Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je SATISFAKCE s měkkým „i“. Tvar satysfakce je chybný a v českém pravopise neexistuje. Slovo pochází z latinského satisfactio.
Původ slova: Dostatečné jednání
Slovo se skládá ze dvou latinských částí:
• Satis: Znamená „dost“ nebo „dostatečně“. V latině se v tomto slově píše vždy měkké i.
• Facere: Činit, dělat (v podstatném jméně se mění na -faktio/-fakce).
Protože jde o slovo přejaté, zachováváme původní latinský pravopis kořene satis-. Písmeno T navíc v češtině nepatří mezi tvrdé souhlásky, které by vyžadovaly psaní „y“ u cizích slov.
Proč nás mate „Y“?
K chybnému zápisu satysfakce dochází nejčastěji pod vlivem polštiny, kde se toto slovo skutečně píše s tvrdým „y“ (satysfakcja). V češtině se však držíme latinského vzoru, podobně jako u slov citace, titul nebo optika, kde po „t“ následuje měkké „i“.
Dilema satisfakce nebo satysfakce řešíme v právu, v historii (souboje o satisfakci) i v běžném životě, když cítíme potřebu spravedlivého zadostiučinění. Správný zápis „satisfakce“ je známkou kultivovaného projevu.
Příklady použití ve větách
- „Po dlouhém soudním sporu se mu konečně dostalo morální satisfakce.“
- „Omluva v hlavních zprávách byla pro poškozenou firmu dostatečnou satisfakcí.“
- „V minulosti byl souboj častým způsobem, jak dosáhnout osobní satisfakce.“
- „Pocit vítězství mi přinesl velkou vnitřní satisfakci.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na anglické slovo SATISFIED (spokojený).
Angličtina i čeština mají v tomto slově stejný latinský základ s měkkým I.
Pomůcka: „Satisfakce přináší klid, proto musí měkké I mít.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Latinský základ |
|---|---|---|
| satisfakce | VŽDY SPRÁVNĚ | satis (dost) |
| CHYBA | – |

