Ceník x cenník: Jak je to správně?

Jak je to správně?

Jedinou pravopisně správnou variantou v češtině je CENÍK s jedním „N“.

Tvar cenník se dvěma „n“ je v českém jazyce chybou (tato podoba je správná pouze ve slovenštině).

Pozor na rozdíl mezi podstatným a přídavným jménem

Zmatení často pramení z toho, že příbuzná slova se píší různě:

Cen-ík: Podstatné jméno vzniklo připojením přípony -ík ke kořeni cen-. Tady není důvod pro zdvojení.

Cen-ný: Přídavné jméno vzniklo připojením přípony -ný ke kořeni cen-. Zde se dvě „n“ potkávají (jedno z kořene, druhé z přípony).

Pravidlo: Pokud tvoříme podstatné jméno příponou -ík, -ice nebo -ina, píšeme vždy jen jedno N (např. deník, vinice, cenina).

Pozor na slovenštinu!

Pokud se pohybujete v česko-slovenském prostředí, buďte obezřetní. Slovenský pravopis vyžaduje cenník (se dvěma „n“). V českém textu je však takový zápis považován za hrubý prohřešek proti pravidlům.

Výraz ceník označuje seznam cen zboží nebo služeb. Skloňuje se podle neživotného mužského vzoru hrad (bez ceníku, o ceníku, s ceníky).

Příklady použití ve větách

  • „Aktuální ceník našich služeb naleznete v příloze e-mailu.“
  • „Firma musela kvůli inflaci vydat nový ceník (4. pád).“
  • „V ceníku (6. pád) ubytování došlo k několika změnám.“
  • „Prohlédněte si naše ceníky (mn. č.) pro velkoodběratele.“

Jak si pravopis zapamatovat?

Vzpomeňte si na noviny.

Pomůcka: „D-E-N-Í-K se píše s jedním N. C-E-N-Í-K se píše úplně stejně. Cenné věci mají dvě N, ale seznam jejich cen má jen jedno.“

Shrnutí v tabulce

Slovo Správnost Důvod
ceník VŽDY SPRÁVNĚ český pravopis
cenník CHYBA slovenština / nesprávně česky
cenný SPRÁVNĚ přídavné jméno (kořen+přípona)