Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je ALIBI s měkkým „i“ na konci. Tvar aliby (s tvrdým y) neexistuje a je považován za hrubou chybu. Slovo je rodu středního a v češtině je nesklonné.
Etymologie: Z latiny do soudních síní
Slovo pochází z latinského alibī, což v doslovném překladu znamená „jinde“.
• V latině je koncovka -i naprosto přirozená.
• Protože jde o slovo přejaté, neřídí se českými pravidly pro psaní i/y po obojetných souhláskách (přestože „b“ je obojetná souhláska).
Pozor: Slovo se nemění!
Slovo alibi patří mezi tzv. nesklonná jména. To znamená, že má ve všech pádech jednotného i množného čísla stále stejný tvar:
• 1. pád: Jeho alibi je neprůstřelné.
• 2. pád: Policie pochybuje o pravdivosti jeho alibi.
• 7. pád: S takovým alibi se nemusí ničeho bát.
Dilema alibi nebo aliby řešíme nejčastěji v detektivkách, u soudních procesů nebo v přeneseném smyslu při hledání výmluv. Správný zápis „alibi“ dodá vašemu textu na odbornosti.
Příklady použití ve větách
- „Podezřelý má na kritickou noc stoprocentní alibi.“
- „Svědectví jeho souseda mu poskytlo potřebné alibi.“
- „Hledal si jen levné alibi, aby nemusel přijít na schůzku.“
- „Bez neotřesitelného alibi bude těžké dokázat jeho nevinu.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na jiná nesklonná slova cizího původu končící na „i“:
TAXI, KIWI, HOBBY, ŠASSY.
Většina těchto slov si v češtině uchovává měkké I.
Pomůcka: „Alibi je jinde, a měkké ‚i‘ tam prostě patří.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Pravopis | Vlastnost |
|---|---|---|
| alibi | VŽDY SPRÁVNĚ | Nesklonné, rod střední |
| CHYBA | – |