Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je PROSTOPÁŠNÝ s písmenem „š“. Tvar prostopážný neexistuje a je považován za chybu. Slovo má hluboké kořeny ve staré češtině.
Původ slova: Bez opasku
Slovo prostopášný vzniklo ze staročeského spojení prostý pášě:
• Prostý: Ve smyslu „prostý něčeho“ (zbavený něčeho).
• Pášě: Starý výraz pro pás nebo opasek.
Původně tedy slovo označovalo někoho, kdo chodí „rozhalený“ nebo „bez opasku“, což bylo v minulosti symbolem neukázněnosti a mravní uvolněnosti. Písmeno Š je v kořeni slova historicky podložené (souvisí se slovem pásat).
Slyšíme [prostopážní], píšeme prostopášný
K chybnému zápisu prostopážný dochází kvůli tzv. spodobě znělosti. Hláska „š“ sousedí se znělým „n“, což může v mluvě vést k tomu, že „š“ zní téměř jako „ž“. V pravopise se však musíme držet historického základu se Š.
Dilema prostopášný nebo prostopážný řešíme nejčastěji v literatuře, při popisu historických postav nebo v mravokárných úvahách. Správný zápis „prostopášný“ svědčí o vaší výborné znalosti české etymologie.
Příklady použití ve větách
- „Mladý šlechtic vedl v hlavním městě prostopášný život.“
- „V románu je vykreslen jako prostopášný hýřil, který rozhazuje rodinné jmění.“
- „Staré kroniky varovaly před prostopášnými mravy tehdejší mládeže.“
- „Jeho prostopášné chování bylo trnem v oku celé vesnici.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo PÁSAT.
Prostopášník je ten, kdo se neumí PÁSAT (ovládat).
Pomůcka: „Kdo je prostopášný, ten se Špatně páše.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Příbuzné slovo |
|---|---|---|
| prostopášný | VŽDY SPRÁVNĚ | pásat, opasek |
| CHYBA | – |