Jak je to správně?
V češtině existují obě varianty, ale jejich použití je striktně rozděleno:
1. Žehlicí (krátké „i“): Přídavné jméno účelové. Označuje předmět, který slouží k žehlení.
2. Žehlící (dlouhé „í“): Přídavné jméno dějové. Označuje osobu nebo stroj, který právě teď něco žehlí.
1. Žehlicí = Určeno k žehlení
Pokud mluvíme o nástrojích a vybavení, které máme doma v komoře, píšeme vždy krátké i. Tyto věci jsou vyrobeny za účelem žehlení.
• Příklady: žehlicí prkno, žehlicí systém, žehlicí plocha, žehlicí stůl.
• Příklad: „Složila jsem žehlicí prkno a uklidila ho do skříně.“
2. Žehlící = Právě žehlící
Pokud popisujeme někoho (nebo automatizovaný stroj), kdo v tuto chvíli vykonává činnost žehlení, píšeme dlouhé í.
• Příklady: žena žehlící prádlo, robot žehlící košile.
• Příklad: „Maminka žehlící prádlo u televize si ani nevšimla, že přišel domů.“
Žehlicí prkno vs. Žehlící maminka
Nejčastější chybou je psaní „žehlící prkno“. Protože prkno samo o sobě nic nežehlí (jen u toho asistuje jako podložka), musí být vždy krátce. Dlouhé „í“ patří jen k aktivnímu ději.
Příklady použití ve větách
- „Koupili jsme si nové žehlicí prkno s parním generátorem.“
- „Mladý muž žehlící si košili vypadal velmi soustředěně.“
- „Moderní žehlicí plochy jsou vyrobeny z keramiky.“
- „Pohled na otce žehlícího ubrus nás všechny pobavil.“
Jak si vybrat správnou délku?
Zkuste si položit otázku: „Je to k tomu určené?“
• Ano (Účel/Nástroj) = Krátké I.
• Ne, právě to dělá (Děj) = Dlouhé Í.
Pomůcka: „Nástroj je krátký (i), děj je dlouhý (í).“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Funkce | Typický příklad |
|---|---|---|
| žehlicí | Nástroj / Účel | žehlicí prkno |
| žehlící | Činnost / Děj | muž žehlící košili |