Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je NORMOSTRANA s písmenem „m“. Tvar nornostrana neexistuje a je považován za chybu vzniklou nesprávnou výslovností. Slovo je složeninou podstatného jména norma a strana.
Složení slova: Norma + Strana
Slovo normostrana (často používaná zkratka NS) vzniklo spojením dvou jasných základů:
• Normo-: Odvozeno od slova norma (pravidlo, měřítko). V kořeni slova norma je vždy písmeno M.
• Strana: Označuje plochu papíru nebo textu.
Slovo norna označuje v češtině druh šelmy nebo loveckého psa, což s rozsahem textu nijak nesouvisí. Proto píšeme vždy normostrana.
Slyšíme [nornostrana]?
K chybnému zápisu nornostrana dochází kvůli tzv. asimilaci. Hláska „m“ se nachází před „o“ a následně „s“, a v rychlé nebo nepečlivé mluvě může dojít k tomu, že mluvčí nechtěně zamění „m“ za „n“. V pravopise však musíme zachovat vazbu na slovo norma.
Dilema normostrana nebo nornostrana řešíme v redakcích, při zadávání překladů, v copywritingu i při psaní seminárních prací. Správný zápis „normostrana“ je základem pro profesionální komunikaci v mediální a textové sféře.
Příklady použití ve větách
- „Cena za překlad se obvykle počítá za jednu normostranu.“
- „Semestrální práce musí mít rozsah minimálně pět normostran.“
- „Jedna normostrana odpovídá 1 800 úhozům včetně mezer.“
- „V systému se mi zobrazuje celkem 12 normostran čistého textu.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo NORMA.
Normostrana je NORMA pro délku STRANY.
Pomůcka: „Mám-li v ruce NORMu, píšu M a jsem ve forMu.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Složení |
|---|---|---|
| normostrana | VŽDY SPRÁVNĚ | norma + o + strana |
| CHYBA | – |