostě to v něm zůstává.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Správnost Stavba
    imanentní VŽDY SPRÁVNĚ i + manentní
    inamentní CHYBA
  • Normostrana x nornostrana: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je NORMOSTRANA s písmenem „m“. Tvar nornostrana neexistuje a je považován za chybu vzniklou nesprávnou výslovností. Slovo je složeninou podstatného jména norma a strana.

    Složení slova: Norma + Strana

    Slovo normostrana (často používaná zkratka NS) vzniklo spojením dvou jasných základů:

    Normo-: Odvozeno od slova norma (pravidlo, měřítko). V kořeni slova norma je vždy písmeno M.

    Strana: Označuje plochu papíru nebo textu.

    Slovo norna označuje v češtině druh šelmy nebo loveckého psa, což s rozsahem textu nijak nesouvisí. Proto píšeme vždy normostrana.

    Slyšíme [nornostrana]?

    K chybnému zápisu nornostrana dochází kvůli tzv. asimilaci. Hláska „m“ se nachází před „o“ a následně „s“, a v rychlé nebo nepečlivé mluvě může dojít k tomu, že mluvčí nechtěně zamění „m“ za „n“. V pravopise však musíme zachovat vazbu na slovo norma.

    Dilema normostrana nebo nornostrana řešíme v redakcích, při zadávání překladů, v copywritingu i při psaní seminárních prací. Správný zápis „normostrana“ je základem pro profesionální komunikaci v mediální a textové sféře.

    Příklady použití ve větách

    • „Cena za překlad se obvykle počítá za jednu normostranu.“
    • „Semestrální práce musí mít rozsah minimálně pět normostran.“
    • „Jedna normostrana odpovídá 1 800 úhozům včetně mezer.“
    • „V systému se mi zobrazuje celkem 12 normostran čistého textu.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na slovo NORMA.

    Normostrana je NORMA pro délku STRANY.

    Pomůcka: „Mám-li v ruce NORMu, píšu M a jsem ve forMu.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Správnost Složení
    normostrana VŽDY SPRÁVNĚ norma + o + strana
    nornostrana CHYBA
  • Exhibice x exhybyce: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je EXHIBICE s oběma měkkými „i“. Tvary jako exhybyce, exhibyce nebo exhybice jsou hrubé pravopisné chyby. Slovo pochází z latinského exhibere (předvádět, ukazovat).

    Původ slova: Latinský kořen

    Slovo si můžeme rozložit na latinské základy:

    Ex-: Předpona znamenající „ven“ nebo „vně“.

    Habere (v kompozitech -hibere): Latinské sloveso znamenající „mít“ nebo „držet“.

    V latinském kořeni -hib- je vždy měkké i. Protože H sice v češtině patří mezi tvrdé souhlásky, u přejatých slov (cizího původu) se často zachovává původní pravopis s měkkým i.

    Proč nás mate tvrdé H?

    V češtině jsme zvyklí, že po písmenu „h“ píšeme ve slovech domácího původu tvrdé „y“ (např. hýbat, hybatel). Slovo exhibice však nemá se slovem „hýbat“ nic společného, i když se při exhibici lidé často hýbou. Jde o mezinárodní termín, kde platí latinský pravopis.

    Dilema exhibice nebo exhybyce řešíme ve sportu (hokejová exhibice), v umění i v psychologii (exhibicionismus). Správný zápis „exhibice“ je vizitkou vaší orientace v cizích slovech.

    Příklady použití ve větách

    • „Hokejová exhibice legend přilákala do haly tisíce fanoušků.“
    • „Jeho chování na večírku byla jedna velká exhibice vlastního ega.“
    • „Krasobruslařská exhibice zakončila celý šampionát.“
    • „Slovo exhibice se často používá i v právním smyslu pro předložení důkazu.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na anglické slovo EXHIBITION.

    Píše se úplně stejně (s měkkými I).

    Pomůcka: „Kdo chce být hvězdou EXHIBICE, musí mít v pravopise měkké I-ce.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Správnost Původ
    exhibice VŽDY SPRÁVNĚ latina (měkké i)
    exhybyce CHYBA
  • Četka x cedka: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Pokud hledáte název pro kuchyňské síto, jedinou správnou variantou je CEDKA s písmenem „d“. Slovo CETKA (s písmenem „t“) v češtině také existuje, ale má úplně jiný význam – označuje levný šperk nebo věc malé hodnoty.

    1. Cedka = Nástroj k cedění

    Toto slovo je odvozeno od slovesa cedit.

    • V kořeni slova je jasně slyšet D (ce-dit).

    • Při tvoření podstatného jména pomocí přípony -ka zůstává toto D zachováno.

    Příklad: „Vezmi cedku a slij ty těstoviny.“

    2. Cetka = Bezcenná věc

    Slovo cetka s „t“ označuje drobnost, tretku nebo lacinou ozdobu.

    Význam: Něco, co má malou cenu, ale může se to líbit (např. bižuterie).

    Příklad: „Na pouti si koupila jen pár barevných cetek.“

    Slyšíme [cetka], píšeme cedka

    K záměně dochází kvůli tzv. spodobě znělosti. Znělá souhláska „d“ se před neznělým „k“ vyslovuje jako [t]. V mluvené řeči tedy [cedka] i [cetka] znějí naprosto stejně. Pravopis však musí respektovat původ slova (cedit → cedka).

    Dilema cedka nebo cetka řešíme nejčastěji v kuchyni nebo při popisu nákupů. Správný zápis „cedka“ u kuchyňského náčiní ukazuje, že rozumíte tvoření českých slov.

    Příklady použití ve větách

    • „Polož cedku do dřezu, až budeš hotový.“ (nástroj)
    • „Police byla plná prachu a nejrůznějších cetek.“ (drobnosti)
    • „Nerezová cedka je v kuchyni nepostradatelná.“ (nástroj)
    • „Neutrácej peníze za takové cetky, jsou to vyhozené peníze.“ (levné věci)

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vždy si řekněte základní sloveso:

    Chci CEDIT → potřebuji CEDKU (obojí s D).

    Pomůcka: „D jako Drátěná cedka na těstoviny.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Pravopis Význam
    cedka písmeno D kuchyňské síto (od cedit)
    cetka písmeno T levná ozdoba, tretka
  • Nový rok x nový rok: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    V češtině záleží na tom, co konkrétně přejete nebo popisujete:

    1. Nový rok (velké N): Označuje výhradně jeden konkrétní den – 1. leden (státní svátek).

    2. nový rok (malé n): Označuje celý nadcházející kalendářní rok (všech 365 dní).

    1. Nový rok = 1. leden

    Velké počáteční písmeno píšeme pouze tehdy, máme-li na mysli název svátku.

    Význam: Ten jediný den, kdy se probudíme po Silvestru.

    Příklad: „Na Nový rok jsme měli k obědu čočku, aby se nás držely peníze.“

    Příklad: „Předsevzetí, která jsem si dal na Nový rok, už neplatí.“

    2. nový rok = Celých 12 měsíců

    Malé písmeno používáme v 90 % případů, zejména v novoročních přáních.

    Význam: Celé období od ledna do prosince.

    Příklad: „Přejeme vám hodně zdraví a štěstí v novém roce.“

    Příklad: „Doufám, že nový rok bude lepší než ten minulý.“

    Pozor na PF a gratulace!

    Pokud do přání napíšete „Hodně štěstí v Novém roce, gramaticky přejete dotyčnému štěstí pouze na 1. ledna. Po zbytek roku už podle takového přání štěstí mít nemusí.

    Správně je tedy: „Šťastný nový rok!“

    Dilema Nový rok nebo nový rok je aktuální každou zimu. Správné rozlišení mezi dnem a rokem je znakem vytříbeného pravopisu.

    Příklady použití ve větách

    • „Pojďme si v novém roce více pomáhat.“ (celý rok)
    • „Koncert na Nový rok byl naprosto úchvatný.“ (1. ledna)
    • „Už se těším na všechno, co mi nový rok přinese.“ (celých 12 měsíců)
    • „Na Nový rok o slepičí krok.“ (pranostika vázaná k 1. lednu)

    Zlatá pomůcka

    Chcete popřát štěstí na celý rok? Pište malé n.

    Mluvíte o kocourovi po Silvestru? Pište velké N.

    Shrnutí v tabulce

    Zápis Význam Kdy použít
    Nový rok 1. leden státní svátek, název dne
    nový rok celých 365 dní přání, plány na budoucnost
  • Symptom x synpton: Jak je to správně?

    Jak je to správně?

    Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je SYMPTOM s písmenem „m“ na konci. Tvar synpton nebo sympton je chybný a v oficiální češtině neexistuje. Slovo pochází z řeckého symptōma (náhoda, příhoda).

    Původ slova: Souhra okolností

    Slovo se skládá z řeckých základů:

    Syn- (sym-): Předpona znamenající „spolu“ nebo „s“. Před písmenem P se mění na sym-.

    Piptō (ptōma): Padat, stávat se.

    V mezinárodní terminologii (v latině, angličtině i češtině) je slovo zakončeno na -m. Tento pravopis je ustálený a neměnný.

    Slyšíme [simpton]?

    K chybnému zápisu synpton dochází kvůli spodobě místa tvoření a záměně s jinými cizími slovy končícími na „-on“ (jako elektron, foton). V češtině navíc při výslovnosti koncové „m“ často oslabujeme, ale v psaném projevu musí zůstat zachováno.

    Dilema symptom nebo synpton řešíme v medicíně, psychologii i v běžném životě, když mluvíme o projevech nemocí. Správný zápis „symptom“ je známkou vaší profesionality v odborných tématech.

    Příklady použití ve větách

    • „Kašel a rýma jsou typické symptomy běžného nachlazení.“
    • „Lékař se zaměřil na potlačení nepříjemných symptomů nemoci.“
    • „Vysoká inflace je často symptomem hlubší hospodářské krize.“
    • „Nezaměňujte symptom s příčinou samotného problému.“

    Jak si pravopis zapamatovat?

    Vzpomeňte si na přídavné jméno SYMPTOMATICKÝ.

    Zde je písmeno M jasně slyšet uprostřed slova.

    Pomůcka: „Symptom je jako doM – musí mít pevné M na konci.“

    Shrnutí v tabulce

    Slovo Správnost Původ
    symptom VŽDY SPRÁVNĚ řečtina (zakončení -m)
    synpton / sympton CHYBA