Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je OSAMĚLÝ (psáno s jedním „n“, které se v tomto tvaru vůbec nevyskytuje).
Tvar osamnělý nebo osamnělý je v češtině hrubou chybou. Slovo je odvozeno od slovesa osamět, nikoliv od příslovce končícího na -nně.
Pravidlo pro psaní -mě- vs. -mně-
Psaní skupiny -mě- se řídí příbuznými slovy. Pokud v jiném tvaru slova nebo v příbuzném slově slyšíme pouze „m“, píšeme mě.
• Osamělý → odvozeno od samotný / sám / samota. V těchto slovech není po „m“ žádné „n“.
• Podobně jako: strmý – strmě, soukromý – soukromě, jemný – jemně.
Skupinu -mně- píšeme jen tam, kde v základu slova „n“ skutečně je (např. významný – významně, rozumný – rozumně).
Původ ve slovese
Slovo osamělý je přídavné jméno vzniklé z příčestí slovesa osamět (stát se osamělým). V celém procesu tvoření tohoto slova se nikde neobjevuje souhláska „n“, proto není důvod ji do slova vkládat.
Dilema osamělý nebo osamnělý řešíme v poezii, v psychologii i v běžném popisu nálady. Správný zápis s „mě“ je důkazem, že rozumíte stavbě českých slov.
Příklady použití ve větách
- „Na kraji vesnice stál osamělý dub.“
- „Cítil se v tom velkém městě velmi osamělý.“
- „Osamělý jezdec se objevil na obzoru právě při západu slunce.“
- „V knihovně seděl osamělý stařec a četl si v novinách.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na základní slovo SÁM.
Pomůcka: „Kdo je SÁM, ten n-koho nemá, proto v osamělý žádné N-emá.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Základ slova |
|---|---|---|
| osamělý | VŽDY SPRÁVNĚ | sám / samota |
| CHYBA | – |