Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou variantou je SPŘÍZNĚNÁ (případně spřízněný) s počátečním „S“.
Tvar zpřízněná se „z“ je v češtině chybou. Přestože na začátku slyšíme [z], pravopis se řídí významem předpony.
Pravidlo o směřování dohromady
Slovo spřízněná je odvozeno od slova přízeň. Předpona s- se v češtině používá tehdy, pokud vyjadřujeme:
• Směřování k sobě / dohromady: Spříznění lidé jsou si blízcí, patří k sobě, tvoří celek.
• Podobně jako slova: spřátelit se, spojit, sblížit.
Zrádná výslovnost
Proč nás to táhne k písmenu „Z“? Protože po předponě následuje znělá souhláska „př“ (znělé [ř]), která ovlivňuje výslovnost začátku slova. I když tedy vyslovujeme [z-přízněná], podle pravidla o směřování dohromady musíme psát S.
Výraz spřízněná duše patří k nejpoužívanějším spojením v literatuře i běžném životě. Správný zápis je projevem úcty k jazyku i k osobě, o které píšete.
Příklady použití ve větách
- „Okamžitě jsem poznal, že jsi moje spřízněná duše.“
- „Obě firmy jsou kapitálově spřízněné osoby.“
- „Cítím se být spřízněný s přírodou a horami.“
- „Byl to film o hledání spřízněných srdcí v cizím městě.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Představte si, že se dvě věci nebo osoby spojují.
Pomůcka: „S-příznění jdou S-polu. Obojí začíná na S.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Pravopis | Pomůcka |
|---|---|---|
| spřízněná | VŽDY SE „S“ | jdou k sobě (dohromady) |
| CHYBA | – |