Jak je to správně?
V současné češtině jsou správné a rovnocenné obě varianty:
1. Víceméně (dohromady): Nejčastější podoba, tzv. příslovečná spřežka.
2. Více méně (zvlášť): Původní podoba dvou samostatných příslovcí.
3. Více-méně (s pomlčkou): Méně častá, ale také přípustná varianta.
Významová jemnost
Ačkoliv jsou obě varianty správně, autoři si často vybírají podle kontextu:
• Víceméně: Volíme tehdy, pokud slovo používáme jako částici ve smyslu „v podstatě“, „skoro“ nebo „celkem“. (Např. Je to víceméně hotové.)
• Více méně: Volíme tehdy, pokud chceme zdůraznit protiklad obou slov nebo pracujeme s mírou. (Např. Vyskytuje se to více méně pravidelně.)
Důležité pravidlo: Buďte konzistentní
Největší chybou není vybrat si jednu z variant, ale jejich střídání v rámci jednoho textu. Pokud píšete článek nebo e-mail, zvolte si jednu podobu a tu dodržujte až do konce.
Výraz víceméně slouží ke zmírnění tvrzení. V moderní typografii a digitální komunikaci roku 2026 jasně vítězí varianta psaná dohromady, protože působí jako jeden ucelený významový prvek.
Příklady použití ve větách
- „Váš návrh je víceméně v pořádku, jen opravte detaily.“
- „S jeho názory více méně (zvlášť) souhlasím.“
- „Zápas skončil víceméně očekávaným výsledkem.“
- „Tato situace se opakuje více méně každé léto.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Představte si váhu.
Pomůcka: „Když se ‚více‘ a ‚méně‘ na vahách ustálí, spojí se do jednoho slova VÍCEMÉNĚ. Pokud se mezi nimi rozhodujete, můžete je nechat zvlášť.“
Shrnutí v tabulce
| Varianta | Pravopisná správnost | Častost užití |
|---|---|---|
| víceméně | SPRÁVNĚ | nejčastější (spřežka) |
| více méně | SPRÁVNĚ | tradiční, řidší |
| více-méně | SPRÁVNĚ | okrajová varianta |