Jak je to správně?
V současné spisovné češtině je základní a preferovanou variantou PREZIDENT s písmenem „Z“.
Tvar president (se „s“) je považován za zastaralý (archaický) nebo knižní a v běžných textech se mu raději vyhněte.
Pravidlo o znělosti
Slovo pochází z latinského praesidens (sedící v čele). Původní zápis tedy obsahoval „s“.
• V češtině však došlo k procesu, kdy se pravopis přizpůsobil výslovnosti (protože „s“ vyslovujeme mezi dvěma samohláskami jako [z]).
• Podobný vývoj potkal i slova jako: univerzita (dříve universita) nebo kurz (dříve kurs).
Výjimky a tradice
S variantou president se můžete setkat v historických textech (např. z doby první republiky), v citacích starých zákonů nebo v názvech některých tradičních institucí, které si ponechaly původní název jako součást své image. V moderním úředním styku je však jedinou normou prezident.
Výraz prezident označuje hlavu státu, ale také nejvyššího představitele společností nebo asociací. Správný zápis se „z“ působí moderně a v souladu s platnými pravidly.
Příklady použití ve větách
- „Nově zvolený prezident republiky složil slib ve Vladislavském sále.“
- „Obrátili jsme se s prosbou přímo na prezidenta (skloňování) hokejového svazu.“
- „V roce 2026 bude úřad prezidenta čelit novým výzvám.“
- „Při návštěvě USA se setkal s americkým prezidentem.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Pište to, co slyšíte.
Pomůcka: „Prezident se s-ice píše v angličtině se S, ale v Česku mu dáváme Z-namení znělosti.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Pravopisný status | Doporučení |
|---|---|---|
| prezident | Moderní / Základní | Používejte v 99 % případů |
| president | Zastaralý / Knižní | Pouze v historickém kontextu |