Inflace v ČR 2026: Proč ČNB tvrdí 2,5 %, a my máme pocit 10 %?

Inflace v ČR podle ČSÚ v dubnu 2026 dosáhla 2,5 %. ČNB tvrdí, že je vše pod kontrolou a měnová politika funguje. Lidé v hospodě tvrdí, že „ceny rostou minimálně o 10 %, ale spíš 15“. Kdo má pravdu? Překvapivá odpověď: oba. Inflace je totiž jedna z mála ekonomických metrik, kde se „skutečnost“ a „vnímání“ rozcházejí systematicky a měřitelně – a důvody jsou jak statistické, tak hluboce psychologické. Pojďme se na to podívat tak, abyste pochopili, kde se ten rozdíl bere a co s tím dělat.

Aktuální čísla: rok 2026 je rokem nízké inflace, ale ne pro každého

Začněme tím, co konkrétně říkají oficiální statistiky ČSÚ pro Česko v roce 2026:

Z hlediska ČNB, která má cíl 2 % s tolerančním pásmem ±1 procentní bod, je situace v roce 2026 zdravá. Guvernér Aleš Michl v dubnové výroční zprávě shrnul, že boj s inflací z let 2022–2023 byl úspěšný a centrální banka teď hájí inflaci, aby zůstala u 2% cíle.

Co ale říkají běžní lidé v supermarketu, když počítají koš? Že to „tak nějak roste“, „rohlík už stojí dvojnásobek“, „energie nepřestaly drahnout, jen ČSÚ je nepočítá správně“. A jak uvidíme, ti lidé nemají úplně pravdu, ale ani úplně nepravdu.

Co přesně ČSÚ měří – a co ne

Index spotřebitelských cen (CPI) v Česku není uměle vymyšlený. Vychází z konkrétního spotřebního koše, který obsahuje zhruba 450 položek (některé zdroje uvádějí až 700, podle podrobnosti rozčlenění) – od chleba a brambor po internetové připojení, autopojištění, pivo v hospodě a kabelovou televizi.

Každá položka má v koši svou váhu podle toho, jak velkou část výdajů průměrné české domácnosti tvoří. Hlavní kategorie a jejich přibližná váha v koši 2026:

Zdroj: ČSÚ – Spotřební koš (přibližné váhy 2026)

Klíčové slovo je „průměrná“. ČSÚ totiž počítá inflaci pro hypotetickou „průměrnou českou domácnost“. A protože každá skutečná domácnost je jiná, vznikají rozdíly.

Skutečná inflace pro VÁS je něco jiného než národní průměr

Tady je ten zásadní vhled, který v debatě o inflaci v ČR často chybí. ČNB v analýze individuálních inflací ukázala, že na konci roku 2022, kdy průměrná inflace byla 15 %, jednotlivé domácnosti měly skutečný růst cen mezi 10 a 30 %. Záleželo na tom, co kupují.

Analýza společnosti Cyrrus z dubna 2022 (publikovaná v e15) rozdělila české domácnosti do devíti kategorií podle životního stylu. Výsledky byly fascinující:

• Mladí manželé v nájmu: 15,2 % (vyšší než národní průměr)
• Samoživitelé: 14,0 %
• Rodiny s 1 dítětem ve vlastním bydlení: 14,2 %
• Starší pár ve vlastním, děti pryč: pod 14 % (nejnižší)
• Důchodci: na konci 2022 ještě nižší, ale od 2023 jeden z nejvyšších přírůstků

Studie think tanku IDEA z roku 2023 jde ještě dále. Vědci spočítali kumulativní inflaci za období 2021–2023 pro různé příjmové kvintily:

• Druhý nejnižší příjmový kvintil: 33,6 % nárůst cen
• Nejvyšší příjmový kvintil: 32,3 % nárůst
• Důchodci s nízkými výdaji: 34,5 % (nejvíce!)
• Rodiny s dětmi: 32,4 % (nejméně)

Důvod? Nízkopříjmoví a senioři vydávají vyšší podíl příjmů na bydlení, energie a potraviny, což jsou položky, které zdraživaly nejrychleji. Spotřební koš ČSÚ je průměrný, ale lidi, kteří utratí 70 % výplaty za nájem, jídlo a topení, mají inflaci podstatně vyšší než ti, kteří si můžou dovolit utrácet hlavně za dovolené, kulturu a moderní technologie (kde ceny rostou pomalu nebo dokonce klesají).

Vnímaná inflace: dlouhodobě vyšší než skutečná

Tady přicházíme k zajímavé psychologii. ČNB v studii inflačních očekávání 2015–2023 ukázala, že čeští lidé dlouhodobě vnímají inflaci výrazně vyšší, než kolik je oficiální statistika. A to i v obdobích, kdy je skutečná inflace nízká – například v letech 2015–2016, kdy se pohybovala kolem 0,5–1 %, lidé v průzkumech tvrdili, že „ceny rostou o 4–6 %“.

Proč? Kombinace několika faktorů, které popisuje psychologie a behaviorální ekonomie:

1. Asymetrická pozornost. Lidé si zapamatovávají položky, které zdražily, a ignorují ty, které zlevnily. Když rohlík zdraží z 4 Kč na 5 Kč, je to dramatické (+25 %). Když televize zlevní z 25 000 na 22 000 Kč, prostě „klesly ceny televizí“. Mozek si první událost pamatuje silněji.

2. Časté nákupy versus jednorázové. Inflace u potravin, paliv a energií se nám připomíná každý týden. Inflace u elektroniky, automobilů, oblečení? Jednou za rok nebo méně. Logicky vnímáme růst cen tam, kde nakupujeme často, a „máme pocit“, že rostou všechny ceny.

3. Referenční ceny z minulosti. Když si vzpomenete, kolik stál kafe v hospodě „před pandemií“, srovnáváte aktuální cenu se vzpomínkou na rok 2019. Mezi rokem 2019 a 2026 ale ceny vzrostly o cca 35 %. Pokud vnímáte celý ten skok najednou, máte pocit obrovské inflace. ČSÚ ale měří meziroční změnu – tedy z roku 2025 na 2026.

4. Negativní zkreslení. Špatné zprávy si pamatujeme déle a intenzivněji než dobré. Vyšší ceny vnímáme jako problém, nižší jako „samozřejmost“.

Kdo má největší pocit vyšší inflace

Studie ČNB identifikovala konkrétní skupiny obyvatel, které dlouhodobě vnímají inflaci vyšší než ostatní:

• Lidé s nižšími příjmy – jejich životní náklady jsou koncentrovány do položek, které zdraživaly nejrychleji (potraviny, energie)
• Důchodci – podobně, plus jsou citlivější na ceny léků a zdravotních služeb
• Obyvatelé menších obcí – mají menší výběr obchodů, takže často zaznamenávají skok cen u jediného dostupného poskytovatele
• Lidé s nižším vzděláním – statisticky vnímají inflaci o 2–3 procentní body výše než vysokoškoláci
• Starší osoby – mají delší časovou perspektivu pro srovnání cen

To není urážka. To jsou objektivně zjištěné rozdíly v individuální zkušenosti. Pokud důchodce s 21 000 Kč měsíčně utratí 4 000 Kč za energie a viděl, že před třemi lety stejné účty stály 2 200 Kč, jeho subjektivní zkušenost „energie zdraží“ je naprosto opodstatněná. Národní statistika měří průměr 450 položek – on platí 5 z nich, ale platí je často a hodně.

Souvislost s reálnými mzdami

Pocit inflace se ale nezakládá jen na cenách, ale i na vztahu cen k vlastní výplatě. Mezi 2022 a 2024 reálné mzdy v ČR dramaticky klesly – ceny rostly rychleji než výdělky. To znamená, že každý český zaměstnanec měl objektivně méně peněz v kapse než předtím.

Český statistický úřad uvádí, že reálné mzdy klesly v 2022 o 8,5 % a v 2023 o 2,9 %. Teprve v roce 2024 začaly růst (+3,0 %), v 2025 (+4,6 %) a v 2026 podle prognózy ČNB dál porostou. Ale i tak: průměrný Čech nemá v 2026 reálně víc peněz než v 2019. Cítí se chudší, protože dohánění je pomalé.

Tohle vnímání „ceny stouply, ale mzdy ne“ se projevuje i v subjektivních průzkumech inflace. Lidé si pamatují, kolik si toho mohli koupit před krizí, a porovnávají to s tím, co si můžou koupit dnes.

Mýtus „ČNB inflaci zatajuje“

V diskuzích pod ekonomickými články se opakovaně objevuje verze, že ČSÚ nebo ČNB „počítají inflaci nesprávně“ nebo dokonce „úmyslně zatajují skutečnost“, aby vláda mohla méně valorizovat důchody a mzdy. Je to teorie, která zní logicky, ale faktická opora je slabá.

Po prvé, metodika ČSÚ je harmonizovaná s Eurostatem. Index HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) je vypočítáván stejně po celé EU. Pokud by ČSÚ „zatajovala“, Eurostat by to chytil okamžitě.

Za druhé, ČNB nemá k metodice CPI přímý přístup. Index počítá ČSÚ na základě skutečně sebraných cen z více než 3 000 prodejen po celé republice. Měření je do velké míry automatické.

Za třetí, alternativní výpočty (Cyrrus, IDEA, akademické studie) sice ukazují individuální rozdíly, ale národní průměr potvrzují s minimálními odchylkami.

To, co lidé správně cítí, ale špatně interpretují: ČSÚ neměří jejich osobní inflaci. Měří průměr za všechny domácnosti. Pokud žijete jinak než průměrný Čech, vaše skutečná inflace je jiná – ale to není zatajování, to je matematika průměru.

ČNB v 2026: jestřábí politika a její cena

Guvernér Aleš Michl ve své dubnové výroční zprávě jasně řekl, že ČNB zůstane „jestřábí, přísná a protiinflační“ i v 2026. To znamená, že úrokové sazby zůstanou relativně vysoko (repo sazba 3,5 % v roce 2026), aby se inflace nevychýlila zpět nad cíl.

Cena této politiky: dražší hypotéky, dražší firemní úvěry, pomalejší ekonomický růst. Ale stabilní ceny.

Souvislost s ostatními tématy je zřejmá. Pokud máte hypotéku na byt v Praze, vyšší sazby přímo dopadají na měsíční splátky. Pokud jste v energetické chudobě, vysoké sazby vám neprijdou jako pomoc – jen vám zdražují všechno ostatní v ekonomice. Jestřábí politika ČNB pomáhá těm, kdo mají úspory (lépe se jim spoří). Bolí ty, kdo si půjčují nebo mají dluhy.

Co to znamená pro vás osobně

Pokud chcete reálně vědět, kolik vás stojí inflace, můžete jít víc do detailu:

1. Spočítejte si vlastní inflační index. Vezměte si 10 položek, které kupujete pravidelně (potraviny, energie, internet, MHD, palivo, atd.) a porovnejte jejich ceny dnes a před rokem. To je vaše skutečná inflace. Pravděpodobně se bude lišit od ČSÚ o 2–5 procentních bodů.

2. Inflační kalkulačky online. Na webech jako Banky.cz, Penize.cz nebo přímo ČSÚ existují kalkulačky, které vás požádají o váš spotřební profil a vypočítají individuální inflaci.

3. Konkrétní antikrizové kroky. Pokud máte úspory v běžném účtu, inflace vám je postupně zaponuje. Při 2,5% inflaci ztratíte za 5 let téměř 12 % reálné hodnoty. Spořící účet s 4 % vám zachová hodnotu. Investice (akcie, ETF, nemovitosti) mohou hodnotu zvyšovat. Toto je zásadní, hlavně pro generace 30–50 let, které čeká dlouhý finanční horizont.

4. Sledujte jádrovou inflaci. ČNB sleduje vedle celkové inflace také „jádrovou inflaci“ – tedy bez sezónních a volatilních položek (energie, potraviny). V dubnu 2026 byla jádrová inflace okolo 3 %, vyšší než celková. To znamená, že „skutečné“ cenové tlaky jsou silnější, než ukazuje úvodní číslo.

Závěr: pocit i statistika mají pravdu zároveň

Inflace v ČR podle ČSÚ je v roce 2026 zhruba 2,5 %. To je pravda statistická, ověřená, harmonizovaná s EU. Není to manipulace.

Inflace, kterou vy osobně pociťujete, je s vysokou pravděpodobností jiná. Pravděpodobně mezi 3 a 5 % – pokud jste v průměrné životní situaci. Pokud jste důchodce, samoživitel, nebo nízkopříjmový pracovník v nájmu, klidně i 4–7 %. A pokud srovnáváte se vzpomínkou na rok 2019, mate pocit 30+ %. To je taky pravda.

Rozdíl mezi „skutečnou inflací“ a „vnímanou inflací“ není podvod. Je to důsledek toho, že průměr nikdy přesně nereprezentuje konkrétního jednotlivce. ČNB to ví, ČSÚ to ví, lidé v supermarketu to cítí.

Co to znamená? Mýtus „ČNB zatajuje, skutečná inflace je 10 %“ je nesprávný technicky. Ale obava „moje životní náklady rostou rychleji, než říká vláda“ je u některých skupin zcela správná. Ne proto, že je statistika špatná, ale proto, že jste prostě jiný spotřebitel než ten „průměrný Čech“ v kruzích ČSÚ.

To je nakonec důvod, proč valorizace důchodů a minimální mzdy se pravidelně debatuje. Národní průměr neodpovídá realitě nejzranitelnějších skupin. Reformovat valorizační vzorec tak, aby reagoval na inflaci konkrétně pro důchodce (která je často vyšší), je úkol, který by stál za pozornost příští vlády.

Zdroje a další čtení

• ČSÚ – Inflace a spotřebitelské ceny (aktuální data)
• ČNB – Téma inflace
• ČNB – Inflační očekávání domácností (2015–2023)
• ČNB – Individuální inflace českých domácností
• ECB – Co je inflace