Spřízněná, nebo zpřízněná? Jak se to píše správně

Správně je spřízněná, spřízněný, spřízněná duše, vždy se s na začátku. Slovo patří ke slovesu spříznit (se), ve kterém předpona s- vyjadřuje spojení, směřování dohromady. Podoba „zpřízněná“ je pravopisná chyba.

Proč se píše spřízněná se s?

Sloveso spříznit podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená spojit někoho příbuzenským svazkem, knižně také spojit myšlenkově nebo citově. Je to stejný typ slov jako spojit, sblížit se, sjednotit, scelit: předpona s- se píše tam, kde něco nebo někdo směřuje dohromady. Internetová jazyková příručka toto pravidlo vykládá v kapitole Psaní předpon s(e)-, z(e)-, kde uvádí, že předpona s- naznačuje mimo jiné směřování dohromady.

Výslovnost tu nepomůže. Před neznělým p se s- i z- vyslovují stejně, jako [s], takže „spřízněná“ i chybné „zpřízněná“ zní úplně stejně. Rozhoduje význam předpony, ne sluch.

Co slovo znamená?

Slovník spisovného jazyka českého uvádí u přídavného jména spřízněný dva významy:

• spojený příbuzenským svazkem (poněkud zastarale): spřízněné rody, spřízněné rodiny, tedy příbuzné,
• blízký názorově, povahou nebo podobností (knižně): spřízněné duše, spřízněná osobnost, spřízněná politika.

U slovesa spříznit se uvádí slovník významy spojit se příbuzenským svazkem (lidé, kteří se sňatkem spříznili) a knižně sblížit se myšlenkově nebo citově (spříznit se s národní kulturou).

Tvary a příbuzná slova

Spříznit je dokonavé sloveso, slovník uvádí 3. osobu množného čísla spřízní. Přídavné jméno spřízněný se skloňuje podle vzoru mladý: spřízněný, spřízněná, spřízněné, se spřízněnou duší.

Od přídavného jména se tvoří příslovce spřízněně a podstatné jméno spřízněnost: duševní spřízněnost, vědomí národní spřízněnosti, hluboká vnitřní spřízněnost dvou geniálních duchů. Všude zůstává s.

Příklady ve větách

• Hned jsem věděl, že jsme spřízněné duše.
• Oba rody se sňatkem spříznily.
• Zakázky dostávaly hlavně firmy spřízněné s vedením radnice.
• Mezi oběma autory je zřetelná vnitřní spřízněnost.
• Našla v něm spřízněnou duši.
• Obě strany jsou si názorově spřízněné.
• Kniha vyšla ve spřízněném nakladatelství.

S čím si to lidé pletou?

S podobně znějícími slovy s předponou z-. Ta se píše hlavně tam, kde jde o změnu stavu (zčervenat, zbohatnout). U slova spřízněný ale jde o spojení dvou rodů nebo lidí, a proto s-, stejně jako ve slovech sblížit a spojit. Žádné sloveso „zpříznit“ slovníky neuvádějí.

Jak si to zapamatovat?

Spřízněné duše jsou spolu, spojené. Spolu, spojit, spřízněný, všechno se s. Kde se něco spojuje dohromady, píše se předpona s-.

Vyzkoušejte si

1. Jsou to …přízněné duše.
2. Oba rody se brzy …příznily.
3. Cítil k ní hlubokou …přízněnost.

Správně: 1. spřízněné, 2. spříznily, 3. spřízněnost.

Podobné případy

• Sbírka, nebo zbírka? Předpona s- ve významu shromáždění dohromady.
• Sjednat, nebo zjednat? Obě slova existují, každé s jinou předponou.
• Sbalit, nebo zbalit? Další sloveso se s- ve významu dohromady.
• Zcelit, nebo scelit? Spojení v celek se píše se s.