Jak je to správně?
V současné češtině jsou přípustné obě varianty:
1. Beze zbytku (zvlášť): Původní a základní podoba (předložka + podstatné jméno). Je považována za tradičnější a stylově neutrální.
2. Bezezbytku (dohromady): Příslovečná spřežka, která vznikla spojením předložky a jména v jeden celek. Je plně spisovná a velmi častá.
Vokalizace předložky
Předložka bez se mění na beze kvůli snadnější výslovnosti (tzv. vokalizace), protože následuje slovo začínající skupinou souhlásek „zb-“.
Tato změna zůstává zachována i v případě, že se rozhodnete psát výraz jako jedno slovo (spřežku).
Kterou variantu vybrat?
Obě varianty jsou rovnocenné. Pokud však píšete matematický nebo technický text (např. o dělení čísel), častěji se setkáte s variantou zvlášť: „Číslo 10 je dělitelné pěti beze zbytku.“
V přeneseném významu (např. něčemu věřit) se dnes stále více prosazuje spřežka bezezbytku.
Dilema beze zbytku nebo bezezbytku řešíme v matematice, v kuchyni při zpracování surovin i v osobních vztazích. Obě volby jsou v roce 2026 známkou dobré znalosti češtiny.
Příklady použití ve větách
- „Můj pes beze zbytku vylízal celou misku.“
- „Tento návrh byl bezezbytku přijat všemi členy komise.“
- „Podařilo se nám beze zbytku využít veškerý dostupný materiál.“
- „Věřil mu bezezbytku každé slovo, které vypustil z úst.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na výraz NAHORU nebo ZPAMĚTI.
To jsou také spřežky, které se dříve psaly zvlášť.
Pomůcka: „Když je něco celé, může to být i v jednom kuse (slově).“
Shrnutí v tabulce
| Varianta | Slovní druh | Status |
|---|---|---|
| beze zbytku | Předložka + jméno | SPRÁVNĚ |
| bezezbytku | Příslovečná spřežka | SPRÁVNĚ |