Žehlicí x žehlící: Jak je to správně?

Jak je to správně?

V češtině existují obě varianty, ale jejich použití je striktně rozděleno:

1. Žehlicí (krátké „i“): Přídavné jméno účelové. Označuje předmět, který slouží k žehlení.

2. Žehlící (dlouhé „í“): Přídavné jméno dějové. Označuje osobu nebo stroj, který právě teď něco žehlí.

1. Žehlicí = Určeno k žehlení

Pokud mluvíme o nástrojích a vybavení, které máme doma v komoře, píšeme vždy krátké i. Tyto věci jsou vyrobeny za účelem žehlení.

Příklady: žehlicí prkno, žehlicí systém, žehlicí plocha, žehlicí stůl.

Příklad: „Složila jsem žehlicí prkno a uklidila ho do skříně.“

2. Žehlící = Právě žehlící

Pokud popisujeme někoho (nebo automatizovaný stroj), kdo v tuto chvíli vykonává činnost žehlení, píšeme dlouhé í.

Příklady: žena žehlící prádlo, robot žehlící košile.

Příklad: „Maminka žehlící prádlo u televize si ani nevšimla, že přišel domů.“

Žehlicí prkno vs. Žehlící maminka

Nejčastější chybou je psaní „žehlící prkno“. Protože prkno samo o sobě nic nežehlí (jen u toho asistuje jako podložka), musí být vždy krátce. Dlouhé „í“ patří jen k aktivnímu ději.

Příklady použití ve větách

  • „Koupili jsme si nové žehlicí prkno s parním generátorem.“
  • „Mladý muž žehlící si košili vypadal velmi soustředěně.“
  • „Moderní žehlicí plochy jsou vyrobeny z keramiky.“
  • „Pohled na otce žehlícího ubrus nás všechny pobavil.“

Jak si vybrat správnou délku?

Zkuste si položit otázku: „Je to k tomu určené?“

• Ano (Účel/Nástroj) = Krátké I.

• Ne, právě to dělá (Děj) = Dlouhé Í.

Pomůcka: „Nástroj je krátký (i), děj je dlouhý (í).“

Shrnutí v tabulce

Slovo Funkce Typický příklad
žehlicí Nástroj / Účel žehlicí prkno
žehlící Činnost / Děj muž žehlící košili