Jak je to správně?
V současné češtině můžete použít obě varianty, obě jsou považovány za spisovné:
1. Paréza (se „z“): Tato varianta odpovídá modernímu českému pravopisu (psaní podle výslovnosti) a je v běžné i odborné praxi mnohem častější.
2. Paresa (se „s“): Původní varianta, která respektuje latinsko-řecký základ. Dnes se s ní setkáte spíše ve starší literatuře nebo ve velmi konzervativních lékařských zprávách.
Původ slova: Oslabení
Slovo pochází z řeckého paresis (uvolnění, ochabnutí).
• Pravidlo o počešťování: U mnoha přejatých slov, kde se v mluvě „s“ vyslovuje jako [z], dovolují Pravidla českého pravopisu psaní se Z (podobně jako analýza, gymnázium, organizace).
• Výslovnost: V obou případech slovo vyslovujeme se znělým [paréza].
Nezapomínejte na čárku!
Ať už se rozhodnete pro „s“ nebo „z“, v češtině se u tohoto slova vždy píše dlouhé „é“. Tvary jako pareza nebo paresis (pokud nejde o latinský text) jsou v češtině považovány za nesprávné nebo neúplné.
Dilema paréza nebo paresa řešíme v neurologii, rehabilitaci i v první pomoci. Správný zápis „paréza“ je moderní volbou, která je v roce 2026 standardem ve většině nemocnic i médií.
Příklady použití ve větách
- „Pacientovi byla diagnostikována lehká paréza lícního nervu.“
- „Po úrazu se u sportovce objevila paréza dolní končetiny.“
- „Rehabilitace je klíčová pro obnovu funkcí po prodělané paréze.“
- „Paréza se od plegie liší tím, že sval není zcela nehybný, ale jen oslabený.“
Jakou variantu vybrat?
Pokud nepíšete latinský chorobopis, pište vždy paréza se „z“. Je to přirozenější a v souladu s tím, jak slovo slyšíme.
Pomůcka: „Z jako Zeslábnutí – paréza je svalové Zeslábnutí.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Doporučení |
|---|---|---|
| paréza | Ano | Upřednostňovaná varianta |
| paresa | Ano | Tradiční/odborná varianta |
| Ne | Chybí délka |

