Inflace v ČR 2026: proč ji lidé vnímají vyšší, než ukazuje statistika

Údaj, že „skutečná inflace je kolem 10 %“, data nepodporují. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostly spotřebitelské ceny v září 2026 meziročně o 2,5 %, v srpnu o 1,9 %. Pocit, že ceny rostou rychleji, ale má reálné důvody. Inflace jednotlivých domácností se od průměru liší a průzkumy, které rozebrala ČNB, ukazují, že domácnosti vnímají inflaci dlouhodobě výrazně výš, než kolik je naměřeno.

Co říkají oficiální čísla

ČSÚ měří meziroční změnu cen spotřebního koše. ČNB má cíl 2 % s tolerančním pásmem jeden procentní bod oběma směry, tedy 1 až 3 %.

Definitivní údaj za září zveřejní ČSÚ 13. října 2026.

Proč se pocit a statistika rozcházejí

1. Některé ceny rostou mnohem rychleji než průměr

Průměr skrývá velké rozdíly mezi položkami. V září 2026 byly potraviny a nealkoholické nápoje meziročně o 3,5 % levnější, služby ale zdražily o 4,6 % a alkohol s tabákem také o 4,6 %. V srpnu bylo nájemné meziročně dražší o 6,1 % a pohonné hmoty o 26,2 %. Kdo hodně jezdí autem nebo bydlí v nájmu, pocítí růst cen silněji než kdo nakupuje hlavně potraviny.

Jádrová inflace, tedy index bez energií, potravin, alkoholu a tabáku, byla v září 3,3 %. Je vyšší než celkové číslo, protože ho v posledních měsících stahují dolů levnější potraviny.

2. Každá domácnost má jiný spotřební koš

ČNB v roce 2023 spočítala individuální inflaci českých domácností z dat Statistiky rodinných účtů. V 1. čtvrtletí 2023, kdy oficiální inflace dosahovala 16,4 %, měla polovina domácností inflaci v rozmezí 15,6 až 21,4 %. Nejchudší domácnosti (podle výdajů) měly inflaci 21,6 %, nejbohatší 15,9 %. Důvod: nejchudší domácnosti dávají na potraviny 35 % a na energie 18 % výdajů, nejbohatší 14 % a 8 %. A právě potraviny a energie tehdy zdražovaly nejvíc.

Podle stejné analýzy byl rozdíl mezi domácnostmi do roku 2022 malý, kolem jednoho procentního bodu. Velké rozdíly tedy vznikají hlavně v době vysoké inflace, kdy prudce zdražují základní potřeby.

3. Vnímaná inflace je dlouhodobě vyšší než měřená

ČNB rozebrala průzkum Evropské komise, který mezi českými domácnostmi probíhá každý měsíc. V období od srpna 2015 do října 2023 vnímali lidé inflaci v průměru 15,2 %. To je výrazně víc, než kolik ukazovala statistika. Platilo to i v letech 2015 a 2016, kdy byla inflace u cíle nebo pod ním.

Vnímání se liší podle skupin obyvatel (průměrná vnímaná inflace v letech 2015–2023):

Částečně to odpovídá skutečnosti: domácnosti s nižšími příjmy mají v drahotě opravdu vyšší individuální inflaci. Rozdíl ve vnímání je ale větší než rozdíl ve skutečně naměřené inflaci.

4. Srovnání s dobou před krizí

ČSÚ měří změnu proti stejnému měsíci předchozího roku. Lidé ale často srovnávají s cenami, které si pamatují z doby před vlnou zdražování v letech 2022 a 2023. Inflace tehdy dosáhla 15,1 % a 10,7 % za rok. Tyto vyšší ceny už nezmizí, jen dál rostou pomaleji.

Role mezd

Na pocit drahoty má vliv i to, kolik si za výplatu člověk koupí. Podle ČSÚ průměrná mzda reálně klesla v roce 2022 o 7,5 % a v roce 2023 o 2,9 %. V letech 2024 i 2025 pak reálně vzrostla shodně o 4,6 %. Podle našeho výpočtu z těchto předběžných ročních údajů byla průměrná reálná mzda v roce 2025 stále zhruba o 2 % nižší než v roce 2021.

Zatajuje ČSÚ skutečnou inflaci?

Pro to žádné doklady nejsou. ČSÚ vedle národního indexu počítá i harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který je srovnatelný v celé EU a zveřejňuje ho i Eurostat. Inflaci počítá ČSÚ, ne ČNB. Pro důchodce zveřejňuje ČSÚ i samostatný cenový index.

Rozdíl mezi statistikou a pocitem tedy nevzniká tím, že by čísla byla falešná. Vzniká tím, že průměr nepopisuje konkrétní domácnost a že lidé vnímají ceny jinak, než jak se měří.

Úrokové sazby

ČNB v červnu 2026 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %. Vyšší sazby zdražují úvěry a hypotéky a mají zabránit tomu, aby se inflace vzdálila od cíle.