Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je PLOMBA s počátečním písmenem „P“.
Tvar blomba je chybný a vzniká špatným odposlechem ve výslovnosti (tzv. spodobou znělosti). Slovo pochází z latinského plumbum, což znamená olovo.
Historie: Olovo jako základ
Slovo plomba má kořeny v latině:
• Latinsky se olovo řekne plumbum (odtud i chemická značka Pb).
• Protože se pečetě a dřívější zubní výplně vyráběly právě z olova nebo jeho slitin, název se odvodil od tohoto kovu.
• Písmeno „P“ je v latinském základu pevné a v češtině se nemění.
Past na uši: Proč říkáme „blomba“?
K chybnému zápisu blomba nás svádí výslovnost. Protože po „p“ následuje znělé „l“, naše mluvidla mají tendenci i první souhlásku vyslovit zněle jako [b]. Pravopis se však tímto fonetickým jevem neřídí.
Dilema plomba nebo blomba řešíme u zubaře, v logistice i při celním řízení. Správný zápis s „P“ je známkou kultivovaného projevu a znalosti etymologie.
Příklady použití ve větách
- „Zubař mi musel vyměnit starou plombu za novou, bílou.“
- „Celníci zkontrolovali plomby na nákladním kontejneru.“
- „Elektroměr byl opatřen úřední plombou proti neoprávněné manipulaci.“
- „Vypadlá plomba mi způsobila nepříjemnou bolest zubu.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na chemickou značku olova Pb. I když tam „B“ je, na prvním místě je vždy P.
Pomůcka: „P-lomba je od P-lumbum (olova).“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Původ |
|---|---|---|
| plomba | VŽDY SPRÁVNĚ | lat. plumbum |
| CHYBA | špatná výslovnost |